|
| |
|
|
Chirurgické řešení poporodní parézy plexus brachialis a možnosti fyzioterapie
Šolcová, Monika ; Zounková, Irena (vedoucí práce) ; Horáček, Ondřej (oponent)
Poporodní paréza horní končetiny je důsledek perinatálního poškození nervového svazku plexus brachialis. Incidence tohoto onemocnění se pohybuje v rozmezí 0,42 - 5,1 / 1000 živě narozených dětí. Pokud paréza není včas diagnostikována a adekvátně léčena, hrozí dítěti vážné pozdní následky. Práce seznamuje čtenáře se současným pohledem na operační léčbu u pacientů s poporodní parézou plexus brachialis. Podává ucelený přehled o časné neurochirurgické intervenci i ortopedických korekčních operacích. Předkládá názory na indikační kritéria. Popisuje základní charakteristiku operací a jejich výsledky. Zároveň poukazuje na fakt, že zvolení chirurgického postupu může být pro terapii zásadní. Snahou práce je také vystihnout hlavní aspekty pooperační fyzioterapie, která paralelně doprovází celý proces intervenční léčby. Praktická část této bakalářské práce obsahuje kazuistiku pacienta po neurochirurgickém výkonu. Popisuje předoperačních vyšetření, provedený zákrok a realizaci pooperační rehabilitace.
|
|
|
Bazální stimulace - znalosti a zkušenosti zdravotních sester na vybraných klinikách FN HK
Ruffingová, Gabriela ; Šolcová, Monika (vedoucí práce) ; Votroubková, Michaela (oponent)
Bakalářská práce pojednává o znalostech a zkušenostech sester s konceptem bazální stimulace. Je rozdělena na teoretickou a empirickou část. V teoretické části je vysvětlen pojem bazální stimulace, vznik konceptu, jeho podstata a teoretické základny. Definuje základní a nástavbové prvky konceptu a podstatu ošetřovatelské péče v konceptu bazální stimulace. Dále specifikuje JIP vyššího a nižšího typu. Závěr teoretické části popisuje dosavadní výzkum na pracovištích intenzivní péče. Empirická část je zaměřena na kvalitativní výzkum na JIP interního typu FNHK. Zabývá se znalostí a zkušeností zdravotních sester s bazální stimulaci, reálným využitím konceptu na jednotlivých odděleních, případnými důvody, proč tento koncept není využíván. Výsledky byly porovnány s výzkumem prováděným na jiných pracovištích intenzivní medicíny v ČR.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Výskyt dyspraxie u dětí s lehkou nedonošeností
Šolcová, Monika ; Dyrhonová, Olga (vedoucí práce) ; Zounková, Irena (oponent)
Bibliografický záznam ŠOLCOVÁ, Monika. Výskyt a hodnocení vývojové dyspraxie ve vztahu k úrovni motorických dovedností u lehce nedonošených dětí. Praha: Univerzita Karlova, 2. lékařská fakulta, Klinika rehabilitace a tělovýchovného lékařství, 2013. 85 s. Vedoucí diplomové práce MUDr. Olga Dyrhonová. Abstrakt Diplomová práce se zabývá problematikou lehké nedonošenosti ve vztahu k výskytu motorických obtíží. Teoretická část práce uvádí přehled poznatků o důsledcích prematurity. Popisuje odlišnosti lehce nedonošených dětí nejen v oblasti neuromotorického vývoje, ale také v psychologických a pedagogických aspektech. Hlavní objem získaných teoretických informací se týká výskytu motorických poruch, zejména vývojové dyspraxie. Cílem praktické části bylo zjistit, zda je u dětí s lehkou nedonošeností vyšší výskyt vývojové dyspraxie v porovnání s dětmi narozenými v termínu. Standardizovaným testem Movement Assessment Battery for Children 2 (MABC-2) byly otestovány dvě skupiny dětí. Výzkumnou skupinou tvořilo 31 dětí s lehkou nedonošeností, kontrolní skupinu pak 73 dětí narozených v termínu. Nebyl prokázán rozdíl ve výskytu vývojové dyspraxie u porovnávaných skupin (p ˃ 0,05). Dále práce zjišťovala, zda existuje souvislost mezi výsledky vyšetření pomocí MABC-2 a výsledky vyšetření postury a posturálních funkcí pomocí...
|
|
|
Chirurgické řešení poporodní parézy plexus brachialis a možnosti fyzioterapie
Šolcová, Monika ; Zounková, Irena (vedoucí práce) ; Horáček, Ondřej (oponent)
Poporodní paréza horní končetiny je důsledek perinatálního poškození nervového svazku plexus brachialis. Incidence tohoto onemocnění se pohybuje v rozmezí 0,42 - 5,1 / 1000 živě narozených dětí. Pokud paréza není včas diagnostikována a adekvátně léčena, hrozí dítěti vážné pozdní následky. Práce seznamuje čtenáře se současným pohledem na operační léčbu u pacientů s poporodní parézou plexus brachialis. Podává ucelený přehled o časné neurochirurgické intervenci i ortopedických korekčních operacích. Předkládá názory na indikační kritéria. Popisuje základní charakteristiku operací a jejich výsledky. Zároveň poukazuje na fakt, že zvolení chirurgického postupu může být pro terapii zásadní. Snahou práce je také vystihnout hlavní aspekty pooperační fyzioterapie, která paralelně doprovází celý proces intervenční léčby. Praktická část této bakalářské práce obsahuje kazuistiku pacienta po neurochirurgickém výkonu. Popisuje předoperačních vyšetření, provedený zákrok a realizaci pooperační rehabilitace.
|
host ::
RSS.