|
|
NATO a postkonfliktní rekonstrukce: případ Afghánistánu
Žilka, Jakub ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Tato práce se věnuje zjištění průběhu a úspěšnosti postkonfliktní rekonstrukce v Afghánistánu po invazi NATO z konce roku 2001. Pro stabilizaci země koalici zemí vedených NATO nestačilo pouze porazit talibský režim, ale také vytvořit nebo obnovit základní státní strukturu a pomoci jí fungovat. Po válečných konfliktech je obnova sice běžnou a nutnou záležitostí, obvykle je však realizována čistě civilními silami, například státními strukturami a humanitárními organizacemi. V tomto případě však nebylo možné ponechat tyto úkoly na civilních pracovnících vinou bezpečnostní nestability, která v některých oblastech svou intenzitou přesáhla hranici válečného konfliktu. Práce se zabývá situací v západní provincii Herátu a zaměřuje se na jednotky NATO, především v rámci mise ISAF. Nejdříve důkladně hledá definici procesu postkonfliktní rekonstrukce a poté na jejím základě pomocí metody process tracingu zjišťuje, zda a do jaké míry se jednotky pod misí ISAF postkonfliktní rekonstrukci věnovaly a jestli je znatelný pozitivní pokrok. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
NATO a postkonfliktní rekonstrukce: případ Afghánistánu
Žilka, Jakub ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Tato práce se věnuje zjištění průběhu a úspěšnosti postkonfliktní rekonstrukce v Afghánistánu po invazi NATO z konce roku 2001. Pro stabilizaci země koalici zemí vedených NATO nestačilo pouze porazit talibský režim, ale také vytvořit nebo obnovit základní státní strukturu a pomoci jí fungovat. Po válečných konfliktech je obnova sice běžnou a nutnou záležitostí, obvykle je však realizována čistě civilními silami, například státními strukturami a humanitárními organizacemi. V tomto případě však nebylo možné ponechat tyto úkoly na civilních pracovnících vinou bezpečnostní nestability, která v některých oblastech svou intenzitou přesáhla hranici válečného konfliktu. Práce se zabývá situací v západní provincii Herátu a zaměřuje se na jednotky NATO, především v rámci mise ISAF. Nejdříve důkladně hledá definici procesu postkonfliktní rekonstrukce a poté na jejím základě pomocí metody process tracingu zjišťuje, zda a do jaké míry se jednotky pod misí ISAF postkonfliktní rekonstrukci věnovaly a jestli je znatelný pozitivní pokrok. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Příčiny proměny finské zahraniční politiky na přelomu 80. a 90. let
Žilka, Jakub ; Švec, Luboš (vedoucí práce) ; Skálová, Barbora (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vývojem finské zahraniční politiky ve druhé polovině 80. a první polovině 90. let. Zvláštní důraz v tomto procesu klade na to, jakým způsobem byla zahraniční politika Finska ovlivněna Sovětským svazem. Analyzuje také další faktory, které výrazně ovlivnily změnu směřování finské zahraniční politiky. Finsko se pro zajištění vlastní bezpečnosti drželo politiky neutrality, zároveň však muselo udržovat nadměrně dobré vztahy se Sovětským svazem jako preventivní bezpečnostní opatření. Nicméně s posunem, který v Sovětském svazu proběhl po nástupu Michaila Gorbačova, se začala měnit i dynamika sovětsko-finských vztahů. Finsko začalo vystupovat více jako suverénní národ, i tak se ale drželo opatrného přístupu. Dalším výrazným faktorem ovlivňujícím finskou zahraniční politiku se stala rychle postupující integrace zemí Evropských společenství. Hrozilo, že po vybudování jednotného trhu a politické unie těchto států zůstanou ostatní izolované a v nevýhodném postavení. Začátkem 90. let se díky rozpadu Varšavské smlouvy, východního bloku a následně i Sovětského svazu změnil mezinárodní systém. Během rozpadu Sovětského svazu se změnily i finsko-sovětské, resp. ruské, vztahy. Jako následek těchto faktorů pak země v roce 1992 redefinovala dosavadní politiku neutrality na politiku...
|
host ::
RSS.