Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Význam severního Černomoří pro Byzantskou říši v 6. až 10. století. Hospodářský a vojenský význam města Chersonesos.
Čechová, Martina ; Vavřínek, Vladimír (vedoucí práce) ; Shepard, Jonathan (oponent) ; Štefanovičová, Tatjana (oponent)
Hlavním tématem disertační práce je město Cherson Pontský. Město je archeologicky zkoumáno již více než 180 let, a to zejména ruskými a ukrajinskými badateli, kvůli politické situaci nedávných let byla oblast jiným badatelům nepřístupná. Většina publikací byla tedy vydávána v ruštině a nebyly příliš rozšířené mezi západními badateli. První dvě kapitoly disertace jsou věnovány pramenům a dějinám bádání. Hlavní část práce je členěna chronologicky do tří velkých celků: (kapitola 3) od konce doby římské do období raného středověku (6.-pol. 7. stol.), (kapitola 4) temné období (pol. 7.-pol. 9. stol.), (kapitola 5) nové období prosperity (pol. 9.stol.-konec 10. stol.). Třetí kapitola je věnována době, kdy pomalu končilo období antiky a vývoj směřoval k době raného středověku, v tomto případě k období raně byzantskému. Pozornost je věnována rybolovu a zpracování ryb, tyto činnosti zde byly provozovány ve velkém měřítku i v byzantské době. Dále jsou popsány počátky křesťanství v Chersonu a stavební aktivity, jejichž výsledkem byla přeměna města z antického ve středověké. Důraz je kladen i na popsání vztahů se severními sousedy. Čtvrtá kapitola se zabývá obdobím tzv. temného věku, tj. době od poloviny 7. do poloviny 9. století. Po polovině 7. století se v oblasti Středomoří objevily arabské kmeny, s jejichž...
Postavení Levého Hradce v procesu formování a vývoje raně středověké přemyslovské domény
Tomková, Kateřina ; Sláma, Jiří (vedoucí práce) ; Štefan, Ivo (oponent) ; Štefanovičová, Tatjana (oponent)
Tématem předložené práce je studium postavení Levého Hradce v procesu formování a vývoje raně středověké přemyslovské domény. Východiskem je charakteristika současného stavu poznání na základě výpovědi písemných a archeologických pramenů, které vyúsťuje v nové vymezení sídelního areálu, jehož je Levý Hradec součástí. Jádrem práce je kritické vyhodnocení pohřebišť levohradeckých obyvatel Žalov-Na Panenské, nově definovaných pohřebišť Žalov-cihelna A a Žalov-cihelna B, Žalov-Levý Hradec a Levý Hradec - u kostela sv. Klimenta s přihlédnutím k dalším pohřebním aktivitám na katastru Žalova. Analýza pohřebního ritu a hmotné kultury dovoluje stanovení kulturních a chronologických rámců, které bude možno využít při studiu raně středověkých pohřebišť nejen v Čechách, ale i ve středoevropském prostoru obecně. Studium sociálních aspektů pohřbívání dovoluje vysledovat jak rozdíly mezi chronologicky a sociálně odlišnými komunitami samotných levohradeckých obyvatel, tak v kontextu s dostupnými prameny k pohřbívání obyvatel pražské aglomerace a Mělnicka se zabývat shodami a rozdíly mezi jednotlivými hrady. Prokazuje se tak, že právě pohřebiště mohou být cenným pramenem pro poznání vývoje středočeské domény Přemyslovců. Je-li v úvodní části definován sídelní prostor Levého Hradce, jsou v závěrečné části...
Pozdně antické paláce římského a post-římského světa (3. - 8. století)
Kostěnec, Jan ; Bouzek, Jan (vedoucí práce) ; Bažant, Jan (oponent) ; Štefanovičová, Tatjana (oponent)
Předkládaná disertační práce zpracovává palácovou architekturu pozdní antiky v její celé historické šíři (3.-8.st.), začínaje od paláců římské nobili a konče v rezidencích umajovských kalifů na jedné a palácích Karla Velkého na straně druhé. Pozornost je věnována především třem zásadním otázkám: 1) Zda nebo jak se projevovala funkce jednotlivých palácových staveb (privátní, císařské a královské, správní, biskupské) v jejich architektuře. 2) Inovace v pozdější římské a raně byzantské architektuře. 3) Kontinuita a změny v palácové architektuře v post-římské době. Bod 1 ukazuje, že palácová architektura pozdní antiky není v této studii zkoumána jen z formalistického hlediska (zjednodušeně jako srovnávání půdorysných typů), ale v souvislosti s funkcí jednotlivých staveb a také v jejich kulturním, etnickém a politickém kontextu.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.