|
|
Vývoj nových dilatačních stentů pro řešení chronických benigních stenóz a striktur dýchacích a polykacích cest u dětí
Janoušek, Petr ; Kabelka, Zdeněk (vedoucí práce) ; Betka, Jan (oponent) ; Šlapák, Ivo (oponent) ; Přádný, Martin (oponent)
Stenózy hrtanu a průdušnice tvoří významnou součást spektra diagnóz pacientů léčených na klinikách ORL, chirurgie hlavy a krku. Léčba akutních příznaků má jasné řešení v intubaci, či chirurgickém zpřístupnění dýchacích cest, zejména tracheotomií. Pro dlouhodobou léčbu chronických stenózujících procesů však zatím neexistuje spolehlivé, dostatečné a přitom ekonomicky dostupné řešenÍ. Náročné chirurgické rekonstrukce spolu s dilatacemi, laserovými zákroky, nebo vyčkávací taktikou dlouhodobé tracheostomie jsou nejčastěji užívanými léčebnými modalitami. Mnozí autoři referují o vynikajících výsledcích operací (62,69,72,103,1 75). Zásahy do citlivých struktur však mohou mit za následek nevratné poškození zahrnující jizvení, restenózy i poruchy hlasového aparátu vedoucí k poruše vývoje řeči a tím k narušení sociální adaptace. Dosavadní možnosti léčby stenóz dýchacích cest u dětí nelze považovat za dostatečné. Ke všem pacientům je třeba přistupovat individuálně jak z hlediska věku, tak pro častou přítomnost přidružených onemocnění, a proto v této problematice nelze vytvořit jednoznačně platné "doporučené postupy". Použití stentů se široce uplatňuje při léčbě stenotických onemocnění dýchacích cest dospělých jako primární modalita (16,101), i jako podpora zajišťující dostatečný průsvit lumina po dobu hojení po...
|
|
|
Využití robotické chirurgie v otorinolaryngologii
Sláma, Karel ; Slouka, David (vedoucí práce) ; Betka, Jan (oponent) ; Holubec, Luboš (oponent)
Disertační práce: Využití robotické chirurgie v otorinolaryngologii Cílem této dizertační práce je přiblížit odborné veřejnosti využití robotické chirurgie v ORL oboru. V teoretické části práce je popsán robot a jeho použití. Tato část je rozdělena na historii vývoje robota, jeho vznik a použití v medicínském prostředí. Dále se tato část zabývá charakteristikami, bezpečností a principy práce s robotem, včetně popisu nejvíce používaného robotického typu v lékařství - systému da Vinci. Je vysvětleno využití robota v otorinolaryngologii a ostatních chirurgických oborech, včetně přípravy a pracovního postupu robotického operačního zákroku v ORL. Součástí je i definice indikačních kriterií pro transorální robotický přístup (TORS) a další rozšířené indikace použití robotické chirurgie v otorinolaryngologii, včetně transaxilární thyroidectomie. Ve speciální části je provedeno vyhodnocení dat ze souboru pacientů operovaných pro T1-T2 karcinomy kořene jazyka a supraglotis pomocí transorálního roboticky asistovaného zákroku TORS nebo klasického zevního přístupu a jejich srovnání v pooperačním období podle vybraných kriterií. Klíčová slova Robot, medicínské využití, systém da Vinci, využití v otorinolaryngologii
|
|
|
Laserové záření při miniinvazivních výkonech
Slouka, David ; Slípka, Jaroslav (vedoucí práce) ; Betka, Jan (oponent) ; Vostracký, Zdeněk (oponent)
Úvod. Trendem vývoje současné moderní medicíny je minimální invazivita při zachování dostatečné radikality. K tomu nám slouží mnoho nových poznatků, revolučních technických vymožeností a pracovních postupů. Příkladů může být mnoho. Excimerový laser pro řešení krátkozrakosti, radiofrekvenční termoablace při ošetření jaterních metastáz, použití harmonického skalpelu při endoskopické či otevřené chirurgii. To vše jsou příklady, kdy se při minimálních škodách na "cestě" k ošetřenému orgánu, provádí léčba se stejnou radikalitou jako u tradiční operace. Ultrazvukový nůž i radiofrekvenční termoterapie pronikly do lékařství multioborově, což se však stále nedá srovnat s rozšířením fenoménu zvaného laser. Lasery sdružují skupinu přístrojů s velmi rozmanitými vlastnostmi umožnujícími využití v mnoha medicínských oborech. Vlnová délka definovaná aktivním mediem, koherence, kolimace a monochromatičnost předurčují lasery k technicky jedinečnému selektivnímu ovlivnění rozličných tkání svou obrovskou energií. Díky tomu může jeden přístroj patřící do skupiny laserů drtit ledvinové kameny, jiný odpařovat rohovku nebo řezat zubní sklovinu. Cíle práce. Cílem bylo stanovit přínos laserové medicíny k miniivazivitě v oblasti tonsillectomií, srovnání s klasickou tonsillectomií a srovnání s dvěma dalšími metodami běžně...
|
|
|
Studium časné kancerogeneze u spinoceluárního karcinomu hlavy a krku.
Kastner, Jan ; Betka, Jan (vedoucí práce) ; Salzman, Richard (oponent) ; Smilek, Pavel (oponent)
Spinocelulární karcinom hlavy a krku (HNSCC, head and neck squamous cell carcinoma) je nejčastějším zhoubným nádorem ORL oblasti. Prognostické a prediktivní informace, získané na podkladě molekulárně genetického rozboru procesu kancerogeneze u HNSCC, jsou nezbytné pro zhodnocení a individualizaci léčby i výběr optimální léčebné modality. A v případě chirurgického výkonu i optimální resekce tumoru s cílem dosáhnout co nejlepší kvality života a nejdelšího přežití. Studium časné kancerogeneze (nebo též karcinogeneze) je založeno na poznání, že histologicky normální tkáň v okolí nádoru vykazuje na molekulární úrovni preneoplastické změny. Molekulárně genetické změny v histologicky normální tkáni přilehlé k nádoru tak mohou hrát zásadní roli při ozřejmění procesu kancerogeneze. Disertační práce shrnuje současné poznatky o časné kancerogenezi u spinocelulárního karcinomu hlavy a krku a uvádí molekulárně biologické trendy, které mohou přispět k detailnějšímu poznání časné fáze kancerogeneze u tohoto typu karcinomu a tím i zlepšit detekci, výhledově pak i léčbu tohoto zhoubného onemocnění. Nosným tématem práce je detekce mikrosatelitních lézí pomocí fragmentační analýzy ve tkáni nádorové, ve tkáních nenádorových v blízkosti nádoru a ve tkáni dostatečně vzdálené od nádoru. Výsledky práce přispívají k potvrzení...
|
|
| |
|
| |
|
|
Využití robotické chirurgie v otorinolaryngologii
Sláma, Karel ; Slouka, David (vedoucí práce) ; Betka, Jan (oponent) ; Holubec, Luboš (oponent)
Disertační práce: Využití robotické chirurgie v otorinolaryngologii Cílem této dizertační práce je přiblížit odborné veřejnosti využití robotické chirurgie v ORL oboru. V teoretické části práce je popsán robot a jeho použití. Tato část je rozdělena na historii vývoje robota, jeho vznik a použití v medicínském prostředí. Dále se tato část zabývá charakteristikami, bezpečností a principy práce s robotem, včetně popisu nejvíce používaného robotického typu v lékařství - systému da Vinci. Je vysvětleno využití robota v otorinolaryngologii a ostatních chirurgických oborech, včetně přípravy a pracovního postupu robotického operačního zákroku v ORL. Součástí je i definice indikačních kriterií pro transorální robotický přístup (TORS) a další rozšířené indikace použití robotické chirurgie v otorinolaryngologii, včetně transaxilární thyroidectomie. Ve speciální části je provedeno vyhodnocení dat ze souboru pacientů operovaných pro T1-T2 karcinomy kořene jazyka a supraglotis pomocí transorálního roboticky asistovaného zákroku TORS nebo klasického zevního přístupu a jejich srovnání v pooperačním období podle vybraných kriterií. Klíčová slova Robot, medicínské využití, systém da Vinci, využití v otorinolaryngologii
|
|
|
Laserové záření při miniinvazivních výkonech
Slouka, David ; Slípka, Jaroslav (vedoucí práce) ; Betka, Jan (oponent) ; Vostracký, Zdeněk (oponent)
Úvod. Trendem vývoje současné moderní medicíny je minimální invazivita při zachování dostatečné radikality. K tomu nám slouží mnoho nových poznatků, revolučních technických vymožeností a pracovních postupů. Příkladů může být mnoho. Excimerový laser pro řešení krátkozrakosti, radiofrekvenční termoablace při ošetření jaterních metastáz, použití harmonického skalpelu při endoskopické či otevřené chirurgii. To vše jsou příklady, kdy se při minimálních škodách na "cestě" k ošetřenému orgánu, provádí léčba se stejnou radikalitou jako u tradiční operace. Ultrazvukový nůž i radiofrekvenční termoterapie pronikly do lékařství multioborově, což se však stále nedá srovnat s rozšířením fenoménu zvaného laser. Lasery sdružují skupinu přístrojů s velmi rozmanitými vlastnostmi umožnujícími využití v mnoha medicínských oborech. Vlnová délka definovaná aktivním mediem, koherence, kolimace a monochromatičnost předurčují lasery k technicky jedinečnému selektivnímu ovlivnění rozličných tkání svou obrovskou energií. Díky tomu může jeden přístroj patřící do skupiny laserů drtit ledvinové kameny, jiný odpařovat rohovku nebo řezat zubní sklovinu. Cíle práce. Cílem bylo stanovit přínos laserové medicíny k miniivazivitě v oblasti tonsillectomií, srovnání s klasickou tonsillectomií a srovnání s dvěma dalšími metodami běžně...
|
|
|
Vývoj nových dilatačních stentů pro řešení chronických benigních stenóz a striktur dýchacích a polykacích cest u dětí
Janoušek, Petr ; Kabelka, Zdeněk (vedoucí práce) ; Betka, Jan (oponent) ; Šlapák, Ivo (oponent) ; Přádný, Martin (oponent)
Stenózy hrtanu a průdušnice tvoří významnou součást spektra diagnóz pacientů léčených na klinikách ORL, chirurgie hlavy a krku. Léčba akutních příznaků má jasné řešení v intubaci, či chirurgickém zpřístupnění dýchacích cest, zejména tracheotomií. Pro dlouhodobou léčbu chronických stenózujících procesů však zatím neexistuje spolehlivé, dostatečné a přitom ekonomicky dostupné řešenÍ. Náročné chirurgické rekonstrukce spolu s dilatacemi, laserovými zákroky, nebo vyčkávací taktikou dlouhodobé tracheostomie jsou nejčastěji užívanými léčebnými modalitami. Mnozí autoři referují o vynikajících výsledcích operací (62,69,72,103,1 75). Zásahy do citlivých struktur však mohou mit za následek nevratné poškození zahrnující jizvení, restenózy i poruchy hlasového aparátu vedoucí k poruše vývoje řeči a tím k narušení sociální adaptace. Dosavadní možnosti léčby stenóz dýchacích cest u dětí nelze považovat za dostatečné. Ke všem pacientům je třeba přistupovat individuálně jak z hlediska věku, tak pro častou přítomnost přidružených onemocnění, a proto v této problematice nelze vytvořit jednoznačně platné "doporučené postupy". Použití stentů se široce uplatňuje při léčbě stenotických onemocnění dýchacích cest dospělých jako primární modalita (16,101), i jako podpora zajišťující dostatečný průsvit lumina po dobu hojení po...
|
|
|
Úloha růstových faktorů v patogenezi papilárního karcinomu štítné žlázy
Veselý, David ; Betka, Jan (vedoucí práce) ; Nečas, Emanuel (oponent) ; Slípka, Jaroslav (oponent)
Práce se zabývá studiem úlohy růstových faktorů v patogenezi nádorů štítné žlázy. Mnoho studií popisuje produkci či přítomnost růstových faktorů přímo v thyroidální tkáni. Cílem této práce bylo zjistit, zda existují rozdíly v sérových koncentracích vybraných růstových faktorů u pacientů s adenomem a papilárním karcinomem štítné žlázy a u zdravých osob. Nalezení vhodného periferního markeru by v budoucnu mohlo být využito к diagnostice nádorů štítné žlázy. V modelu průtokové tkáňové kultury byla také zkoumána produkce některých růstových faktorů tkání papilárního karcinomu a normální tkání štítné žlázy pod vlivem stimulačních látek. Cílem bylo bližší pochopení úlohy jednotlivých růstových faktorů v procesu thyroidální onkogeneze. Růstové faktory jsou polypeptidy, proteiny a glykoproteiny s informačními a regulačními účinky. V tkáních působí především lokálně - autokrinně a parakrinně. V organismu tvoří rozsáhlou cytokinovou síť se složitými synergickými i antagonistickými vazbami. Nejsou specifické pro určité buňky, tkáň ani patologické procesy. Mnoho růstových faktorů je produktem onkogenů a účastní se procesu vzniku a růstu nádorů. Ve vztahu к nádorovému onemocnění štítné žlázy jsou v literatuře nejčastěji zmiňovány IGF-I (insulinu podobný růstový faktor I), bFGF (bazický fibroblastový růstový faktor),...
|
host ::
RSS.