Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Srovnání zásahů českého a německého ústavního soudu do volebních systémů
Šmůla, Petr ; Koubek, Jiří (vedoucí práce) ; Buben, Radek (oponent)
Srovnání zásahů českého a německého ústavního soudu do volebních systémů Hlavním cílem této bakalářské práce je srovnání působení a zásahů českého a německého ústavního soudu do volebních systémů a volebního zákonodárství obou zemí s důrazem na parlamentní volby. Srovnání je zajímavé i z toho pohledu, že Ústavní soud České republiky se často ve svých rozhodnutích na rozhodnutí Ústavního soudu Spolkové republiky Německo odvolává a oba soudy vycházejí ze stejného modelu koncentrovaného a specializovaného ústavního soudnictví. V práci budou nejprve stručně představeny volební systémy obou zemí při volbách do dolní komory parlamentu a jejich sporná místa z hlediska rozhodování ústavních soudů. Samotné srovnání pak bude vycházet zejména z nejdůležitějších rozhodnutí (nálezů) týkajících se volebních zákonů v obou zemích. V případě Ústavního České republiky se bude vycházet zejména o rozhodnutí Pl.ÚS 42/2000 a v případě Ústavního soudu spolkové republiky Německo rozhodnutí 2 BvC 1/07, 2 BvC 7/07. Cílem práce bude také porovnat meze případných budoucích volebních reforem tak, jak je svými rozhodnutími oba ústavní soudy stanovily. Klíčová slova: Ústavní soud, volby, volební systém
Demokratický deficit Evropské unie : Evropský parlament v legislativním procesu EU - srovnání s postavením Spolkového sněmu
Šmůla, Petr ; Ondřejková, Jana (vedoucí práce) ; Pithart, Petr (oponent)
Demokratický deficit Evropské unie Evropský parlament v legislativním procesu EU - srovnání s postavením Spolkového sněmu Tato diplomová práce zkoumá demokratický deficit Evropské unie na srovnání postavení Evropského parlamentu v rámci legislativního procesu Evropské unie a Spolkového sněmu v rámci legislativního procesu Německa. Srovnání s německým Spolkovým sněmem jsem si vybral proto, že německý politický systém a legislativní proces se nejvíce ze všech politických systému členských států podobá tomu v Evropské Unii. Účelem práce je pak zjistit, do jaké míry můžeme po posilování Evropského parlamentu v posledních letech stále hovořit o demokratickém deficitu Evropské unie v tom smyslu, že by občané Evropské unie a jimi zvolení zástupci byli vyřazeni z efektivní účasti na přijímání legislativních aktů. Práce je rozdělena na tři části. První část se věnuje souvislosti demokratického deficitu Evropské unie s postavením Evropského parlamentu podle několika nejznámějších autorů zabývajících se tématem evropské integrace Druhá část je věnována legislativnímu procesu v Německu se zaměřením na postavení a roli Spolkového sněmu při jednotlivých typech legislativního procesu, jakožto zákonodárného tělesa, se kterým práce posléze komparuje postavení Evropského parlamentu. Tato část neopomíjí ani vazbu Spolkového...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.