|
|
Ultrazvuková korelace středně těžkého až těžkého syndromu karpálního tunelu
Potužník, Pavel ; Kotas, Rudolf (vedoucí práce) ; Štětkářová, Ivana (oponent) ; Ehler, Edvard (oponent)
Ultrazvuková korelace středně těžkého až těžkého syndromu karpálního tunelu Cíl: Cílem studie bylo zjistit a ověřit vztah ultrazvukového stanovení plochy průřezu (CSA - cross- sectional area) n. medianus, poměru plochy průřezu n. medianus k n. ulnaris (MUR - the median to ulnar nerve ratio), rozdílu plochy průřezu mezi n. medianus a n. ulnaris (MUD - the median to ulnar nerve difference) a poměru plochy průřezu n. medianus k druhé mocnině výšky pacienta (MHS - the median nerve to height squared), k elektrodiagnostické klasifikaci středně těžkého a těžkého syndromu karpálního tunelu s ohledem na možnost indikace chirurgické léčby pomocí diagnostického ultrazvuku. Soubor a metodika: Do prospektivní studie bylo zařazeno 62 osob starších 18 let, které podstoupily ultrazvukové a elektromyografické vyšetření n. medianus a n. ulnaris. Vyšetřeno bylo 124 zápěstí. Prostřednictvím dotazníku byly zjištěny rizikové faktory. Syndrom karpálního tunelu byl diagnostikován pomocí elektrodiagnostických studií a tíže klasifikována dle doporučení České neurologické společnosti. Průřezy plochy nervů (CSA) byly měřeny ve vstupu do karpálního tunelu, tj. v úrovni os pisiforme. Výsledky: N. medianus je u syndromu karpálního tunelu v zápěstí ztluštělý v důsledku edému. CSA n. medianus ve vstupu do karpálního tunelu ≥ 12...
|
|
|
Patofyziologické mechanismy u idiopatické skoliózy
Boček, Václav ; Štětkářová, Ivana (vedoucí práce) ; Beneš, Vladimír (oponent) ; Ehler, Edvard (oponent)
Patofyziologické mechanismy u idiopatické skoliózy Neurofyziologie kortikálních a míšních inhibičních dějů a myogenních aspektů idiopatické skoliózy Autor: MUDr. Václav Boček Školitel: prof. MUDr. Ivana Štětkářová, CSc. ÚVOD: Adolescentní idiopatická skolióza (AIS) představuje nejčastější skeletální deformitu páteře, přesto zůstává její etiologie nejasná. Příčiny jsou spatřovány lokálně, na úrovni páteře a paraverterbrálního svalstva, tak celkově - přes endokrinní systém (melatonin, leptin), smyslové vnímání (vestibulární aparát, narušený obraz vlastního těla) až po chybné nastavení motorické kůry vlivem narušené senzorimotorické integrace. Doposud nebyla věnována dostatečná pozornost centrálním inhibičním dějům. CÍL: Naše práce se zaměřila na lokální změny na úrovni paraspinálního svalstva a centrální inhibiční mechanismy v mozkové kůře a míše. PACIENTI A METODY: Porovnávali jsme nálezy u pacientů s AIS a zdravých kontrol. Na úrovni paraspinálního svalstva jsme u pacientů s AIS provedli vyšetření paravertebrálních svalů za pomocí jehlové EMG, dále byly hodnoceny svalové biopsie, odebírané v průběhu korekčních operací. Pomocí kožní periody útlumu jsme studovali protektivní inhibiční mechanismy na úrovni míchy. Kortikální excitační a inhibiční děje jsme měřili metodami transkraniální magnetické...
|
|
|
Adaptační mechanizmy nervového systému po chronickém inzultu a jeho klinické výstupy
Vaško, Peter ; Štětkářová, Ivana (vedoucí práce) ; Bojar, Martin (oponent) ; Ehler, Edvard (oponent)
Souhrn V posledních letech dochází k výrazným pokrokům v terapii a diagnostice neurologických onemocnění a to včetně úrazů mozku a míchy. Přesto zůstává nervový systém ve spleti jeho početných zpětnovazebných okruhů od periferie přes míchu až po mozek nedostatečně probádanou strukturou. Po závažnějších inzultech periferního či centrálního nervového systému často dochází k nedokonalé reparaci a tím k špatnému výslednému funkčnímu stavu. To pro naše pacienty nezřídka znamená smířit se s trvalými následky. Je to způsobeno omezenou možností regenerace nervového systému. Při inzultu jsou narušeny fyziologické okruhy a neuronální sítě. V naší práci jsme se pokusili pomocí neurofyziologických metod lépe objasnit funkce různých adaptačních mechanizmů nervového systému na úrovni míchy a periferie. Zamýšleli jsme se zejména nad určením úlohy míšních inhibičních okruhů a jejich aferentních a eferentních drah, které jsou aktivovány u akutní i chronické léze. Chtěli jsme zjistit jejich význam pro případnou reparaci nervové tkáně, kdy se mohou objevit nové náhradní funkční mechanismy. Náš výzkum se týkal několika témat, která nebyla doposud publikována. Konkrétně jsme se zaměřili na sledování míšního inhibičního reflexu - kožní periody útlumu - v rozličných podmínkách, a to od fyziologických, kde jsme zkoumali vliv...
|
|
|
Neuromodulace v léčbě vybraných dystonických syndromů
Havránková, Petra ; Jech, Robert (vedoucí práce) ; Štětkářová, Ivana (oponent) ; Rokyta, Richard (oponent)
Dystonie je definována jako mimovolní kontrakce svalů působící abnormální pohyby nebo postavení různých částí těla (modifikováno dle (Fahn, 1987)). Písařská křeč je nejčastějším zástupcem tzv. task - specific fokálních dystonií. V první studii jsme hodnotili, zda se u pacientů s písařskou křečí (GF) liší vzorec kortikální aktivace při provádění pohybů, které mohou dystonii indukovat (komplexní pohyby) a pohybů, které ke křeči obvykle nevedou (jednoduché pohyby). U komplexních pohybů jsme navíc studovali význam obsahu psaného projevu a význam přítomnosti či absence vizuální zpětné vazby. Ačkoliv komplexní pohyb během vyšetření funkční magnetickou rezonancí (fMR) nevedl u GF pacientů ke vzniku dystonické křeče, byla u nich na rozdíl od jednoduchého pohybu zaznamenána abnormálně snížená kortikální aktivita. Nezáleželo přitom ani na charakteru písemného projevu ani na přítomnosti vizuální zpětné vazby. Naše výsledky tak podporují teorii o dualistickém chování sensorimotorického systému u GF. Cílem druhé studie bylo ovlivnit příznaky písařské křeče pomocí repetitivní transkraniální magnetické stimulace cílené na kontralaterální primární somatosensorickou kůru (SI rTMS). Jednalo se o placebem kontrolovanou jednoduše zaslepenou studii. Prokázali jsme, že SI rTMS vede k dlouhodobému zlepšení psaní u...
|
|
|
Patofyziologické mechanismy u idiopatické skoliózy
Boček, Václav ; Štětkářová, Ivana (vedoucí práce) ; Beneš, Vladimír (oponent) ; Ehler, Edvard (oponent)
Patofyziologické mechanismy u idiopatické skoliózy Neurofyziologie kortikálních a míšních inhibičních dějů a myogenních aspektů idiopatické skoliózy Autor: MUDr. Václav Boček Školitel: prof. MUDr. Ivana Štětkářová, CSc. ÚVOD: Adolescentní idiopatická skolióza (AIS) představuje nejčastější skeletální deformitu páteře, přesto zůstává její etiologie nejasná. Příčiny jsou spatřovány lokálně, na úrovni páteře a paraverterbrálního svalstva, tak celkově - přes endokrinní systém (melatonin, leptin), smyslové vnímání (vestibulární aparát, narušený obraz vlastního těla) až po chybné nastavení motorické kůry vlivem narušené senzorimotorické integrace. Doposud nebyla věnována dostatečná pozornost centrálním inhibičním dějům. CÍL: Naše práce se zaměřila na lokální změny na úrovni paraspinálního svalstva a centrální inhibiční mechanismy v mozkové kůře a míše. PACIENTI A METODY: Porovnávali jsme nálezy u pacientů s AIS a zdravých kontrol. Na úrovni paraspinálního svalstva jsme u pacientů s AIS provedli vyšetření paravertebrálních svalů za pomocí jehlové EMG, dále byly hodnoceny svalové biopsie, odebírané v průběhu korekčních operací. Pomocí kožní periody útlumu jsme studovali protektivní inhibiční mechanismy na úrovni míchy. Kortikální excitační a inhibiční děje jsme měřili metodami transkraniální magnetické...
|
|
|
Adaptační mechanizmy nervového systému po chronickém inzultu a jeho klinické výstupy
Vaško, Peter ; Štětkářová, Ivana (vedoucí práce) ; Bojar, Martin (oponent) ; Ehler, Edvard (oponent)
Souhrn V posledních letech dochází k výrazným pokrokům v terapii a diagnostice neurologických onemocnění a to včetně úrazů mozku a míchy. Přesto zůstává nervový systém ve spleti jeho početných zpětnovazebných okruhů od periferie přes míchu až po mozek nedostatečně probádanou strukturou. Po závažnějších inzultech periferního či centrálního nervového systému často dochází k nedokonalé reparaci a tím k špatnému výslednému funkčnímu stavu. To pro naše pacienty nezřídka znamená smířit se s trvalými následky. Je to způsobeno omezenou možností regenerace nervového systému. Při inzultu jsou narušeny fyziologické okruhy a neuronální sítě. V naší práci jsme se pokusili pomocí neurofyziologických metod lépe objasnit funkce různých adaptačních mechanizmů nervového systému na úrovni míchy a periferie. Zamýšleli jsme se zejména nad určením úlohy míšních inhibičních okruhů a jejich aferentních a eferentních drah, které jsou aktivovány u akutní i chronické léze. Chtěli jsme zjistit jejich význam pro případnou reparaci nervové tkáně, kdy se mohou objevit nové náhradní funkční mechanismy. Náš výzkum se týkal několika témat, která nebyla doposud publikována. Konkrétně jsme se zaměřili na sledování míšního inhibičního reflexu - kožní periody útlumu - v rozličných podmínkách, a to od fyziologických, kde jsme zkoumali vliv...
|
|
|
Neuromodulace v léčbě vybraných dystonických syndromů
Havránková, Petra ; Jech, Robert (vedoucí práce) ; Štětkářová, Ivana (oponent) ; Rokyta, Richard (oponent)
Dystonie je definována jako mimovolní kontrakce svalů působící abnormální pohyby nebo postavení různých částí těla (modifikováno dle (Fahn, 1987)). Písařská křeč je nejčastějším zástupcem tzv. task - specific fokálních dystonií. V první studii jsme hodnotili, zda se u pacientů s písařskou křečí (GF) liší vzorec kortikální aktivace při provádění pohybů, které mohou dystonii indukovat (komplexní pohyby) a pohybů, které ke křeči obvykle nevedou (jednoduché pohyby). U komplexních pohybů jsme navíc studovali význam obsahu psaného projevu a význam přítomnosti či absence vizuální zpětné vazby. Ačkoliv komplexní pohyb během vyšetření funkční magnetickou rezonancí (fMR) nevedl u GF pacientů ke vzniku dystonické křeče, byla u nich na rozdíl od jednoduchého pohybu zaznamenána abnormálně snížená kortikální aktivita. Nezáleželo přitom ani na charakteru písemného projevu ani na přítomnosti vizuální zpětné vazby. Naše výsledky tak podporují teorii o dualistickém chování sensorimotorického systému u GF. Cílem druhé studie bylo ovlivnit příznaky písařské křeče pomocí repetitivní transkraniální magnetické stimulace cílené na kontralaterální primární somatosensorickou kůru (SI rTMS). Jednalo se o placebem kontrolovanou jednoduše zaslepenou studii. Prokázali jsme, že SI rTMS vede k dlouhodobému zlepšení psaní u...
|
|
| |
host ::
RSS.