|
|
Imunomodulační potenciál progenitorů Sertoliho buněk v rámci regenerace srdce po poranění na modelu Xenopus
Žabková, Světlana ; Krylov, Vladimír (vedoucí práce) ; Procházka, Jan (oponent)
Vysoké procento úmrtnosti spojené s kardiovaskulárními onemocněními podtrhuje obrovský význam studia regenerace srdeční svaloviny. Zajímavým přístupem pro regeneraci srdce může být použití buněčné kultury progenitorů Sertoliho buněk a peritubulárních myoidních buněk odvozené z varlat juvenilních samců Xenopus tropicalis, která byla označena jako XtiSC. U těchto buněk bylo zjištěno, že sdílí řadu vlastností s mezenchymálními kmenovými buňkami. Právě mezenchymální kmenové buňky jsou známé pro své imunomodulační a protizánětlivé schopnosti podporující regeneraci srdce. Cílem této práce bylo ověřit imunomodulační potenciál XtiSC v rámci regenerace srdce po amputaci apexu srdce na modelu Xenopus tropicalis za nepřítomnosti makrofágů. Důvodem deplece byl předpoklad, že XtiSC se v mnoha aspektech chovají jako makrofágy. Jako nástroj pro depleci makrofágů byl vybrán klodronát enkapsulovaný do liposomů. Bylo potvrzeno, že XtiSC mohou pozitivně ovlivňovat regeneraci srdce jak v klasickém modelu poranění srdce, tak i v modelu s depletovanými makrofágy. Bylo odhaleno, že dospělci Xenopus tropicalis s depletovanými makrofágy, kterým byly 3 dny před apikální resekcí injikovány XtiSC do kosterního svalu zadní končetiny, vykazovaly 7 dní po poškození snížené ukládání fibronektinu a zlepšení regenerace srdeční...
|
|
|
Mechanismus a rizikové faktory vzniku monozygotických dvojčat u savců
Žabková, Světlana ; Krylov, Vladimír (vedoucí práce) ; Petr, Jaroslav (oponent)
Monozygotická dvojčata jsou výsledkem rozdělení embrya během časného embryonálního vývoje. Vývojové stádium, ve kterém nastane rozdělení, je klíčovým faktorem určujícím stupeň sdílení plodových obalů. Etiologie a mechanismus vzniku monozygotických dvojčat nejsou zatím zcela objasněny. K pravidelnému přirozenému výskytu monozygotických vícečetných těhotenství dochází mezi savci pouze u člověka a dvou druhů pásovců, Dasypus novemcinctus a Dasypus hybridus. Spontánní výskyt u člověka se uvádí jako 0,45 % všech narozených. Se vzrůstajícím zájmem o metody asistované reprodukce ale roste i frekvence těhotenství s monozygotickými dvojčaty. V jistém ohledu lze monozygotická dvojčata také chápat jako vážný vedlejší efekt léčby neplodnosti, neboť monozygotická dvojčata se vyznačují mnohem vyšší prenatální mortalitou, předčasnými porody a vrozenými anomáliemi než jednočetná těhotenství. Tato bakalářská práce si pokládá za cíl shrnout získané poznatky o vzniku monozygotických dvojčat u savců. Rovněž se snaží diskutovat potenciální mechanismy a rizikové faktory, které mohou ovlivnit jejich vznik. Monozygotická dvojčata jsou důležitým modelem pro objasnění genetické predispozice řady onemocnění. Práce také v krátkosti naznačí, jakými způsoby lze monozygotická dvojčata experimentálně produkovat. Klíčová slova:...
|
host ::
RSS.