Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Experimentální estetika Otakara Zicha
Bělohradská, Anna ; Dykast, Roman (vedoucí práce) ; Kaplický, Martin (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na tu část vědeckého odkazu významného českého estetika Otakara Zicha (1879-1934), v níž formuluje zásady využití experimentu ve výzkumu některých estetických otázek, jejichž dosavadní řešení považoval za sporné. Takto zaměřená Zichova výzkumná práce spadá do jeho raného období, v němž se především zabýval otázkou vztahu hudby a citů (nálad) a problematikou toho, co patří do estetického vnímání hudby. Základním pramenem pro předmět práce slouží Zichova práce Estetické vnímání hudby, v níž vychází z řady podnětů a návrhů experimentálního výzkumu v oblasti psychologie a estetiky, jak se utvářely v průběhu druhé poloviny 19. století a současně vědomě navazuje na podněty svého učitele Otakara Hostinského. Tyto podněty jsou v práci sledovány, vyhodnocovány a zasazeny do kontextu formování Zichovy experimentální estetiky. Cílem práce je analýza a zhodnocení účinnosti metody, s jejíž pomocí Zich na základě výsledků experimentálního výzkumu zformuloval teorii významové představy v hudbě a zcela nově interpretoval city a nálady ve vztahu k hudbě, včetně objasnění toho, co z hlediska hudebního vjemu patří do estetického vnímání hudby. Klíčová slova Otakar Zich, experimentální estetika, estetické vnímání, hudba
Umění vědeckotechnické doby v kontextu úvah Jana Patočky
Bělohradská, Anna ; Ševčík, Miloš (vedoucí práce) ; Zuska, Vlastimil (oponent)
Bakalářská práce si klade za cíl zaměřit se především na vztah umění a vědy v kontextu filozofie umění Jana Patočky. Podle Patočkových úvah je vývoj umění rozdělen do tří historických období; staršího, moderního a soudobého. Patočka zároveň uvádí dvě kulturní epochy. Jednou je epocha umělecká, ve které je pro umění zásadní náboženský smysl a objektivní pravda. V 19. století pak dochází k přechodu v epochu estetickou, ve které se umění vyznačuje projevem subjektivního individuálního smyslu, zatímco věda subjektivitu a individuálnost vylučuje. V souvislosti s tím bude pojednáno o dialektickém vztahu umění a vědy. Závěrečná část práce se bude soustředit na rozbor Patočkových názorů na soudobé umění, které je výrazně ovlivněno právě vědou a technikou. Klíčová slova Jan Patočka, dějinnost, filozofie umění, estetika, umění, svoboda, věda, technika

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.