|
|
Protestantské náboženské menšiny v Srbsku v letech 1945-1953
Beneš, Samuel ; Vojtěchovský, Ondřej (oponent) ; Pelikán, Jan (vedoucí práce)
Přijetím zákona o právním postavení náboženských obcí v roce 1953 se pro protestantské obce uzavřela první, zajisté nejbouřlivější kapitola vztahů s komunistickým režimem. Titoistická garnitura sice během tohoto období i vůči protestantům vyzkoušela mnohé stalinistické praktiky, nicméně se nikdy neodhodlala k jejich celkové eliminaci. Klíčovým faktorem pro zachování určité náboženské svobody byly vazby protestantů na zahraničí. Tyto tradiční kontakty, které mohly posloužit podobně jako v sousedním Bulharsku za vítaný motiv pro likvidaci těchto církví, přispěly v konečném důsledku k zachování protestantských obcí. Přestože těsně po 2. světové válce byli protestanté jako celek podezíráni jako exponenti Západu a reakce právě kvůli své tradiční orientaci na zahraničí, po jugoslávské proměně zahraniční politiky způsobené zmrazením vztahů se Sovětským svazem se zmíněná propojenost s donedávna nepřátelskými zeměmi stala vítanou možností pro přesvědčení tamní veřejnosti o dodržování všech lidksoprávních předpisů ve FNRJ, včetně těch náboženských. Do určité míry je dle mého soudu na místě tvrzení, že některé protestantské církve se měly stát jakousi výkladní skříní předkládající poznání chtivému západnímu publiku obraz Jugoslávie jako země, kde jsou náboženská práva jedince ctěna. Skutečnost, že realita byla často...
|
|
|
Obraz Bulharska v cestopisech Felixe Kanitze a Konstantina Jirečka
Beneš, Samuel ; Vojtěchovský, Ondřej (oponent) ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce)
V této práci se budu věnovat analýze cestování, poznávání a následné transformaci viděného do ,,obrazu" Bulharského knížectví a Východní Rumélie1 v 19. století skrze 2 cestopisy, jež patří k zásadním dílům týkajícím se poznávání Balkánu a zejména obrazům, které oba o daných oblastech vytvářejí. Na straně jedné to jsou "Cesty po Bulharsku" českého profesora dějepisu Konstantina Jirečka, klíčové osobnosti středoevropské slavistiky a balkanistiky konce 19. století a jeho nejvýznamnějšího předchůdce Felixe Kanitze, jehož ,, Donau-Bulgarien und der Balkan: Historisch-geographisch-etnograpische Reisestudien aus Jahren 1860-1875" patřila ve své době k stěžejním pracím týkajícím se Balkánského poloostrova.2 Pro mou práci bude nejvýznamnější druhý svazek tohoto celkem trojsvazkového díla, protože právě on je nejvíce věnován cestování. V první kapitole stručně představím Konstantina Jirečka a popíši jeho životní dráhu, která jej zavedla z vídeňského Tereziana3 přes Prahu až do služeb Bulharského knížectví. Obdobně představím i budapešťského rodáka Felixe Filipa Kanitze. V druhé kapitole se budu zabývat cestováním obou těchto středoevropských vědců po území Bulharského knížectví jako takovým, přičemž mým cílem bude rozebrat způsoby a možnosti cestovaní po dané oblasti a poté zejména analyzovat a následně komparovat...
|
host ::
RSS.