Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vliv lipofility substrátů a tenzidů na účinnost micelární hydrolýzy p-nitrofenylalkanoátů N-alkylpyridinium bromidy
Běhávková, Vendula ; Doležal, Pavel (vedoucí práce) ; Vachek, Josef (oponent)
SOUHRN Předmětem této práce bylo na homologických řadách N-alkylpyridinií a p-nitrofenylkarboxylátů ověřit vzájemný vliv délky alkylových řetězců na rychlost hydrolytické reakce. V řadě N- alkylpyridinií byl testován pyridinium bromid s délkami alkylového řetězce C10, 12, 14, 16 a 18. Tyto tenzidy byly otestovány s p-nitrofenyl-acetátem, -butyrátem, -kaprylátem, -kaprátem, - laurátem, -myristátem, -palmitátem a -stearátem. Nejvyšších hodnot v celé sestavě výsledků bylo dosaženo kombinací p-nitrofenyl-kaprátu a oktadecylpyridinia bromidu. Koncentrace 5.10- 3M tohoto tenzidu dokázala urychlit rozklad p-nitrofenyl-kaprátu téměř stodvacetkrát a bylo dosaženo rychlostní konstanty 0,0878 sec-1, což odpovídá poločasu cca 8 vteřin. Jako úspěšné micelární katalyzátory se osvědčily oktadecylpyridiniumbromid a hexadecylpyridinium bromid. Nejlépe hydrolyzovatelné byly substráty se střední délkou alkylu.
Optimalizace reologických vlastností dekontaminujících hydrofobních mikroemulzí
Běhávková, Vendula ; Doležal, Pavel (vedoucí práce) ; Šnejdrová, Eva (oponent)
1. ABSTRAKT Optimalizace reologických vlastností dekontaminujících hydrofobních mikroemulzí Běhávková Vendula Cíl: Připravit stabilní hydrofobní mikroemulze schopné odmořit bojové otravné látky Metody: Testování a výběr komponent, které vytvoří stabilní mikroemulze. Jako hydrofobní fáze byla zkoušena tato organická rozpouštědla: tetrachlorethylen, toluen, dekahydronaftalen a heptan. Z povrchově aktivních látek byly testovány tenzidy kationické, anionické a neionické a jako ko-tenzidy alkoholy butanol a hexanol. Hydrofilní fázi nejprve tvořila voda a poté byl ve stabilních mikroemulzích místo vody použit alkalizovaný roztok peroxidu vodíku. Výsledky: S vodou se podařilo připravit přibližně 800 emulzí. Na základě stability, optické čirosti a obsahu vodné fáze bylo vybráno nejlepších 24 mikroemulzí, které byly místo vody testovány s alkalizovaným roztokem peroxidu vodíku. S 0,1M alkalizovaným roztokem bylo připraveno 20 mikroemulzí a s 1M koncentrací stejného roztoku vzniklo 14 mikroemulzí. Tyto mikroemulze se mohou stát základem odmořovacích činidel využitelných v experimentech in vivo. Pozornost byla věnována hlavně kationickým tenzidům. U těchto látek se očekávalo významné zvýšení rychlosti hydrolytických reakcí v důsledku vzniku mikroprostředí na povrchu micel, které je schopno koncentrovat nukleofilní...
Optimalizace reologických vlastností dekontaminujících hydrofobních mikroemulzí
Běhávková, Vendula ; Doležal, Pavel (vedoucí práce) ; Šnejdrová, Eva (oponent)
1. ABSTRAKT Optimalizace reologických vlastností dekontaminujících hydrofobních mikroemulzí Běhávková Vendula Cíl: Připravit stabilní hydrofobní mikroemulze schopné odmořit bojové otravné látky Metody: Testování a výběr komponent, které vytvoří stabilní mikroemulze. Jako hydrofobní fáze byla zkoušena tato organická rozpouštědla: tetrachlorethylen, toluen, dekahydronaftalen a heptan. Z povrchově aktivních látek byly testovány tenzidy kationické, anionické a neionické a jako ko-tenzidy alkoholy butanol a hexanol. Hydrofilní fázi nejprve tvořila voda a poté byl ve stabilních mikroemulzích místo vody použit alkalizovaný roztok peroxidu vodíku. Výsledky: S vodou se podařilo připravit přibližně 800 emulzí. Na základě stability, optické čirosti a obsahu vodné fáze bylo vybráno nejlepších 24 mikroemulzí, které byly místo vody testovány s alkalizovaným roztokem peroxidu vodíku. S 0,1M alkalizovaným roztokem bylo připraveno 20 mikroemulzí a s 1M koncentrací stejného roztoku vzniklo 14 mikroemulzí. Tyto mikroemulze se mohou stát základem odmořovacích činidel využitelných v experimentech in vivo. Pozornost byla věnována hlavně kationickým tenzidům. U těchto látek se očekávalo významné zvýšení rychlosti hydrolytických reakcí v důsledku vzniku mikroprostředí na povrchu micel, které je schopno koncentrovat nukleofilní...
Vliv lipofility substrátů a tenzidů na účinnost micelární hydrolýzy p-nitrofenylalkanoátů N-alkylpyridinium bromidy
Běhávková, Vendula ; Vachek, Josef (oponent) ; Doležal, Pavel (vedoucí práce)
SOUHRN Předmětem této práce bylo na homologických řadách N-alkylpyridinií a p-nitrofenylkarboxylátů ověřit vzájemný vliv délky alkylových řetězců na rychlost hydrolytické reakce. V řadě N- alkylpyridinií byl testován pyridinium bromid s délkami alkylového řetězce C10, 12, 14, 16 a 18. Tyto tenzidy byly otestovány s p-nitrofenyl-acetátem, -butyrátem, -kaprylátem, -kaprátem, - laurátem, -myristátem, -palmitátem a -stearátem. Nejvyšších hodnot v celé sestavě výsledků bylo dosaženo kombinací p-nitrofenyl-kaprátu a oktadecylpyridinia bromidu. Koncentrace 5.10- 3M tohoto tenzidu dokázala urychlit rozklad p-nitrofenyl-kaprátu téměř stodvacetkrát a bylo dosaženo rychlostní konstanty 0,0878 sec-1, což odpovídá poločasu cca 8 vteřin. Jako úspěšné micelární katalyzátory se osvědčily oktadecylpyridiniumbromid a hexadecylpyridinium bromid. Nejlépe hydrolyzovatelné byly substráty se střední délkou alkylu.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.