|
|
Xenologies: Sociality on an Alien Planet
Bohal, Vít ; Armand, Louis (vedoucí práce) ; Horáková, Jana (oponent) ; Malečková, Dita (oponent)
(CZ): Disertace zkoumá užití morfému "xeno" v anglofonní filozofii a literatuře, a pokouší se formulovat komparativní xenologii - vědu, která by řešila jeho současné významy. Termín "xenologie" existuje již od 50. let minulého století, kdy označoval spekulativní vědu zkoumající mimozemský život; 1. část disertace tedy poskytuje reflexivní analýzu xenologií druhé poloviny 20. stol., které kulminují projektem Xenologies: Immigrant Instruments avantgardního umělce polského původu Krzysztofa Wodiczka. 2. část se pak snaží formulovat komparativní xenologii, která čerpá ze současných projektů a textů, které morfém "xeno" používají či vysvětlují ve vztahu k cizímu či Druhému. Zásadní aspekt tohoto diskurzu je jeho vztah ke společenské rovině - zatímco někteří teoretikové a teoretičky chápou význam xena v transcendentním a transhumánním smyslu, jiní ho zkoumají a používají v jeho původních společenských významech, a tento rozpor je v rámci práce přímo řešen. Jako meta-narativ na současné xeno je komparativní xenologie vystavena okolo třech pilířů - figurálním, procedurálním a mimolidským - které jsou zkoumány ve vztahu ke třem současným xeno-projektům - xenofeminismu, xeno-architektuře, a xenoplanetaritě. 3. část pak obsahuje glosář nejzajímavějších příkladů použití morfému "xeno" v současných taxonomiích,...
|
|
|
Neo-Pagan Features in Boyden's "Three Day Road"
Bohal, Vít ; Kolinská, Klára (vedoucí práce) ; Jindra, Miroslav (oponent)
Teze mé nadcházející bakalářské práce se bude zabývat tématem náboženství v románu kanadského spisovatele Josepha Boydena Three Day Road (2005). Konkrétně budu hájit hypotézu, že ve vzájemném dialogu animismu a křesťanství, který tvoří jeden ze základních pilířů celé výpravy, jsou přítomny velmi silné ideály a prvky novo-pohanství. Hlavní argument bude postaven na kulturním fenoménu tabu, a jeho vztahu k hlavním postavám, a i k celému příběhu. Na rozdíl od Freudova pohledu, kteý vidí tabu jako životu neprospívající a neurotický psychologický fenomén (použity budou Freudovy spisy Totem a Tabu a Budoucnost jedné iluze), jediní dva vypravěči vidí tabu jako pozitivní jev, a jeho nároky se náležitě řídí, zatímco Elijah Whiskeyjack tabu programově překračuje, a je za to potrestán. Tento morální aspekt příběhu je nejpatrnější ve vztahu dvou hlavních postav, zmíněného Elijahy Whiskeyjacka a Xaviera Birda, a je založen právě na jejich rozdílném vztahu ke kulturním tabu. Hlavní tabu, mající naprosto centrální roli, je tabu spojeno s kanibalismem, jak doslovným, tak metaforickým. Celý příběh hojně využívá odkazy na tradiční Algonkvínské monstrum zvané windigo, které je častou součástí metafor, a anylýza této postavy bude pro účely této práce velmi produktivní. Odmítnutí Feudova názory, že tabu je fenomén neproduktivní...
|
|
|
"The Grand Conspiracy: A Lacanian Reading of Contemporary Conspiracy Theories"
Bohal, Vít ; Armand, Louis (vedoucí práce) ; Vichnar, David (oponent)
Početné a různorodé konspirační teorie, které cirkulují v soudobém diskurzu jsou často mezi sebou propojovány post-moderní hypersticí. Tímto vznikají složítější a vrstvené struktury, z kterých se může, v rámci typologie Michaela Barkuna, vyvinout "superkonspirace," tj. struktury, které v sobě spojují více různorodých konspiračních linií. Žádný soudobý autor není v tomto ohledu více produktivní, než David Icke. Tento guru anglofonní tradice konspiračních teorií, je jeden z hlavních popularizátorů tzv. 'ještěří hypotézy,' která se v jeho podání stává jednou z nejkomplexnějších superkonspirací. Je to právě dílo Davida Ickea, které si tato práce bere za svůj předmět analýzy, a které se snaží vyložit a přivést do akademického kontextu pomocí kritcké kulturní teorie a Lacanistické/Žižekiánské psychoanalýzy. Dynamika tzv. "paranoidního stylu" diskurzu byla načrtnuta Richardem J. Hofstadterem, a již tisíciletí její variace rezonují v tradici západní literatury - od Homérských bohů, po modernějsí inkarnace kulminující v superkonspiracích Davida Ickea, Alexe Jonese, a dalších. Tato práce se nezaměřuje tolik na specifické teorie a jejich domělou fakticitu, ale spíše se snaží zmapovat strukturální rysy Ickeova díla, a to převážně jeho základní schémata založené na, převážně Marxistické, dialektice. I z tohoto...
|
|
|
Neo-Pagan Features in Boyden's "Three Day Road"
Bohal, Vít ; Kolinská, Klára (vedoucí práce) ; Jindra, Miroslav (oponent)
Teze mé nadcházející bakalářské práce se bude zabývat tématem náboženství v románu kanadského spisovatele Josepha Boydena Three Day Road (2005). Konkrétně budu hájit hypotézu, že ve vzájemném dialogu animismu a křesťanství, který tvoří jeden ze základních pilířů celé výpravy, jsou přítomny velmi silné ideály a prvky novo-pohanství. Hlavní argument bude postaven na kulturním fenoménu tabu, a jeho vztahu k hlavním postavám, a i k celému příběhu. Na rozdíl od Freudova pohledu, kteý vidí tabu jako životu neprospívající a neurotický psychologický fenomén (použity budou Freudovy spisy Totem a Tabu a Budoucnost jedné iluze), jediní dva vypravěči vidí tabu jako pozitivní jev, a jeho nároky se náležitě řídí, zatímco Elijah Whiskeyjack tabu programově překračuje, a je za to potrestán. Tento morální aspekt příběhu je nejpatrnější ve vztahu dvou hlavních postav, zmíněného Elijahy Whiskeyjacka a Xaviera Birda, a je založen právě na jejich rozdílném vztahu ke kulturním tabu. Hlavní tabu, mající naprosto centrální roli, je tabu spojeno s kanibalismem, jak doslovným, tak metaforickým. Celý příběh hojně využívá odkazy na tradiční Algonkvínské monstrum zvané windigo, které je častou součástí metafor, a anylýza této postavy bude pro účely této práce velmi produktivní. Odmítnutí Feudova názory, že tabu je fenomén neproduktivní...
|
host ::
RSS.