|
|
Bohumír Prokůpek
Šimánek, Jan ; Musilová, Helena (vedoucí práce) ; Silverio, Robert (oponent)
Zatímco dílo Bohumíra Prokůpka stále čeká na své důkladné zpracování,
snaha o přiblížení jeho životních cest je předmětem této práce. V ideálním
případě mělo jít o formu rozkročenou mezi experimentální výzkumnictví a hledání
ztraceného času spojující fakta, holý, zemitý jazyk a něco z umění Proustova:
učinit vzpomínání na někoho, koho jsme milovali, nenásilným proudem, jenž by
se čtenáři spojoval v obrazech a vůních jeho vlastní imaginace. Proto práce není
členěná do kapitol. Časová posloupnost dějů je v celku respektována, v detailech
je jí nadřazen filtr literární. Životní události jsou tedy uváděny tak, jak přišly
s výpovědí, místy záměrně opakovaně. Určitý kritický odstup je pouze v osobním
náhledu na část fotografického díla v Závěru, odůvodnění tohoto potom
představuje Úvod.
|
|
|
Přírodní myšlení a jeho vliv na současné české výtvarné umění
Šimánek, Jan ; Prokůpek, Bohumír (vedoucí práce) ; Czumalo, Vladimír (oponent)
Přírodní myšlení a jeho vliv na současné české výtvarné umění
Pojem přírodní myšlení je právem spojován s nejrůznějšími oblastmi lidských aktivit. Ve filosofii, ve vědě, v sociologii, v umění; to jsou jen některá z míst, kde je možné nalézt mnoho projevů, které by si tento přívlastek zasloužily. Významový rámec daného pojmu je tedy z velké časti subjektivní volbou podmíněnou zamýšlenými souvislostmi a stejně široký je potom i možný rámec časový.
Pro posouzení vlivu, jaký má anebo může přírodní myšlení na současné české umění mít, jsem se rozhodl prozkoumat nejprve tento ?vliv? sám o sobě, tzn. nastínit a uvést v souvislost některé zástupné výtvarné a myšlenkové projevy počínaje romantismem. Z mého hlediska je důležité začít právě zde, jelikož odkaz romantismu je v českém prostředí živý a v různé míře se na pozadí současných výtvarných tendencí promítá.
V dalších kapitolách zmíním některé mimoumělecké vztahy upřesňující kontext. Na ně potom naváže rozbor hlavních souvisejících uměleckých projevů od 60. let po současnost.
|
|
|
Venkovské farnosti Doudleby a Kamenný Újezd v době baroka
ŠIMÁNEK, Jan
Předkládaná práce se snaží ukázat na příkladu dvou sousedních farností na jihu Čech ? Doudleb a Kamenného Újezda ? jak vypadal život lidí ve venkovských farnostech v druhé polovině 17. a první polovině 18. století. Analýzou řady pramenů církevní i patrimoniální provenience se snaží vytvořit dostatečně plastický obraz života lidí v mikrokosmu obou farních obvodů. Kromě úvodu, závěru, seznamu pramenů a literatury, seznamu zkratek a příloh je vlastní text práce rozdělen do čtyř hlavních částí. První vychází z odborné literatury a snaží se postihnout problematiku farní organizace, jejího významu a proměn v pobělohorských Čechách. Nejrozsáhlejší je druhá část práce s názvem Člověk ve farnosti. Zaobírá se postavením jednotlivých subjektů, které ve farnostech působily ? faráře, kostelního patrona a jeho úředníků, kostelníka, kantora i sociálními poměry farníků. Podkapitola nazvaná Lidé vážení rekonstruuje nejčastější kmotry, svatební ceremoniáře a kmotrovské vazby mezi lidmi ve farnosti. Poslední podkapitola druhé části analyzuje několik zajímavých konfliktů v obou farnostech. Třetí část nese název Kostely a fary ? ekonomika a hmotná kultura. Nejprve pojednává o hospodaření obou kostelů a hmotném zabezpečení farářů. Především na základě dochovaných inventářů se dále pokouší rekonstruovat vzhled a vybavení kostelů, farních domů a podobu farních domácností vybraných kněží. Čtvrtá část je nazvána Duchovní život a věnuje pozornost především doudlebské farnosti. Soustředí pozornost na cyklus církevních slavností a poutí během roku, udělování svátostného křtu a sňatku, místní zbožné bratrstvo a konkrétní projevy zbožnosti. Část práce věnovanou duchovnímu životu uzavírá srovnání se situací v sousední farnosti Kamenný Újezd.
|
host ::
RSS.