|
|
Jev El Niňo-Jižní oscilace a jeho možné projevy na srážkové a teplotní poměry v Evropě
Benešová, Zuzana ; Potopová, Vera (vedoucí práce) ; Brigita, Brigita (oponent)
Bakalářská práce se zabývá klimatickým jevem El Niňo, Jižní Oscilací a jeho možnými projevy na srážkové a teplotní poměry v Evropě. Tato práce je rozdělena na tři hlavní části. První část se zabývá způsoby, kterými lze definovat El Niňo, vysvětlením základních termínů týkajících se jevu El Niňo a stručnými definicemi těchto termínů. V druhé části se nachází odpovědi na základní otázky týkající se vzniku El Niňo, jeho následků, jeho minulosti a budoucnosti, i jeho předvídatelnosti. Třetí a poslední část se zabývá nejprve všeobecnými projevy El Niňo, poté tím jak ENSO ovlivňuje počasí středních zeměpisných šířek a jaké jsou jádrové regiony ovlivnění. Dále je v této části popsáno jak se ENSO projevuje v tropickém Pacifiku. Poté jsou zde popsány dálkové projevy ENSO a nakonec možné projevy v Evropě.
ENSO ovlivňuje počasí téměř na celé naší planetě. Zkoumání dálkových projevů ENSO je velmi důležité, a to především pro možnost předpovědi jak teplé fáze ENSO (El Niňo), tak i studené fáze (La Niňa). Pomocí těchto jevů lze s velkou pravděpodobností určit prognózu výskytu vlhkého nebo naopak suchého počasí. Díky předpovědi výskytu těchto jevů lze poté zabránit jejich negativním dopadům na ekosystémy i na život společnosti.
|
|
|
Příčiny desertifikace v Africe
Nesrovnal, Evžen ; Potopová, Vera (vedoucí práce) ; Brigita, Brigita (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá příčinami, důsledky a budoucími dopady klimatických změn a desertifikace na Africkém kontinentu i v globálním měřítku. Práce se zaměřuje na samotnou Úmluvu, která se zabývá bojem proti desertifikaci a zmírňováním důsledků sucha, hlavně v rozvojových zemích a s ní spojenou společnou strategií Afriky-EU a prioritními opatřeními. Dále řeší problematiku příčin zvětšování ploch pouští a dává ucelený přehled o místech náchylných k desertifikaci na všech kontinentech. Věnuje se adaptačním (přizpůsobení) a mitigačním (zmírnění) opatřením na globální úrovni, ale i na Africkém kontinentu a zároveň vlivem desertifikace na zemědělství a potravinovou bezpečnost. Poslední částí literární rešerše je případová studie z oblasti Sahelu, což je část Afriky mezi 12 a 20 rovnoběžkou severní zeměpisné šířky. Je popsána charakteristika krajiny, desertifikace a možná řešení pro Sahel, např. vhodné zemědělské postupy a návyky obyvatel, které je velmi důležité změnit pro rozvoj této vysoce postižené oblasti. Hojná sucha se v této oblasti vyskytovala 70. letech, polovině 80. let a opět na počátku 90. let ve 20. století, v Súdánu se od 70. let 20. století každý rok snižuje roční úhrn srážek. Výsledky na základě analýzy historických pozorování ukazují přítomnost nejméně tří zvlášť citlivých regionů nazývajících se klimatické hotspoty, tedy míst, kde se nejvíce projevují změny klimatu (pokles srážek v obdobích sucha je zde téměř stoprocentní).
|
|
|
Vliv teplotních faktorů na fenologii rajčete jedlého
Kolaříková, Dagmar ; Türkott, Luboš (vedoucí práce) ; Brigita, Brigita (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vlivem teplotních faktorů na fenologii rajčete jedlého (Lycopersicon esculentum). Cílem práce pak je předložit ucelený přehled o pěstování rajčete jedlého v podmínkách mírného pásu, popsat fenologii této plodiny a určit fyziologické nároky na teplotní podmínky v jednotlivých fázích vývoje rostliny. Tyto poznatky poté použít při polním pokusu, a provést analýzu dynamiky nástupu jednotlivých fenologických fází v závislosti na teplotních podmínkách. Rajče jedlé se řadí mezi plodovou zeleninu, i když je v některých zemích spíše přiřazováno k ovoci. Jedná se o teplomilnou trvalku, která je díky svým specifickým nárokům na teplotu pěstována v oblasti mírného pásu jako jednoletka. Mnoho odrůd řadíme mezi tzv. F1 hybridy, kde je hybridní efekt přínosný především raností, výnosem a menší náchylností k chorobám. Fenologie se zabývá otázkami rychlosti vývoje rostlin v jednotlivých fázích (takzvaných fenologických fází) v závislosti na počasí a podnebí. Vývoj rostliny rajčete prochází jednotlivými fenologickými fázemi: klíčení, tvorba listů, vytváření vedlejších výhonů, tvorba květů, kvetení, růst plodů, zrání plodů (semen) a stárnutí, kdy každá tato růstová fáze má specifické požadavky na teplotní podmínky.
Vlastní výzkum probíhal na dvou experimentálních plochách, v Praze 6 - Suchdole a v Mochově. Pokusnými rostlinami byly hybridní LSL odrůdy rajčete Palava F1 a Thomas F1, které byly po celou dobu vegetace standardně ošetřovány. V průběhu vegetačního období u nich byly určovány růstové charakteristiky, a to konkrétní růstové fáze a jejich zastoupení v porostu. U vybraných jedinců pak bylo zjišťováno množství suché biomasy a index listové plochy (LAI). Výsledky byly analyzovány a zpracovány pomocí grafů a tabulek.
Po analýze veškerých získaných dat bylo potvrzeno, že rostliny rajčete mají specifické nároky na prostředí v jednotlivých růstových fázích. Tyto požadavky se poté mění i s použitou odrůdou rostliny. Celkově je možno říci, že z klimatologických ukazatelů rajčata nejvíce reagují právě na teplotu vzduchu. Teplota vzduchu mimo porost dosahovala vyšších hodnot v porovnání s teplotou vzduchu v zapojeném porostu. U obou odrůd pak docházelo ke stagnaci růstových fází především při prudké změně teploty, při tropických teplotách nad 30 °C a při výrazném ochlazení. Hodnota LAI narůstala v průběhu vegetace, avšak v období vlny veder a následného ochlazení došlo na obou lokalitách k poškození listové plochy a poklesu LAI. Odrůdy reagovaly odlišně svou adaptabilitou na vysoké teploty.
|
|
|
Vývoj sortimentu teplomilných zelenin pěstovaných v České republice ve vztahu ke klimatu
Zechovská, Andrea ; Potopová, Vera (vedoucí práce) ; Brigita, Brigita (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá výnosovými a kvalitativními parametry teplomilné zeleniny ve vztahu k rizikovým meteorologickým jevům na území České republiky. V práci je analyzován vliv klimatických změn na rozvoj zelinářství a jejich možný vliv během pěstování teplomilné zeleniny i mimo typické pěstební oblasti. Promítají se zde mimo agroklimatologických aspektů, také aspekty biologické, technické a ekonomické, které tvoří podstatnou roli v produkci. Snahou je nashromáždění dat, vytvoření statistického rozboru výnosů teplomilné zeleniny, vytvoření databáze výnosových řad spolu s vytvořením katalogu extrémních meteorologických jevů a určit vliv rizikových faktorů během vegetačního období, které ovlivňují jednotlivé pěstební oblasti, produkci a kvalitu vyprodukované teplomilné zeleniny na území České republiky v letech 2005 až 2015. Dále byl proveden výzkum fenologických fází rajčete jedlého v jednotlivých letech při působení různých meteorologických extrémů a byl hodnocen pozitivní či negativní vliv na vývoj plodiny. Podrobněji byla provedena popisná statistika výnosových parametrů, trendů z výnosových dat teplomilné zeleniny a statistické hodnocení extrémních teplot ve vegetačním období v posledních deseti letech na území České republiky. Tendence průměrných ročních výnosů plodové zeleniny za posledních 10 let stoupají, konkrétně u salátových okurek o 0,10 tun/ha/rok (R 2=0,74) a okurek nakládaček o 0,36 tun/ha/rok (R 2=0,81). Naopak tomu bylo při hodnocení výnosů rajčat, kdy bylo zaznamenáno za pomocí výpočtu lineárního trendu, pokles výnosů rajčat o 0,33 tun/ha/rok (R 2=0,42). Bylo zjištěno, že i přes rostoucí teplotu vzduchu, jsou porosty nejvíce ohrožovány jarními mrazy, a ty opožďují výsadbu a následné vývojové fáze plodin. Rizikovým faktorem pro pěstování rajčat v ČR jsou poklesy teploty pod fyziologické minimum 8 stupňů Celsia v jarním a podzimním období, na které rostliny reagují zastavením růstu a opadem květních poupat. S ohledem na nízký výskyt tropických dnů v zelinářských oblastech ČR, nebývá vysoká teplota rizikovým faktorem při polním pěstování rajčat. Navíc negativní vliv očekávaných vysokých teplot lze snížit závlahou, kdy dostatek vody v půdě a v rostlině v důsledku evapotranspirace porost ochladí.
|
host ::
RSS.