Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Testování vizuální krátkodobé paměťové vazby a její užitečnost v identifikaci mírného paměťového poklesu
Borovská, Šárka ; Horáková, Hana (vedoucí práce) ; Michalec, Jiří (oponent)
Koncept paměťové vazby se jeví nadějný pro identifikaci mírného paměťového poklesu v časných stádiích Alzheimerovy nemoci (AN). Visual Short-Term Memory Binding Test (VSTMBT) je experimentální test krátkodobé vizuální paměťové vazby, který hodnotí podmínku paměťové vazby (tvar+barva) společně s kontrolní podmínkou vizuální krátkodobé paměti (pouze tvar). Ačkoli dosavadní studie přináší slibné výsledky, objevuje se v nich řada limitů (různé verze testu, malá velikost vzorku, familiární vs. sporadická forma AN,...). V této práci byl VSTMBT administrován u podrobně definovaného vzorku osob bez syndromu demence z České studie stárnutí mozku (N=161). Při porovnání skupin pomocí analýzy rozptylů s následnými Post hoc testy bylo zjištěno, že skupina s amnestickou mírnou kognitivní poruchou (aMCI, n=56) dosahovala nejnižších výkonů v porovnání se skupinou se subjektivním kognitivním poklesem (SCD, n=60) a s kognitivně normálními dobrovolníky (KN, n=45). Při kontrole vlivu věku a pohlaví přetrvaly tyto rozdíly (aMCI < KN; aMCI < SCD) v podmínce paměťové vazby (u dvoutvarové verze). Výkony skupiny SCD se neodlišovaly od KN. U části pacientů s dostupnými biomarkery byly porovnány výkony mezi skupinami s vysokou pravděpodobností AN (aMCI-AN, SCD-AN) a s nepravděpodobnou AN (aMCI-nonAN, SCD-nonAN), Mann-Whitneyho...
Rozvoj znakování pomocí aplikované behaviorální analýzy u jedinců s poruchou autistického spektra
Borovská, Šárka ; Niederlová, Markéta (vedoucí práce) ; Šporclová, Veronika (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tématem rozvoje znakování u dětí s poruchou autistického spektra pomocí principů aplikované behaviorální analýzy. V první části práce jsou uvedena teoretická východiska z oblasti vývoje komunikace a řeči u běžné populace a z oblasti rozvoje znakového jazyka. Druhá část se zaměřuje na problematiku poruch autistického spektra, na související specifika v oblasti komunikace a řeči a na současné možnosti stanovení této diagnózy v raném věku. Třetí část práce se věnuje využití znakování u dětí s PAS a pokrývá různé aspekty týkající se tohoto způsobu komunikace. Ve čtvrté části je představen obor aplikované behaviorální analýzy a jeho možné využití v rozvoji znakování u dětí s PAS. Závěrečnou částí je návrh longitudinální studie, která by zkoumala dlouhodobé účinky rozvoje znakování u nemluvících dětí s PAS. Klíčová slova Poruchy autistického spektra; rozvoj komunikace; manuální znaky; znakování u PAS; aplikovaná behaviorální analýza

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.