|
|
Kárná odpovědnost advokáta
Šulda, Mirek ; Kopecký, Martin (vedoucí práce) ; Adamec, Martin (oponent)
Předložená rigorózní práce se zaobírá institutem kárné odpovědnosti advokáta, jehož smysl lze shledat především v ochraně uživatelů právních služeb jakožto spotřebitelů, zajištění vysoké kvality těchto služeb poskytovaných ze strany advokátů, a tedy vytvoření adekvátního právního prostředí, které je esenciálním předpokladem pro poskytování náležité právní pomoci a dosažení spravedlivého procesu. V první kapitole je pro účely dalšího výkladu nejprve přiblížena samotná profese advokáta. Vymezen je zde mj. pojem advokacie, rozsah jejího výkonu, jakož i podmínky, jež pro výkon advokacie stanovil zákonodárce. Pozornost je taktéž upřena na pozitivní právní úpravu regulující jednání advokáta, která je ztělesněna v předpisech prakticky všech úrovní právní síly. Následující text pokračuje ve výkladu poslání advokacie a mnohdy až tristně nedoceněné úlohy advokáta ve společnosti demokratického právního státu. Na závěr první části rigorózní práce dochází k zasazení kárné odpovědnosti do systému právní odpovědnosti advokáta a objasnění její podstaty. Nedílnou součást práce tvoří kapitola druhá, která čtenáře vede k důkladnějšímu porozumění profesních tradic advokacie, základních pilířů, na nichž je postavena, seznání souvislostí jejího vzniku jako nezávislého povolání a za účelem získání komplexní znalosti o...
|
|
|
Správní uvážení a neurčité právní pojmy
Šulda, Mirek ; Vedral, Josef (vedoucí práce) ; Kryska, David (oponent)
1 Abstrakt Předložená diplomová práce se zaobírá problematikou správního uvážení a neurčitých právních pojmů, coby právních institutů, bez kterých by veřejná správa v podmínkách ustavičně měnících se společenských vztahů jen ztěžka mohla naplnit své cíle a současně se nedopustit nedovolených intervencí do práv a svobod jednotlivců. V první a zároveň nejrozsáhlejší kapitole je nejprve vyložen pojem správního uvážení a vysvětlena potřeba jeho zařazení do právní úpravy. Tato kapitola poté pokračuje menším exkurzem do historie, jehož smyslem je připomenutí přelomových okamžiků souvisejících s vývojem správního uvážení, a to za účelem získání komplexní znalosti o tomto institutu. V následujícím textu je demonstrován rozsah možného uplatnění tohoto právního jevu a je věnována pozornost též jeho zakotvení v právním předpise, jakož i možnost seznání jeho existence pomocí pro něj charakteristické terminologie. Autor dále popisuje základní pojmový znak správního uvážení v podobě relativní volnosti při rozhodování, kdy správní orgán nefunguje na bázi pouhého naprogramovaného stroje, který bezduše lpí na liteře zákona a samovolně podřazuje konkrétní skutkovou podstatu pod ustanovení obecného předpisu. Na závěr první části diplomové práce jsou vyjádřeny předpoklady pro řádné užití diskrečního oprávnění, pod které autor...
|
host ::
RSS.