|
|
Znojemský oltář. Vizuální kultura v Podunají.
Bartuňková, Kateřina ; Ottová, Michaela (vedoucí práce) ; Klípa, Jan (oponent)
Klíčová slova Znojemský oltář, Znojmo, Kostel sv. Mikuláše, Nizozemský realismus, Jakob Kaschauer Abstrakt Diplomová práce se zabývá Znojemským oltářem dílem z přelomu 30.-40. let 15. století, vystaveným v Rakouské galerii ve Vídni a je záměrně rozdělena do dvou tematických okruhů. Prvním okruhem je kritické hodnocení dosavadní literatury. Druhý okruh je pak interpretační roviny, kde je Znojemský oltář hodnocen z hlediska jeho specifické výtvarné a vizuální hodnoty svázané svou komplexností s teologickým programem a s jeho socio-kulturním prostředím kam byl oltář určen: Kostel sv. Mikuláše ve Znojmě. Znojemský oltář je také hodnocen z pohledu jeho předpokládaného objednavatele vévody potažmo krále Albrechta V. Habsburského. Hodnoceny jsou motivy jeho objednávky včetně výběru řezbářského dílenského provozu pocházejícího z uměleckého prostředí Bavorska, který doplnila domácí malířská díla pocházející z Vídně. Z hlediska uměleckého stylu je, jak malířský, tak sochařský projev oltáře kontextualizován s bavorskou a vídeňskou produkcí. Kritice je podroben vztah k malířské tvorbě Mistra Fridrichova oltáře a tvorbě sochařské Jakoba Kaschauera.
|
|
|
Mistr Týnské Kalvárie
Bartuňková, Kateřina ; Ottová, Michaela (vedoucí práce) ; Klípa, Jan (oponent)
Klíčová slova Mistr Týnské kalvárie, krásný sloh, řezbářství, Praha, restaurátorské práce, Krucifix, Bolestný Kristus Abstrakt Bakalářská práce se věnuje tématu Ukřižovaného a Bolestného Krista v díle Mistra Týnské kalvárie, pražského řezbáře první poloviny 15. století. Práce podává přehled dosavadních badatelských názorů, které se snaží kriticky hodnotit a navrhnout některá možná další řešení vztahující se převážně k dataci, autorství a ke kontextu umístění konkrétních děl. Práce je členěna do šesti obsahových kapitol, přičemž první podává přehled dosavadní literatury. Následující kapitoly se věnují tvorbě Mistra Týnské kalvárie. První z nich pojednává o stylovému původu mistra. Následující kapitola se věnuje ikonografii Bolestného Krista, dále představuje výzdobu radničních síní, následuje představení a rozbor soch Bolestného Krista ze Staroměstské a Novoměstské radnice. Další kapitola se věnuje ikonografii Krucifixu a konkrétním dílům mistra, a to Ukřižovanému z chrámu sv. Víta, Ukřižovanému z kaple Dumlosů ve Vratislavi, Ukřižovanému z Jílového, Ukřižovanému ze sv. Jana pod Skalou a Ukřižovanému z chrámu Panny Marie před Týnem. Předposlední kapitola je doplňková a věnuje se dílům Mistra Týnské kalvárie ve Vratislavi. Na Závěr se snažím shrnout svůj pohled na to, jak vypadala dílna Mistra Týnské kalvárie.
|
host ::
RSS.