|
|
Římskoprávní definice, maximy, regule a jejich odraz v současném právu
Thöndel, Alexandr ; Skřejpek, Michal (vedoucí práce) ; Dvořák, Jan (oponent) ; Židlická, Michaela (oponent)
Disertační práce Římskoprávní definice, maximy, regulae a jejich odraz v současném právu Disertační práce je zaměřena na zkoumání odrazu římskoprávních definic a regulí do současného platného českého práva, ale i navrhované úpravy nového občanského zákoníku. Zkoumání jednotlivých zásad nebylo po většinou provedeno izolovaně, ale spíše v kontextu jednotlivých základních právních institutů. V souladu s převládající materií soukromého práva římského a to nejen v jeho originálních pramenech, ale i v romanistické literatuře, je i obsah této práce zaměřen na právo soukromé, zejména pak občanské. Pochopitelně v kontextu soukromoprávní úpravy se práce při popisu jednotlivých institutů dotýká také práva veřejného. Vzájemnému vztahu soukromého a veřejného práva je věnována samostatná kapitola X. Zde jsou navíc rozebrány a okomentovány základní zásady trestního práva, které ač latinsky psané, nejsou římskoprávního původu. Komparace systému soukromého a veřejného práva je v této kapitole založena na možném existujícím rozporu mezi samotnou a celkem jednoznačně vyznívající definicí práva Iuventia Celsa a právní veřejnosti známému základu dualistického pojetí práva podle Domitia Ulpiana. Na samý počátek práce je zařazen Úvod, kde jsou zachyceny základní historické momenty vývoje římského práva. Jeho obsah se ale...
|
|
|
Význam formalizace konceptu římského občana pro vývoj římského práva
Falada, David ; Skřejpek, Michal (vedoucí práce) ; Bělovský, Petr (oponent) ; Židlická, Michaela (oponent)
Aby se mohlo římské právo vůbec vytvořit a fungovat, bylo nutné, aby se vytvořila komunita lidí, která se identifikuje ve vztahu ke svému okolí. Právní normy, které v této komunitě vznikly, a které byly na počátku jejich hypotetické existence velmi jednoduché, byly postupem času a v souvislosti s tím, jak se ona komunita vyvíjela, dále rozvíjeny. Výsledkem je pak propracovaný systém římského práva, který k nám promlouvá dodnes. Předkládaná práce se snaží vystihnout základní procesy při formování římského národa a při jeho cestě k definici římského občanství. V případě Římanů se ale nemůžeme přidržet jednoduchých definičních znaků, jako je jazyk (protože latinský jazyk sdílely i další národy starověké Itálie) nebo náboženství (protože antický polyteismus prostupoval jednotlivými kulturami dané doby) nebo teritorium. Práce tedy otevírá náhledy do průniku římské kultury s těmi starověkými kulturami, s nimiž měla mnoho příbuzného, a které ji do značné míry formovaly a věnuje se i roli náboženství při formování prvotní římské společnosti. Výsledkem je pak pokus o definici římského národa, tedy personálního prostoru pro vznik a vývoj římského práva a přiblížení interakce mezi formálním právním institutem (civitas romana) a živým sociálním organismem (populus romanus).
|
|
| |
|
|
Základní principy a zásady římského procesu
Škeříková, Jana ; Skřejpek, Michal (vedoucí práce) ; Blaho, Peter (oponent) ; Židlická, Michaela (oponent)
Moje doktorská disertační práce se zaměřuje na základní principy a zásady římského procesního práva. Během psaní práce jsem zjistila, že oba výrazy jsou si velmi podobné. Jeden z hlavních bodů mé práce se věnuje římskému republikánskému ústavnímu systému a jeho normám, včetně normy nejdůležitější, kterou je Zákoník dvanácti desek. Dále se zaměřuji na justiniánskou kodifikaci římského práva. Velmi důležitými prameny jsou antická literatura, spisy významných právníků a různé typy administrativním dokumentů. Velkou inspiraci je také možné najít v mnoha evropských muzeích. Konkrétně se zaměřuji na zásadu ekvity, dobré víry, nutné obrany, věci rozhodnuté, odvolání, finanční částku v rozsudku a zásadu volného hodnocení důkazů. Poslední kapitola se přehledně věnuje dalším principům. Důležité je však také zmínit, že různé typy procesního řízení mají své odlišnosti. A proto jsem se také věnovala popisu jejich odlišností ve vztahu k jednotlivým principům. Moje práce pojednává o sedmi základních principech s tím, že nejdůležitějším z nich je princip ekvity. Práce zřetelně dokazuje, že tento princip je společný všem oblastem římského práva. Snažila jsem se vysvětlit základní principy římského procesního práva vysvětlit je na konkrétních příkladech. Jak se přímo vztahují k právu současnému tak, jak jej známe...
|
|
|
Obecné nauky římskoprávních služebností
Šejdl, Jan ; Skřejpek, Michal (vedoucí práce) ; Bělovský, Petr (oponent) ; Židlická, Michaela (oponent)
Služebnosti jsou jednou ze základních součástí soukromého práva a soukromoprávních vztahů. Jejich původ je možno vysledovat nikoliv pouze do samotného římského práva, ale dokonce přímo do hloubi vývoje a historie římského práva. Tímto je také charakterizována podstata služebností v jejich nejstarší formě, přičemž tato podstata však postupně prochází poměrně nemalým vývojem. Podstatnou otázkou každého právního institutu je mimo jiné jeho systematické zařazení, kde práce se věnuje nikoliv pouze systematickému zařazení služebností, ale také vnitřnímu členění celého oboru služebností. Nemalá pozornost je věnována též způsobům zřízení služebností a jejich zániku, kdy tyto mnohé způsoby reagují na různé druhy služebností, ale také na geografické umístění pozemku či přirozeně na historické období, ve kterém ke zřízení služebnosti dochází. Konečně je předmětem zájmu i ochrana služebností, což je pro právo římské základní otázkou, především vzhledem k charakteru jeho pramenů. Ochrana služebností se realizuje v římském právu za pomocí na jedné straně žalob, vedle toho však rovněž mimořádnými magistrátskými prostředky, tedy za pomoci interdikt. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Základní principy a zásady římského procesu
Škeříková, Jana ; Skřejpek, Michal (vedoucí práce) ; Blaho, Peter (oponent) ; Židlická, Michaela (oponent)
Moje doktorská disertační práce se zaměřuje na základní principy a zásady římského procesního práva. Během psaní práce jsem zjistila, že oba výrazy jsou si velmi podobné. Jeden z hlavních bodů mé práce se věnuje římskému republikánskému ústavnímu systému a jeho normám, včetně normy nejdůležitější, kterou je Zákoník dvanácti desek. Dále se zaměřuji na justiniánskou kodifikaci římského práva. Velmi důležitými prameny jsou antická literatura, spisy významných právníků a různé typy administrativním dokumentů. Velkou inspiraci je také možné najít v mnoha evropských muzeích. Konkrétně se zaměřuji na zásadu ekvity, dobré víry, nutné obrany, věci rozhodnuté, odvolání, finanční částku v rozsudku a zásadu volného hodnocení důkazů. Poslední kapitola se přehledně věnuje dalším principům. Důležité je však také zmínit, že různé typy procesního řízení mají své odlišnosti. A proto jsem se také věnovala popisu jejich odlišností ve vztahu k jednotlivým principům. Moje práce pojednává o sedmi základních principech s tím, že nejdůležitějším z nich je princip ekvity. Práce zřetelně dokazuje, že tento princip je společný všem oblastem římského práva. Snažila jsem se vysvětlit základní principy římského procesního práva vysvětlit je na konkrétních příkladech. Jak se přímo vztahují k právu současnému tak, jak jej známe...
|
|
|
Římskoprávní definice, maximy, regule a jejich odraz v současném právu
Thöndel, Alexandr ; Skřejpek, Michal (vedoucí práce) ; Dvořák, Jan (oponent) ; Židlická, Michaela (oponent)
Disertační práce Římskoprávní definice, maximy, regulae a jejich odraz v současném právu Disertační práce je zaměřena na zkoumání odrazu římskoprávních definic a regulí do současného platného českého práva, ale i navrhované úpravy nového občanského zákoníku. Zkoumání jednotlivých zásad nebylo po většinou provedeno izolovaně, ale spíše v kontextu jednotlivých základních právních institutů. V souladu s převládající materií soukromého práva římského a to nejen v jeho originálních pramenech, ale i v romanistické literatuře, je i obsah této práce zaměřen na právo soukromé, zejména pak občanské. Pochopitelně v kontextu soukromoprávní úpravy se práce při popisu jednotlivých institutů dotýká také práva veřejného. Vzájemnému vztahu soukromého a veřejného práva je věnována samostatná kapitola X. Zde jsou navíc rozebrány a okomentovány základní zásady trestního práva, které ač latinsky psané, nejsou římskoprávního původu. Komparace systému soukromého a veřejného práva je v této kapitole založena na možném existujícím rozporu mezi samotnou a celkem jednoznačně vyznívající definicí práva Iuventia Celsa a právní veřejnosti známému základu dualistického pojetí práva podle Domitia Ulpiana. Na samý počátek práce je zařazen Úvod, kde jsou zachyceny základní historické momenty vývoje římského práva. Jeho obsah se ale...
|
|
| |
|
|
Význam formalizace konceptu římského občana pro vývoj římského práva
Falada, David ; Skřejpek, Michal (vedoucí práce) ; Bělovský, Petr (oponent) ; Židlická, Michaela (oponent)
Aby se mohlo římské právo vůbec vytvořit a fungovat, bylo nutné, aby se vytvořila komunita lidí, která se identifikuje ve vztahu ke svému okolí. Právní normy, které v této komunitě vznikly, a které byly na počátku jejich hypotetické existence velmi jednoduché, byly postupem času a v souvislosti s tím, jak se ona komunita vyvíjela, dále rozvíjeny. Výsledkem je pak propracovaný systém římského práva, který k nám promlouvá dodnes. Předkládaná práce se snaží vystihnout základní procesy při formování římského národa a při jeho cestě k definici římského občanství. V případě Římanů se ale nemůžeme přidržet jednoduchých definičních znaků, jako je jazyk (protože latinský jazyk sdílely i další národy starověké Itálie) nebo náboženství (protože antický polyteismus prostupoval jednotlivými kulturami dané doby) nebo teritorium. Práce tedy otevírá náhledy do průniku římské kultury s těmi starověkými kulturami, s nimiž měla mnoho příbuzného, a které ji do značné míry formovaly a věnuje se i roli náboženství při formování prvotní římské společnosti. Výsledkem je pak pokus o definici římského národa, tedy personálního prostoru pro vznik a vývoj římského práva a přiblížení interakce mezi formálním právním institutem (civitas romana) a živým sociálním organismem (populus romanus).
|
host ::
RSS.