|
|
Tvorba GUI pro optimalizaci elektrických strojů
Bártková, Tereza ; Klíma, Petr (oponent) ; Knebl, Ladislav (vedoucí práce)
Tato práce sleduje vznik grafického uživatelského prostředí od výběru nástrojů po realizaci. Smyslem bylo udělat zadaný program přívětivější k používání vytvořením reprezentativní komunikační vrstvy mezi programem a uživatelem a ukázat jeho funkce. Nejprve byl proveden rozbor různých programovacích jazyků a jejich nástrojů pro tvorbu grafických rozhraní. Z těchto byl vybrán jazyk Python, protože zadaný program je napsán v Pythonu, navíc vývoj aplikací v něm probíhá patrně nejefektivněji. Dále jsou rozebírány vlastnosti tohoto jazyka a PyQt, což je nástroj, který je možné využít k samotné tvorbě grafického rozhraní. Třetí kapitola je věnována problematice elektrických strojů a jejich optimalizaci. Jsou zde představeny některé algoritmy v praxi používané pro zlepšení charakteristik elektromotorů. V následující kapitole je nastíněn zadaný typ motoru a popsán konkrétní stroj, pro který je výsledný program určen. Poté je podrobně popsán layout aplikace realizovaný v Qt Designeru. Je vysvětlena nová struktura programu obohacená o grafické prostředí a popsán chod programu. Nakonec je vysvětleno jak program použít, je provedena optimalizace zadaného stroje a jsou interpretovány výsledky.
|
|
|
Optimalizace momentové charakteristiky indukčního stroje s využitím strojového učení
Bártková, Tereza ; Klíma, Petr (oponent) ; Bílek, Vladimír (vedoucí práce)
Smyslem této práce je uskutečnění optimalizace zadaného elektrického stroje na základě kombinace metody strojového učení a zvolených optimalizačních algoritmů. První kapitola je věnována obecně strojovému učení. Jsou v ní popsány základní přístupy strojového učení spolu s typickými problémy, na které jsou aplikovány a některými konkrétními algoritmy. V následující kapitole je rozebráno téma optimalizace - její smysl a vysvětlení užívaných pojmů. Na dvou základních metodách jsou demonstrována omezení, kterým při optimalizaci čelíme. Dále jsou popsány některé v praxi oblíbené algoritmy, které jsou použitelné v kontextu optimalizace elektrických strojů. Ve třetí kapitole je dosaženo jednoho z cílů v podobě volby metody strojového učení a optimalizačního algoritmu, který je použit v praktické části diplomové práce. Čtvrtá kapitola se zabývá problematikou vytvoření geometrie asynchronního stroje pro optimalizaci a dále vytvořením jeho elektromagnetického modelu pro následnou analýzu. Jsou v ní popsány rozměry a parametry modelovaného stroje, stejně tak výpočet rozptylové indukčnosti čel, odporu vinutí fáze a~odporu a indukčnosti mezi tyčemi. Dále jsou zde popsány programové nástroje pro vytvoření modelu stroje. Následující kapitola je věnována zpracování dat z elektromagnetické analýzy vytvořeného modelu. V šesté kapitole je vysvětlen proces tvoření náhradních modelů pro zadaný stroj. Je zde zahrnuta citlivostní analýza, vytvoření prvních trénovacích dat a aktivní učení. Další kapitola je věnována optimalizaci zadaného stroje s~použitím náhradních modelů a zvolených optimalizačních algoritmů. V poslední kapitole jsou srovnány charakteristiky originálního stroje s optimalizovanými geometriemi.
|
|
|
Tvorba GUI pro optimalizaci elektrických strojů
Bártková, Tereza ; Klíma, Petr (oponent) ; Knebl, Ladislav (vedoucí práce)
Tato práce sleduje vznik grafického uživatelského prostředí od výběru nástrojů po realizaci. Smyslem bylo udělat zadaný program přívětivější k používání vytvořením reprezentativní komunikační vrstvy mezi programem a uživatelem a ukázat jeho funkce. Nejprve byl proveden rozbor různých programovacích jazyků a jejich nástrojů pro tvorbu grafických rozhraní. Z těchto byl vybrán jazyk Python, protože zadaný program je napsán v Pythonu, navíc vývoj aplikací v něm probíhá patrně nejefektivněji. Dále jsou rozebírány vlastnosti tohoto jazyka a PyQt, což je nástroj, který je možné využít k samotné tvorbě grafického rozhraní. Třetí kapitola je věnována problematice elektrických strojů a jejich optimalizaci. Jsou zde představeny některé algoritmy v praxi používané pro zlepšení charakteristik elektromotorů. V následující kapitole je nastíněn zadaný typ motoru a popsán konkrétní stroj, pro který je výsledný program určen. Poté je podrobně popsán layout aplikace realizovaný v Qt Designeru. Je vysvětlena nová struktura programu obohacená o grafické prostředí a popsán chod programu. Nakonec je vysvětleno jak program použít, je provedena optimalizace zadaného stroje a jsou interpretovány výsledky.
|
host ::
RSS.