|
|
For the use of German modal verbs and their competition forms in contrastive comparison with Czech language
Švachová, Olga ; Doležal, Jiří (vedoucí práce) ; Dovalil, Vít (oponent)
v predlozene pnici "K pouiiti nemeckjch modalnich sloves a jejich konkurencnich forem v kontrastivnim srovnani s cestinou (( je porovmivan system nemeckych modaInich sloves se systemem modaInich sloves ceskych. Nejvice pozomosti je venovano modalnim slovesum vyskytujicim se v nemeckem jazyce. Po jejich podrobnem popisu nasleduje jejich konfrontace se slovesy ceskymi. Oba jazyky jsou schopny pomoci vyse jmenovanych sloves vyjadfovat modalitu, tedy zpusob prezentace obsahu vypovedi mluvcim, ktery je dan jeho stanoviskem k vyjadfovane skutecnosti. Na oblast modality je v nemecke i v ceske lingvistice nahlizeno ruznym zpusobem. lednotliva lingvisticka pojeti se li si jak ve faktu, zda mohou modalni slovesa tvofit samostatnou skupinu v ramci systemu sloves, tak i v reseni otazky, ktera modaIni slovesa patri do skupiny tzv. klasickych (popripade vlastnich) modaInich sloves ci modalnich sloves v uzsim slova smyslu. Pfi zpracovani vyse uvedeneho tematu vychazim z nejcasteji uvadenych pojeti, ktera do klasicke skupiny nemeckych modaInich sloves radi slovesa dürfen, können, mögen, müssen, sollen a wollen a do klasicke skupiny ceskych modaInich sloves pak slovesa nasledujici: chtit, mit, moci, muset a smet.
|
|
|
For the use of German modal verbs and their competition forms in contrastive comparison with Czech language
Švachová, Olga ; Dovalil, Vít (oponent) ; Doležal, Jiří (vedoucí práce)
v predlozene pnici "K pouiiti nemeckjch modalnich sloves a jejich konkurencnich forem v kontrastivnim srovnani s cestinou (( je porovmivan system nemeckych modaInich sloves se systemem modaInich sloves ceskych. Nejvice pozomosti je venovano modalnim slovesum vyskytujicim se v nemeckem jazyce. Po jejich podrobnem popisu nasleduje jejich konfrontace se slovesy ceskymi. Oba jazyky jsou schopny pomoci vyse jmenovanych sloves vyjadfovat modalitu, tedy zpusob prezentace obsahu vypovedi mluvcim, ktery je dan jeho stanoviskem k vyjadfovane skutecnosti. Na oblast modality je v nemecke i v ceske lingvistice nahlizeno ruznym zpusobem. lednotliva lingvisticka pojeti se li si jak ve faktu, zda mohou modalni slovesa tvofit samostatnou skupinu v ramci systemu sloves, tak i v reseni otazky, ktera modaIni slovesa patri do skupiny tzv. klasickych (popripade vlastnich) modaInich sloves ci modalnich sloves v uzsim slova smyslu. Pfi zpracovani vyse uvedeneho tematu vychazim z nejcasteji uvadenych pojeti, ktera do klasicke skupiny nemeckych modaInich sloves radi slovesa dürfen, können, mögen, müssen, sollen a wollen a do klasicke skupiny ceskych modaInich sloves pak slovesa nasledujici: chtit, mit, moci, muset a smet.
|
host ::
RSS.