|
|
Ontogenetický vývoj mitochondrií srdečního svalu a jejich úloha v odolnosti k nedostatku kyslíku
Škárka, Libor ; Ošťádal, Bohuslav (vedoucí práce) ; Škovránek, Jan (oponent) ; Vízek, Martin (oponent) ; Zicha, Josef (oponent)
Jedním z nežádoucích projevů současného života v ekonomicky rozvinutých zemí je vysoká frekvence onemocnění kardiovaskulárniho systému a s tím související nejčastější příčina úmrtí. V roce 2000 zemřelo v zemích bývalého "socialistického bloku" na tyto choroby 2 846 429 lidí, což je 60 % všech úmrtí {WHO, 2004}. Zhruba polovina případů jde na vrub jedinému onemocnění, ICHS. Je proto pochopitelné, že úsilí klinických a experimentálních kardiologů je vedeno snahou tuto nepříznivou situaci pozitivně ovlivnit. Jde však o úkol nadmíru obtížný a lze předpokládat, že jeho splnění si vyžádá dlouholetý intenzívní výzkum, zahrnující oblasti "od molekuly až k lůžku pacienta". Podstatou ICHS je nepoměr mezi dodávkou a potřebou kyslíku a substrátů v srdeční buňce . Při ischemii však není narušena pouze dodávka živin, ale i odvod produktů a zplodin buněčného metabolismu. Převahu získává anaerobní zpracování živin, metabolity se hromadí v tkáni, dochází k poruše iontové a neurohurnorální homeostázy a v konečném důsledku je narušena kontraktilní funkce srdečního svalu. Rozhodující roli v celém procesu hraje čas, vymezuj ící hrani ci mezi reverzibilním a ireverzibilním poškozením: zatímco následky krátkodobé ischemie jsou prakticky plně reverzibilní, déletrvající omezení perfuze vede k trvalému ovlivnění základních funkcí...
|
|
|
Ontogenetický vývoj mitochondrií srdečního svalu a jejich úloha v odolnosti k nedostatku kyslíku
Škárka, Libor ; Ošťádal, Bohuslav (vedoucí práce) ; Škovránek, Jan (oponent) ; Vízek, Martin (oponent) ; Zicha, Josef (oponent)
Jedním z nežádoucích projevů současného života v ekonomicky rozvinutých zemí je vysoká frekvence onemocnění kardiovaskulárniho systému a s tím související nejčastější příčina úmrtí. V roce 2000 zemřelo v zemích bývalého "socialistického bloku" na tyto choroby 2 846 429 lidí, což je 60 % všech úmrtí {WHO, 2004}. Zhruba polovina případů jde na vrub jedinému onemocnění, ICHS. Je proto pochopitelné, že úsilí klinických a experimentálních kardiologů je vedeno snahou tuto nepříznivou situaci pozitivně ovlivnit. Jde však o úkol nadmíru obtížný a lze předpokládat, že jeho splnění si vyžádá dlouholetý intenzívní výzkum, zahrnující oblasti "od molekuly až k lůžku pacienta". Podstatou ICHS je nepoměr mezi dodávkou a potřebou kyslíku a substrátů v srdeční buňce . Při ischemii však není narušena pouze dodávka živin, ale i odvod produktů a zplodin buněčného metabolismu. Převahu získává anaerobní zpracování živin, metabolity se hromadí v tkáni, dochází k poruše iontové a neurohurnorální homeostázy a v konečném důsledku je narušena kontraktilní funkce srdečního svalu. Rozhodující roli v celém procesu hraje čas, vymezuj ící hrani ci mezi reverzibilním a ireverzibilním poškozením: zatímco následky krátkodobé ischemie jsou prakticky plně reverzibilní, déletrvající omezení perfuze vede k trvalému ovlivnění základních funkcí...
|
host ::
RSS.