|
|
Maškary v Pošumaví jako sociokulturní fenomén
Blahovcová, Andrea ; Soukup, Václav (vedoucí práce) ; Maiello, Giuseppe (oponent)
Svou pozornost jsem v této diplomové práci zaměřila na oblast masopustních a karnevalových tradic. Zajímal mne především samotný obsah a původ těchto obyčejt1, který je velmi široký a nabízí velké množství přístupů a způsobú zpracování. O jejich přiblížení jsem se pokusila v první teoretické části diplomové práce. Na základě odborné literatury z oblasti antropologie, sociologie, etnologie a folkloristiky či teorie kultury a literární teorie jsem se snažila ukázat nejen púvod a kořeny těchto zvykll, ale i základní principy a aspekty masopustních pruvodiL Především j sem zdůraznila motiv svátečnosti, jenž je důležitým atributem těchto rituálú, velký akcent jsem kladla na herní principy a dúležitou roli smíchové kultury pro rozvíjení masopustní tradice od dob středověku, zároveň jsem poukázala na společenskou funkci těchto obyčejú, spočívající v upevnění a posílení vzájemných mezilidských vztahl!. V teoretické části jsem se dále zabývala masopustními obchúzkami voblasti Čech a Moravy. Snažila jsem se vykreslit jejich historii, pruběh a popsat tradiční masky, které se na našem území nejčastěji objevovaly či stále objevují. Teoretické poznatky jsem se posléze pokusila uplatnit na konkrétním příkladě masopustních pruvodiL Volila jsem oblast Pošumaví, především jsem se zaměřila na obce Hrádek u Sušice a Mokro...
|
|
|
Maškary v Pošumaví jako sociokulturní fenomén
Blahovcová, Andrea ; Maiello, Giuseppe (oponent) ; Soukup, Václav (vedoucí práce)
Svou pozornost jsem v této diplomové práci zaměřila na oblast masopustních a karnevalových tradic. Zajímal mne především samotný obsah a původ těchto obyčejt1, který je velmi široký a nabízí velké množství přístupů a způsobú zpracování. O jejich přiblížení jsem se pokusila v první teoretické části diplomové práce. Na základě odborné literatury z oblasti antropologie, sociologie, etnologie a folkloristiky či teorie kultury a literární teorie jsem se snažila ukázat nejen púvod a kořeny těchto zvykll, ale i základní principy a aspekty masopustních pruvodiL Především j sem zdůraznila motiv svátečnosti, jenž je důležitým atributem těchto rituálú, velký akcent jsem kladla na herní principy a dúležitou roli smíchové kultury pro rozvíjení masopustní tradice od dob středověku, zároveň jsem poukázala na společenskou funkci těchto obyčejú, spočívající v upevnění a posílení vzájemných mezilidských vztahl!. V teoretické části jsem se dále zabývala masopustními obchúzkami voblasti Čech a Moravy. Snažila jsem se vykreslit jejich historii, pruběh a popsat tradiční masky, které se na našem území nejčastěji objevovaly či stále objevují. Teoretické poznatky jsem se posléze pokusila uplatnit na konkrétním příkladě masopustních pruvodiL Volila jsem oblast Pošumaví, především jsem se zaměřila na obce Hrádek u Sušice a Mokro...
|
|
|
UPLATNĚNÍ SHETLANDSKÝCH KONÍ V OBLASTI JIŽNÍCH ČECH
BLAHOVCOVÁ, Andrea
Cílem práce bylo, zjistit jak vypadá populace shetlandských pony v České republice. Velikým problémem v chovu těchto poníků je bezpůvodovost, poníků s původem je pouze 40%. Práce se tedy zaměřila na zjišťování rozdílů mezi poníky s původem a bez původu. Dále na zjišťování rozdílů základních tělesných rozměrů hřebců a klisen. Další otázkou byly početní stavy shetlandských pony v jednotlivých krajích, zvláštní pozornost byla věnována kraji Jihočeskému. Samostatným bodem bylo porovnání posuzování zevnějšku shetlandských pony jednotlivými inspektory chovu koní. Podkladový materiál byl poskytnut Asociací svazu chovatelů koní. Data a výsledky byly zpracovány v programu MC Excel. V lineárním popisu dosahují poníci s původem lepších hodnot v hodnocení typu a prostornosti chodů, v ostatních partiích se hodnocení téměř překrývá. Souhrnné charakteristiky jsou zhodnoceny průměrně o půl bodu lépe u poníků s původem. V tělesných rozměrech byl zjištěn rozdíl v KVH a KVP, kdy poníci s původem jsou prokazatelně nižší, v OH a Ohol byl rozdíl mezi poníky s původem a bez původu nepatrný. Mezi hřebci a klisnami shetlandských pony je rozdíl také ve velikosti, KVH a KVP je prokazatelně nižší u hřebců, obvod hrudi je rovněž prokazatelně menší u hřebců. Obvod holeně naopak u hřebců nepatrně vyšší. Zjišťování početních stavů v krajích ukázalo, že na shetlandy nejbohatším krajem je kraj Středočeský, následován Prahou, krajem Ústeckým, Zlínským a Plzeňským. Naopak krajem nejchudším jsou Pardubice, kraj Jihomoravský a Vysočina. V Jihočeském kraji shetlandů rovněž není mnoho, je zde evidováno 17 poníků z toho šest s původem. Mimo evidenci bylo ještě náhodně nalezeno 7 poníků, kteří odpovídají plemennému standardu. Při porovnání posuzování zevnějšku shetlandských pony jednotlivými inspektory chovu koní bylo zjištěno značné rozpětí v posuzování některých partií lineárního popisu, někdy až o bod méně nebo více. Což svědčí o větším využívání různých bodů jednotlivými inspektory. V souhrnných charakteristikách byl mezi některými inspektory rozdíl až tři čtvrtě bodu.
|
host ::
RSS.