|
|
Tvorba Jana Jiřího Schaubergera na Moravě
Břečka, Petr ; Pučalík, Marek (vedoucí práce) ; Zapletalová, Jana (oponent)
Diplomová práce pojednává o životě a díle Jana Jiřího Schaubergera, barokního umělce, který pocházel z Rakouska, ale pracoval a žil na Moravě, kde vytvořil mnoho kamenných soch, ale i dřevěných nebo štukových plastik, zejména do interiérů kostelů. Mezi jeho nejznámější a zároveň i vůbec první dílo na Moravě patří jezdecké sousoší Caesarovy kašny v Olomouci, které vzniklo v roce 1725. Po zbytek svého uměleckého života zaměřil svou práci zejména pro sakrální stavby. Zemřel poměrně jako mladý ve svých zhruba 44 letech v roce 1744, přesné datum jeho narození neznáme, ale všeobecně je uváděn údaj okolo roku 1700. První kapitola se podrobně věnuje kritice literatury vztahující se k tématu. Druhá, rozsáhlá kapitola se zabývá souhrnně životem a dílem sochaře. Ve třetí kapitole se autor zamýšlí nad J. J. Schaubergerovou osobností, v další jako nad umělcem. A poslední, velká část je rozdělena na několik podkapitol v závislosti na materiálu, který byl užit u jednotlivých významných děl, kterým se autor podrobně v dalších podkapitolách věnuje. V závěru pak své poznatky shrnuje.
|
|
|
Tvorba Jana Jiřího Schaubergera na Moravě
Břečka, Petr ; Pučalík, Marek (vedoucí práce) ; Zapletalová, Jana (oponent)
Diplomová práce pojednává o životě a díle Jana Jiřího Schaubergera, barokního umělce, který pocházel z Rakouska, ale pracoval a žil na Moravě, kde vytvořil mnoho kamenných soch, ale i dřevěných nebo štukových plastik, zejména do interiérů kostelů. Mezi jeho nejznámější a zároveň i vůbec první dílo na Moravě patří jezdecké sousoší Caesarovy kašny v Olomouci, které vzniklo v roce 1725. Po zbytek svého uměleckého života zaměřil svou práci zejména pro sakrální stavby. Zemřel poměrně jako mladý ve svých zhruba 44 letech v roce 1744, přesné datum jeho narození neznáme, ale všeobecně je uváděn údaj okolo roku 1700. První kapitola se podrobně věnuje kritice literatury vztahující se k tématu. Druhá, rozsáhlá kapitola se zabývá souhrnně životem a dílem sochaře. Ve třetí kapitole se autor zamýšlí nad J. J. Schaubergerovou osobností, v další jako nad umělcem. A poslední, velká část je rozdělena na několik podkapitol v závislosti na materiálu, který byl užit u jednotlivých významných děl, kterým se autor podrobně v dalších podkapitolách věnuje. V závěru pak své poznatky shrnuje.
|
|
|
Kostel sv. Andělů Strážných ve Veselí nad Moravou
Břečka, Petr ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Horyna, Mojmír (oponent)
Kostel sv. Andělů Strážných ve Veselí nad Moravou Vlastní zadání mé práce bylo na téma kostel sv. Andělů Strážných ve Veselí nad Moravou. Hlavní důraz měl být pak kladen na vnitřní výzdobu tohoto vrcholně barokního chrámu. Součástí kostela je bývalý servitský klášter, který je též nedílnou součástí mé práce. Popisovaný církevní komplex se nachází v mém rodném městě Veselí nad Moravou, které je součástí Hodonínského okresu. Město leží přímo hlavním toku řeky Moravy, která dává městu nejenom svůj název, ale velmi výrazně promlouvá i do vlastního života místních obyvatel. Na úvod jsem se zabýval historií města, po které následovalo přiblížení o vlastnících (rodech) spravující zdejší veselské panství. Původně jsem se chtěl zabývat něčím konkrétnějším z tohoto zcela jistě kvalitativně a uměleckohistoricky zajímavého kostela sv. Andělů Strážných, ale nejen pro nedostatek dochovaných písemných materiálů jsem se rozhodl pojednat práci jako komplexní rozbor tohoto vrcholně barokního chrámu včetně areálu přilehlého kláštera původně sloužícímu řádu Servitů, jimž jsem se taktéž věnoval. Především pak jejich činnosti na veselském panství a následnému zrušení.. Před popisem výzdoby interiéru kostela sv. Andělů Strážných se zabývám otázkou autorství zdejšího chrámu. Snahou je rozlousknout, zda-li se jedná o dílo...
|
host ::
RSS.