|
|
Byla Staša Jílovská modernistickou překladatelskou osobností?
Bernasová, Mariana ; Kalivodová, Eva (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent)
Ve své diplomové práci jsem se snažila přiblížit Stašu Jílovskou jako svébytnou tvůrčí osobnost - ne prizmatem její nejlepší přítelkyně Mileny Jesenské ani životního partnera Adolfa Hoffmeistera - a potvrdit, případně vyvrátit tři výše zmíněné postuláty. Vzhledem k absenci monografií i jiných publikací o Staše a k velmi skromnému množství tiskovin, které by se jí byť i jen okrajově zabývaly, byl pramenný výzkum v knihovnách a archivech náročný. Na konci totiž téměř vždy stálo zjištění, že materiály ke Staše neexistují. Bibliografii pro první část práce jsem si tedy musela vytvořit v podstatě sama, a tudíž ji co do významu považuji za rovnocennou části druhé, překladovo-analytické. Ne zcela zodpovězenou otázkou zůstává, proč se na Stašu v odborné literatuře (resp. v literatuře vůbec) zapomíná. Byla totiž mj. redaktorkou Vest Pocket Revue, s Voskovcem a Werichem se úzce přátelila a v určitých obdobích života stýkala na denní bázi. Scházela se rovněž s okruhem lidí kolem Mánesu a Devětsilu, se Seifertem, Nezvalem, Holanem, Voskovcem, Werichem, Ježkem, Toyen, Štýrským, s architekty Frágnerem, Smetanou a B. Feuersteinem, malířem Šímou, se sochařem Makovským, Teigem, S. K. Neumannem a také s Hoffmeisterovým přítelem, komponistou Hansem Krásou. Za účasti Hoffmeistera nebo i bez ní navazovala kontakty s...
|
|
|
Systémové a překladové ekvivalenty německých privativ na -frei a -los
Bernasová, Mariana ; Kloudová, Věra (vedoucí práce) ; Vavroušová, Petra (oponent)
Tato diplomová práce za pomoci korpusu analyzuje české překlady jazykově asymetrického jevu německých privativ na -frei a -los, a to z hlediska typologie (mikrostylistika a makrostylistika), z hlediska Popovičovy výrazové/stylové adekvátnosti (zeslabení, zesílení, shoda) a z hlediska případného inherentního hodnocení vztahu nepřítomnosti, tedy privace, které může být v německém privativu obsažené. Privativa jsou adjektiva, která vyjadřují nepřítomnost toho, co je vyjádřené jejich první částí; pro kontext této práce to jsou privativa zakončená na sufixoidy -frei, -los, -arm a -leer. V Úvodu je načrtnut a objasněn současný stav zkoumané tematiky, který je ukotven časově i místně. Je zdůrazněno, že korpus je zde využit nejen pro překlad jako takový, ale také pro teorii překladu. Hypotéza vychází z toho, že německá privativa jako gramatický jev nemají v češtině v této podobě obdobu, a tudíž často chybí přímý ekvivalent. Je pravděpodobné, že překladatel bude muset volit také víceslovná překladová řešení a někdy i větná; to znamená, že tento posledně jmenovaný případ opustí rámec mikrostylistiky a dostane se na rovinu makrostylistiky. Kromě tohoto zásahu do větné skladby skrývá jazyková asymetrie pro překladatele další možnosti i rizika, tentokrát stylistická: už i u jednoslovného, a tím spíše u...
|
|
|
Systémové a překladové ekvivalenty německých privativ na -frei a -los
Bernasová, Mariana ; Kloudová, Věra (vedoucí práce) ; Vavroušová, Petra (oponent)
Tato diplomová práce za pomoci korpusu analyzuje české překlady jazykově asymetrického jevu německých privativ na -frei a -los, a to z hlediska typologie (mikrostylistika a makrostylistika), z hlediska Popovičovy výrazové/stylové adekvátnosti (zeslabení, zesílení, shoda) a z hlediska případného inherentního hodnocení vztahu nepřítomnosti, tedy privace, které může být v německém privativu obsažené. Privativa jsou adjektiva, která vyjadřují nepřítomnost toho, co je vyjádřené jejich první částí; pro kontext této práce to jsou privativa zakončená na sufixoidy -frei, -los, -arm a -leer. V Úvodu je načrtnut a objasněn současný stav zkoumané tematiky, který je ukotven časově i místně. Je zdůrazněno, že korpus je zde využit nejen pro překlad jako takový, ale také pro teorii překladu. Hypotéza vychází z toho, že německá privativa jako gramatický jev nemají v češtině v této podobě obdobu, a tudíž často chybí přímý ekvivalent. Je pravděpodobné, že překladatel bude muset volit také víceslovná překladová řešení a někdy i větná; to znamená, že tento posledně jmenovaný případ opustí rámec mikrostylistiky a dostane se na rovinu makrostylistiky. Kromě tohoto zásahu do větné skladby skrývá jazyková asymetrie pro překladatele další možnosti i rizika, tentokrát stylistická: už i u jednoslovného, a tím spíše u...
|
|
|
Komentovaný překlad: Bezahlen die Frauen die Wiedervereinigung?
Bernasová, Mariana ; Žárská, Monika (vedoucí práce) ; Veselá, Gabriela (oponent)
Cílem této práce je překlad části rozhovoru z knihy Bezahlen die Frauen die Wiedervereinigung? a komentář k němu. Vedle Úvodu a Závěru se práce skládá ze dvou stěžejních částí, z Vlastního překladu a Komentáře. Komentář se dělí na čtyři kapitoly. Překladatelská analýza výchozího textu podle Ch. Nordové text analyzuje na pozadí vnětextových a vnitrotextových faktorů. Charakteristické rysy výchozího textu a první nástin překladatelských problémů popisují text funkčně-strukturálně po rovinách, soustředí se na překladatelsky problémová místa a vytváří tak spojnici mezi analýzou originálu a překladem. Metoda překladu stanovuje na základě poznatků prvních dvou částí strategii pro překlad originálu. Typologie překladatelských postupů a nezbytných posunů - konkrétní řešení aplikuje metodu překladu, uvádí příklady a komentuje problémy.
|
|
|
Byla Staša Jílovská modernistickou překladatelskou osobností?
Bernasová, Mariana ; Heczková, Libuše (oponent) ; Kalivodová, Eva (vedoucí práce)
Ve své diplomové práci jsem se snažila přiblížit Stašu Jílovskou jako svébytnou tvůrčí osobnost - ne prizmatem její nejlepší přítelkyně Mileny Jesenské ani životního partnera Adolfa Hoffmeistera - a potvrdit, případně vyvrátit tři výše zmíněné postuláty. Vzhledem k absenci monografií i jiných publikací o Staše a k velmi skromnému množství tiskovin, které by se jí byť i jen okrajově zabývaly, byl pramenný výzkum v knihovnách a archivech náročný. Na konci totiž téměř vždy stálo zjištění, že materiály ke Staše neexistují. Bibliografii pro první část práce jsem si tedy musela vytvořit v podstatě sama, a tudíž ji co do významu považuji za rovnocennou části druhé, překladovo-analytické. Ne zcela zodpovězenou otázkou zůstává, proč se na Stašu v odborné literatuře (resp. v literatuře vůbec) zapomíná. Byla totiž mj. redaktorkou Vest Pocket Revue, s Voskovcem a Werichem se úzce přátelila a v určitých obdobích života stýkala na denní bázi. Scházela se rovněž s okruhem lidí kolem Mánesu a Devětsilu, se Seifertem, Nezvalem, Holanem, Voskovcem, Werichem, Ježkem, Toyen, Štýrským, s architekty Frágnerem, Smetanou a B. Feuersteinem, malířem Šímou, se sochařem Makovským, Teigem, S. K. Neumannem a také s Hoffmeisterovým přítelem, komponistou Hansem Krásou. Za účasti Hoffmeistera nebo i bez ní navazovala kontakty s...
|
host ::
RSS.