|
|
Vliv aplikace meta-topolinu na průběh somatické embryogeneze smrku ztepilého
Štěpánová, Nikola ; Konrádová, Hana (vedoucí práce) ; Eliášová, Kateřina (oponent)
Somatická embryogeneze představuje jednu z možných metod vegetativního množení jehličnanů, především pokud dojde k selhání množení obvyklým způsobem. Širšímu využití této technologie ve velkém měřítku brání několik přetrvávajících problémů (např. nízký počet vytvořených kvalitních somatických embryí (SE), omezená stabilita embryogenní kapacity kultur a mnoho dalších), a to i u relativně dobře experimentálně zmapovaných druhů. S cílem přispět k odstranění některých slabin spojených s touto metodou, jsem sledovala vliv změny aplikovaného aromatického cytokininu během proliferace. Nahradila jsem běžně používaný 6-benzylaminopurin (BAP) jeho hydroxylovaným derivátem - meta-topolinem (mT). Literární data naznačují, že tato záměna by mohla představovat slibnou změnu, která by mohla vyřešit některé z problémů, např. problém s nedostatečným množstvím vytvořených somatických embryí či rozsáhlý problém se stárnutím embryogenních kultur. Pracovala jsem se stabilní, dobře rostoucí embryogenní linií smrku ztepilého (Picea abies (L.) Karst.), konkrétně se jednalo o linii C odvozenou naším týmem. Vývoj této linie jsem podrobně zmapovala se závěrem, že linie C vykazovala dobrou embryogenní kapacitu a řadu dalších charakteristik společných s liniemi, které byly v minulosti využívány jako modelové. Z tohoto důvodu...
|
|
|
Zkušenosti nemocných s intenzivní péčí
Štěpánová, Nikola ; Línková, Šárka (vedoucí práce) ; Zýková, Ivana (oponent)
Tato diplomová práce řeší zkušenosti nemocných s intenzivní péčí. Pacienti si pojí s intenzivní péčí negativní i pozitivní zkušenosti. Připomínání si zkušeností, obzvláště těch negativních, je pro ně velmi citlivé a mnohdy nepříjemné téma. Hlavním cílem této práce bylo zjistit, jaké jsou zkušenosti pacientů s poskytováním ošetřovatelské péče v prostředí intenzivní péče. Druhotným cílem bylo zjistit, jaké jsou rozdíly ve zkušenostech a prožitcích u pacientů s diagnózou covid-19 a bez ní. Tento kvalitativní fenomenologický výzkum probíhal jednofázově. Jako výzkumnou metodu jsme zde použili interpretativní fenomenologickou analýzu. Data jsme získávali pomocí polostrukturovaného rozhovoru s osmi vybranými pacienty. Výsledky ukazují, že sestry mají v prostředí intenzivní péče významnou roli. Pacienti, jak s diagnózou covid-19, tak i bez této diagnózy si z prostředí intenzivní péče odnáší pozitivní, ale taktéž i negativní zkušenosti. Negativní zkušenosti jsou většinou spojovány s poskytováním ošetřovatelské péče, s ošetřovatelskými činnostmi, s prostředím, s celkovým přístupem a chováním jednotlivých členů zdravotnického personálu. Pozitivní zkušenosti se většinou pojí s blízkostí sestry v prostředí intenzivní péče, s psychickou podporou ze strany personálu, s úrovní našeho zdravotnického systému a s...
|
|
|
Vliv aplikace meta-topolinu na průběh somatické embryogeneze smrku ztepilého
Štěpánová, Nikola ; Konrádová, Hana (vedoucí práce) ; Eliášová, Kateřina (oponent)
Somatická embryogeneze představuje jednu z možných metod vegetativního množení jehličnanů, především pokud dojde k selhání množení obvyklým způsobem. Širšímu využití této technologie ve velkém měřítku brání několik přetrvávajících problémů (např. nízký počet vytvořených kvalitních somatických embryí (SE), omezená stabilita embryogenní kapacity kultur a mnoho dalších), a to i u relativně dobře experimentálně zmapovaných druhů. S cílem přispět k odstranění některých slabin spojených s touto metodou, jsem sledovala vliv změny aplikovaného aromatického cytokininu během proliferace. Nahradila jsem běžně používaný 6-benzylaminopurin (BAP) jeho hydroxylovaným derivátem - meta-topolinem (mT). Literární data naznačují, že tato záměna by mohla představovat slibnou změnu, která by mohla vyřešit některé z problémů, např. problém s nedostatečným množstvím vytvořených somatických embryí či rozsáhlý problém se stárnutím embryogenních kultur. Pracovala jsem se stabilní, dobře rostoucí embryogenní linií smrku ztepilého (Picea abies (L.) Karst.), konkrétně se jednalo o linii C odvozenou naším týmem. Vývoj této linie jsem podrobně zmapovala se závěrem, že linie C vykazovala dobrou embryogenní kapacitu a řadu dalších charakteristik společných s liniemi, které byly v minulosti využívány jako modelové. Z tohoto důvodu...
|
|
|
Sacharidy jako integrální součást antioxidačního systému rostlin
Štěpánová, Nikola ; Lipavská, Helena (vedoucí práce) ; Hála, Michal (oponent)
Vznik reaktivních forem kyslíku (ROS) v rostlinách je nevyhnutelnou součástí aerobního buněčného metabolismu, během kterého vznikají jako vedlejší produkty základních metabolických drah. ROS se v rostlinách účastní více pochodů. Pokud je jejich hladina na běžné úrovni, slouží jako signální molekuly. Pokud je však rostlina vystavena stresu, hladina ROS se zvýší. Následkem toho může docházet k různým oxidativním poškozením buněčných komponent, ale také k aktivaci dalších signálních drah spojených s obranou proti oxidativnímu stresu. Rostliny se zvýšené hladině ROS brání různými způsoby. Buď se snaží hromadění ROS předcházet, nebo se snaží akumulované ROS zneškodnit. K zneškodnění používají dva efektivní antioxidační systémy - enzymatický a neenzymatický. Hlavním předmětem této práce je zasazení sacharidů do kontextu neenzymatického antioxidačního systému rostlin a shrnutí dosud navržených mechanismů, kterými sacharidy přispívají ke zhášení ROS. Studium těchto mechanismů je důležité, protože oxidativní poškození způsobené nadměrnou produkcí ROS je považováno za významnou příčinu ztráty produktivity zemědělských plodin. Tyto ztráty se patrně ještě prohloubí důsledkem zvýšené stresové zátěže způsobené očekávanými klimatickými změnami. Klíčová slova: antioxidanty, hydroxylový radikál, mechanismus...
|
host ::
RSS.