|
|
Norský ropný sektor
Basařová, Tereza ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Svoboda, Karel (oponent)
Tato práce se věnuje hlavním předpokladům úspěšného rozvoje a fungování norského ropného sektoru a krokům, které byly za tímto účelem podniknuty. Cílem práce je přiblížit způsob, jakým se Norsko s objevem ropy vypořádalo, a to především z politického, organizačního a ekonomického pohledu. Práce má čtyři kapitoly. V první kapitole jsou rozebrány obecné okolnosti ovlivňující fungování ropného sektoru, tedy politická, hospodářská a společenská situace státu, jeho poloha, načasování objevu ropy a dostupné průmyslové a odborné kapacity. Druhá kapitola je věnována počátečnímu období těžby a mezinárodním těžebním společnostem a jejich vztahu s hostitelským státem, především pak zavedení licenčního systému a rozvoji domácích kapacit. Ve třetí kapitole je přiblížen přístup státu v otázce hodnot a dlouhodobých strategií, formulace ropné politiky a legislativy, vytvoření vlastní administrativy a rozdělení moci mezi ministerstvo, Statoil a Norský ropný direktorát. Poslední čtvrtá kapitola se zabývá ekonomickými záležitostmi, především resource curse, příjmy státu, ochranou domácího hospodářství, dlouhodobým hospodářským plánováním a ropným fondem.
|
|
|
PROCESY UČENÍ BĚHEM ÚČASTI ČESKÝCH REGIONÁLNÍCH AKTÉRŮ V PROGRAMECH INTERREG
Basařová, Tereza ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Hauser, Jan (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá účast českých regionálních aktérů v nadnárodním a meziregionálním odvětví programu INTERREG v období 2007- 2013, a to z pohledu teorie organizačního učení. Zaměřuje se na procesy učení na individuální úrovni, na úrovni projektové skupiny a na úrovni partnerské organizace, v menší míře též na šíření znalostí a vědomostí mezi další aktéry na místní i evropské úrovni, kteří nebyli členy projektové skupiny. Cílem práce je zjistit, jestli dochází k procesům učení na všech těchto úrovních a také které překážky procesy učení komplikují. Metodou výzkumu je dotazníkové šetření a semistrukturované rozhovory. Práce dochází k závěru, že během spolupráce na projektu dochází k individuálnímu i skupinovému učení, přičemž nejčastější překážkou jsou potíže pramenící z nejednotného prostředí partnerů (rozdílné politické, institucionální či právní prostředí, nejednotné administrativní prostředí). K organizačnímu učení dochází do určité míry také, avšak s většími potížemi než na předchozích úrovních. Problémem je především ukládání tzv. nevýslovných znalostí. Výzkum dále naznačuje, že k efektivnímu šíření znalostí mezi lokální aktéry, kteří nebyli členy projektové skupiny, dochází. Relevance zastřešujících výstupů pro aktéry v EU se však zdá být spíše nízká.
|
host ::
RSS.