Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Měření fyzikálních veličin na rotujících částech
Štorek, Pavel ; Malenovský, Eduard (oponent) ; Pozdník, Jaroslav (oponent) ; Veselka, František (vedoucí práce)
Práce je věnována bezkontaktnímu měření malých vzdáleností na rotujíích částech elektrickcých strojů. Zvláště je pak věnována pozornost sledování tvarových úchylek komutátoru a kroužku elektrických strojů. Pro sledování malých vzdáleností jsou použity indukční snímací sondy vyvinutých na ÚVEE FEKT VUT v Brně. Část práce popisuje vývoj sledování malých vzdáleností na ÚVEE FEKT VUT v Brně. Práce se zábývá posouzením přesnosti měření s použitím zmíněných sond. Je zde posouzena citlivost snímacích sond na různé konstrukční materiály a na různé tvary sledovaného objektu. Také jsou popsány další vlivy ovlivňující celkovou chybu měření malých vzdáleností. V práci je krátce popsán princip a složení měřicího řetězce měřicího pracoviště a je zde popsán program vytvořený v Labview pro potřeby vyhodnocení měření. V dalším bylo provedeno ověření měřicí metody na vybraných elektrických strojích s komutátorem. V závěru je posouzena kvalita měření s využitím bezkontaktních indukčních snímacích sond.
Prostory odjinud
Stojčevski, Dragan ; SCHMELZOVÁ, Radoslava (vedoucí práce) ; ŠTOREK, Pavel (oponent)
Disertaĉní práce se zabývá specifickou tvorbou prostoru, kterou autor definuje jako scénografickou instalaci. V první kapitole Prostor jako médium autor mapuje práci s prostorem různých umělců, jeţ ho inspirovala k vlastnímu výzkumu. Jedná se o scénografii v souĉasném divadle, instalaci ve výtvarném umění, rovněţ o tvorbu expozic v muzeích a dotýká se také uměleckých projektů ve veřejném prostoru a souĉasné tvorby pomníků. Autor dochází k názoru, ţe scénografická instalace je specifický druh scénografie, která se objevuje v site specific projektech, v environmentálním a imerzivním divadle. Dále definuje scénografickou instalaci i jako samostatný umělecký ţánr tak, jak je to u instalace ve výtvarném umění. Tento ţánr specifikuje tím, ţe má performativní a narativní vlastnosti. Dalším specifikem tohoto ţánru je podle autora návaznost prostoru s divákem jako úĉastníkem. Výzkum se dělí do tří okruhů, ve kterých se autor snaţí uvést několik důleţitých charakteristik scénografické instalace. V prvním okruhu Rekontexualizace prostoru popisuje zkušenosti z autorského site specific projektu In S(p)ite of fire a scénografickou práci na environmentálním divadle Oresteia. Popisuje, jakým způsobem scénografická instalace dokáţe veřejný prostor proměnit a dát ho do jiného kontextu. V druhém okruhu Fenomén přemísťovaní se autor zabývá tvorbou scénografické instalace ve výstavním prostoru muzea. Zajímá ho, jak scénografická instalace dokáţe jinak interpretovat vystavované artefakty v muzeích. Dokládá to svou zkušeností z autorských projektů Pergamon Set a Pokoj. V třetím okruhu Prostorová simulace zkoumá scénografickou instalaci z hlediska prostorové simulace v divadle a v galerii. Své poznatky opírá o scénografické realizace v představeních Král jelenem a Experiment myší ráj a dále o autorský projekt You Are Unique You Do Not Exist, realizovaný v galerii.Dochází k poznání, ţe scénografie dokáţe bez aktérů tvořit performativní prostor, ve kterém je divák hlavním hybatelem, a ţe můţe existovat jako samostatný ţánr, mimo kontext divadla. Na závěr výzkumu autor popisuje vztah a role diváka ve scénografické instalaci.
Měření fyzikálních veličin na rotujících částech
Štorek, Pavel ; Malenovský, Eduard (oponent) ; Pozdník, Jaroslav (oponent) ; Veselka, František (vedoucí práce)
Práce je věnována bezkontaktnímu měření malých vzdáleností na rotujíích částech elektrickcých strojů. Zvláště je pak věnována pozornost sledování tvarových úchylek komutátoru a kroužku elektrických strojů. Pro sledování malých vzdáleností jsou použity indukční snímací sondy vyvinutých na ÚVEE FEKT VUT v Brně. Část práce popisuje vývoj sledování malých vzdáleností na ÚVEE FEKT VUT v Brně. Práce se zábývá posouzením přesnosti měření s použitím zmíněných sond. Je zde posouzena citlivost snímacích sond na různé konstrukční materiály a na různé tvary sledovaného objektu. Také jsou popsány další vlivy ovlivňující celkovou chybu měření malých vzdáleností. V práci je krátce popsán princip a složení měřicího řetězce měřicího pracoviště a je zde popsán program vytvořený v Labview pro potřeby vyhodnocení měření. V dalším bylo provedeno ověření měřicí metody na vybraných elektrických strojích s komutátorem. V závěru je posouzena kvalita měření s využitím bezkontaktních indukčních snímacích sond.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.