|
|
Sebemedikace konopím u osob trpících roztroušenou sklerózou
Štosková, Jana ; Kalina, Kamil (vedoucí práce) ; Vacek, Jaroslav (oponent)
VÝCHODISKA: Roztroušená skleróza patří mezi nejčastější chronická neurologická onemocnění centrálního nervového systému. Onemocnění je nevyléčitelné, nicméně léčitelné. Moderní medicína disponuje řadou léků na zmírnění obtíží a zpomalení nástupu progrese. V mnohých případech však není léčba účinná a často přináší vedlejší účinky. Konopí a jeho produkty jsou využívány v symptomatické i kauzální léčbě u řady nemocí. Účinnost konopné léčby při roztroušené skleróze potvrzuje několik výzkumů. Léčebná marihuana je možností, jak lze zmírnit bolest a svalové křeče. V roce 2013 došlo v ČR k legislativním změnám, které umožňují předepisování konopí na lékařský předpis. CÍLE: Studie si klade za cíl popsat problematiku sebemedikace konopím z pohledu osob trpících roztroušenou sklerózou. Primární snahou je zmapování následujících oblastí: seznámení s konopím a motivace k sebemedikaci, četnost a způsob sebemedikace, léčebné účinky pociťované při sebemedikaci, nežádoucí účinky pociťované při sebemedikaci, výhled na užívání konopí v budoucnosti. METODY: Pro získání respondentů byla využita metoda samovýběru v kombinaci s metodou sněhové koule. Data v této kvalitativní studii byla získána pomocí tzv. polostrukturovaných rozhovorů. Sběr dat proběhl v průběhu října a listopadu 2014. SOUBOR: Výzkumný soubor tvoří...
|
|
|
Zhodnocení zavedení dlouhodobého programu primární prevence do škol z pohledu pedagogických pracovníků
Štosková, Jana ; Nevoralová, Monika (vedoucí práce) ; Šťastná, Lenka (oponent)
Pojetí: Bakalářská práce shrnuje poznatky a praktické zkušenosti s realizací dlouhodobého Programu primární prevence sociálně patologických jevů na základních školách na území Městské části Praha 14. Popisuje proces zavádění programu, jeho průběh a evaluaci spokojenosti z hlediska postoje jednotlivých škol zapojených do programu. Cíle: Cílem bakalářské práce je přinést informace umožňující porozumění náhledu, jakým pedagogové vnímají jednotlivé složky preventivního programu včetně jeho přínosu pro školu a pedagogický tým. Na základě těchto zjištění navrhnout opatření, která by měla vést ke zlepšení kvality a úrovně jednotlivých složek programu tak, aby odpovídala potřebám a požadavkům škol. Metody: Prostřednictvím kvalitativních a kvantitativních metod - dotazníková metoda, ohnisková skupina - je hodnocena spokojenost pedagogů se stávajícím programem. Soubor: Do výzkumného souboru bylo zahrnuto 6 základních škol na území Městské části Praha 14. Respondenty tohoto výzkumu byli ředitelé škol, školní metodici prevence a třídní učitelé. Celkem bylo osloveno 95 pedagogů. Výsledky: Evaluace spokojenosti pedagogů přinesla cenné podněty pro další snahu zkvalitnit a zintenzivnit spolupráci se školami, tj. více propojit působení preventivního programu roli pedagogů, více přizpůsobit jednotlivé složky...
|
host ::
RSS.