Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
The Women's Decameron as a Legitimation ofWomen's Authorship
Bagozzi, Valentina ; Kosáková, Hana (vedoucí práce) ; Andrejs, René (oponent) ; Discacciati, Ornella (oponent)
Tato disertační práce popisuje Zhenskii Dekameron od Iulie Voznesenskaie jako legitimitu autorského písemnictví žen.Voznesenskaiatohotocíle dosáhla vytvořenímspolečného narativníhoaktu, vycházejícíhoz přirozené tvůrčí síly žen.Tato studie poukazujena spojitostmezi mateřstvíma autorskýmpůsobenímtím,že se zabývávlivem hnutí Mariia na autorkinideologický postoj a tedy i vytvořením ZhenskiiDekameron.Vazba mezi mateřstvím a tvůrčím procesem je posilována volbou porodního oddělení jako narrativního prostoru, dokumenty z archivního fondu spisovatelky a identifikací mateřství a tvůrčího procesu v almanachu Mariia. Tato interpretace se liší od tvrzení autorky o knize, kterou představuje jako pouhou odstrašující aplikaci sovětské emancipační politiky ve západních zemích a jako kus satiry. Autorka, za zjevného sociálního komentáře, "skrývá" oslavu ženského práva k písemnému projevu, které bylo často odepíráno jak režimem, tak "okrajový" rolí, kterou byla ženám v sovětské oficiální literatuře a samizdatových literárních kruzích přidělena. Tato studie se proto také zabývá způsobem, jakým autorka zmírňuje svůj ideologický postoj tím, jak se vyjadřujeo své rovnostijakospisovatelce ve veřejnýchprohlášeních, a přítomnostítextovýchvariant v edici Zhenskii Dekameron.
Educational space of the Russian diaspora: based on the material of the magazine Russkaia shkola za rubezhom (Prague, 1923-1931)
Osinovskaia, Anna ; Nykl, Hanuš (vedoucí práce) ; Andrejs, René (oponent)
Diplomová práce zkoumá specifiku fungování části vzdělávacího prostoru ruské diaspory první vlny emigrace. Analýza statí publikovaných v časopise Russkaja škola za rubežom poskytuje obecnou představu o ruských školách v zahraničí během první vlny emigrace, o jejich organizaci a výukových prvcích, jakož i o možnostech řešení různých problémů vznikajících v procesu vzdělávacích institucí. Ve 34 číslech časopisu vyšlo asi 40 článků o školách v Československu, Jugoslávii, Bulharsku, Německu, Polsku, Francii, Lotyšsku, Litvě, Estonsku, Turecku, Besarábii, Finsku, Tunisku a dokonce i USA a Mandžusku. Články takových exilových pedagogů jako D.M.Sokolcov, A.I.Tyminskij, A.T.Pavlov a další umožnily vytvořit ucelenější pohled na vzdělávání v zahraničí a identifikovat společné problémy výuky a výchovy studentů.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.