|
|
Využití polarizačních rovin šíření světla pro vysokorychlostní přenosy optickými vlákny
Šimák, Petr ; Münster, Petr (oponent) ; Filka, Miloslav (vedoucí práce)
Práce pojednává o využití polarizačních rovin šíření světla pro vysokorychlostní přenosy optickými vlákny. Zabývá se také problematikou polarizovaného světla, jeho matematic- kého popisu pomocí Stokesových a Jonesových vektorů a zobrazení pomocí Poincarého koule. Objasníme si, jak lze světlo polarizovat. Dále práce popisuje přenos informace po- mocí optických vláken a polarizační vidovou disperzi. V závěrečné části práce je představen návrh optické sítě pro využití dvou polarizačních rovin jako samostatných přenosových kanálů.
|
|
| |
|
|
Specifika ruské fenomenologie a její význam pro interpretaci literárního textu
Šimák, Petr ; Svatoň, Vladimír (vedoucí práce) ; Dohnal, Josef (oponent) ; Müller, Richard (oponent)
Cílem disertační práce je upozornit na vratkou pozici literární historie a dalších literárněvědných disciplín. Historie literatury popisuje literární texty jako mrtvé historické objekty. Ačkoli se tedy jedná o humanitní vědu, vyřazuje ze svého výkladu lidskou existenci a její žitý svět a kategorizuje historická a technická data literárních textů do skupin. Tento přístup je čistě vědecký. Historie literatury a další odvětví literární vědy řeší své vlastní abstraktní problémy skrze teorie, které nemají žádný záměr interpretovat literární text jakožto zvláštní zkušenost se světem. Naším cílem je upozornit, jak scientistní přístup k literárnímu textu neumožňuje interpretovat konkrétní literární text ve smyslu, který má pro lidskou existenci. Představujeme metodu fenomenologické filosofie a ukazujeme její potenciál pro interpretaci. Interpretace ve fenomenologickém smyslu slova znamená, že interpret se skrze literární text pokouší porozumět žitému světu. Dále sledujeme stopu fenomenologického myšlení v tradici pražského strukturalismu. Zvláště se potom zaměřujeme na specifika ruské fenomenologie, a to zejména u ruských myslitelů, kteří se zabývali interpretací uměleckých děl (J. Golosovker, B. Engelgardt, G. G. Špet, M. Bachtin ad.). V závěru předkládáme vlastní vymezení fenomenologické interpretace a komparací...
|
|
|
Specifika ruské fenomenologie a její význam pro interpretaci literárního textu
Šimák, Petr ; Svatoň, Vladimír (vedoucí práce) ; Müller, Richard (oponent) ; Dohnal, Josef (oponent)
Cílem disertační práce je promyslet možnosti interpretace, které nabízejí tradiční nástroje literární historie a dalších literárněvědných disciplín. Historie literatury popisuje literární texty jako historické objekty.Ačkoli se tedy jedná o humanitní vědu, vyřazuje ze svého výkladu lidskou existenci a její žitý svět a kategorizuje historická a technická data literárních textů do skupin. Tento přístup je čistě vědecký. Historie literatury a další odvětví literární vědy řeší své vlastní abstraktní problémy skrze teorie, které nemají žádný záměr interpretovat literární text jakožto zvláštní zkušenost se světem. Naším cílem je upozornit, jak scientistní přístup k literárnímu textu neumožňuje interpretovat konkrétní literární text ve smyslu, který má pro lidskou existenci. Představujeme metodu fenomenologické filosofie a ukazujeme její potenciál pro interpretaci. Interpretace ve fenomenologickém smyslu slova znamená, že interpret se skrze literární text pokouší porozumět žitému světu. Dále sledujeme stopu fenomenologického myšlení v tradici pražského strukturalismu. Zvláště se potom zaměřujeme na specifika ruské fenomenologie, a to zejména u ruských myslitelů, kteří se zabývali interpretací uměleckých děl (J. Golosovker, B. Engelgardt, G. G. Špet, M. Bachtin ad.). V závěru předkládáme vlastní vymezení...
|
|
| |
|
|
Specifika ruské fenomenologie a její význam pro interpretaci literárního textu
Šimák, Petr ; Svatoň, Vladimír (vedoucí práce) ; Dohnal, Josef (oponent) ; Müller, Richard (oponent)
Cílem disertační práce je upozornit na vratkou pozici literární historie a dalších literárněvědných disciplín. Historie literatury popisuje literární texty jako mrtvé historické objekty. Ačkoli se tedy jedná o humanitní vědu, vyřazuje ze svého výkladu lidskou existenci a její žitý svět a kategorizuje historická a technická data literárních textů do skupin. Tento přístup je čistě vědecký. Historie literatury a další odvětví literární vědy řeší své vlastní abstraktní problémy skrze teorie, které nemají žádný záměr interpretovat literární text jakožto zvláštní zkušenost se světem. Naším cílem je upozornit, jak scientistní přístup k literárnímu textu neumožňuje interpretovat konkrétní literární text ve smyslu, který má pro lidskou existenci. Představujeme metodu fenomenologické filosofie a ukazujeme její potenciál pro interpretaci. Interpretace ve fenomenologickém smyslu slova znamená, že interpret se skrze literární text pokouší porozumět žitému světu. Dále sledujeme stopu fenomenologického myšlení v tradici pražského strukturalismu. Zvláště se potom zaměřujeme na specifika ruské fenomenologie, a to zejména u ruských myslitelů, kteří se zabývali interpretací uměleckých děl (J. Golosovker, B. Engelgardt, G. G. Špet, M. Bachtin ad.). V závěru předkládáme vlastní vymezení fenomenologické interpretace a komparací...
|
|
|
Specifika ruské fenomenologie a její význam pro interpretaci literárního textu
Šimák, Petr ; Svatoň, Vladimír (vedoucí práce) ; Müller, Richard (oponent) ; Dohnal, Josef (oponent)
Cílem disertační práce je promyslet možnosti interpretace, které nabízejí tradiční nástroje literární historie a dalších literárněvědných disciplín. Historie literatury popisuje literární texty jako historické objekty.Ačkoli se tedy jedná o humanitní vědu, vyřazuje ze svého výkladu lidskou existenci a její žitý svět a kategorizuje historická a technická data literárních textů do skupin. Tento přístup je čistě vědecký. Historie literatury a další odvětví literární vědy řeší své vlastní abstraktní problémy skrze teorie, které nemají žádný záměr interpretovat literární text jakožto zvláštní zkušenost se světem. Naším cílem je upozornit, jak scientistní přístup k literárnímu textu neumožňuje interpretovat konkrétní literární text ve smyslu, který má pro lidskou existenci. Představujeme metodu fenomenologické filosofie a ukazujeme její potenciál pro interpretaci. Interpretace ve fenomenologickém smyslu slova znamená, že interpret se skrze literární text pokouší porozumět žitému světu. Dále sledujeme stopu fenomenologického myšlení v tradici pražského strukturalismu. Zvláště se potom zaměřujeme na specifika ruské fenomenologie, a to zejména u ruských myslitelů, kteří se zabývali interpretací uměleckých děl (J. Golosovker, B. Engelgardt, G. G. Špet, M. Bachtin ad.). V závěru předkládáme vlastní vymezení...
|
|
|
Literatura, člověk a svět podle Přemysla Blažíčka
Šimák, Petr ; Špirit, Michael (vedoucí práce) ; Vojvodík, Josef (oponent)
Práce se pokouší napříč Blažíčkovými monografiemi a publicistickými příležitostmi vykázat určitou jednotu jeho interpretační metody. Spočívá v imanentní interpretaci textu a soustředí se na opsání toho, jak postoj ke světu, znázorněný textem, koliduje s vědomím čtenářovým, nutí ho odmítnout jeho apriorní kategorie, pomocí nichž rozumí svému aktuálnímu světu, a přijmout světu ve stavu zrodu - tedy svět tvořený uměleckým dílem. Čtenář tak obohacuje své vidění světa, je nucen pracovat se zdánlivě samozřejmým smyslem své reality jako s něčím zkonstruovaným, nikoliv daným apriorně.
|
|
|
Využití polarizačních rovin šíření světla pro vysokorychlostní přenosy optickými vlákny
Šimák, Petr ; Münster, Petr (oponent) ; Filka, Miloslav (vedoucí práce)
Práce pojednává o využití polarizačních rovin šíření světla pro vysokorychlostní přenosy optickými vlákny. Zabývá se také problematikou polarizovaného světla, jeho matematic- kého popisu pomocí Stokesových a Jonesových vektorů a zobrazení pomocí Poincarého koule. Objasníme si, jak lze světlo polarizovat. Dále práce popisuje přenos informace po- mocí optických vláken a polarizační vidovou disperzi. V závěrečné části práce je představen návrh optické sítě pro využití dvou polarizačních rovin jako samostatných přenosových kanálů.
|
|
| |
host ::
RSS.