|
|
Možnosti využití odrůdové odolnosti bramboru a botanických insekticidů pro regulaci mandelinky bramborové (Leptinotarsa decemlineata Say) v ekologickém zemědělství.
ŠAŠKOVÁ, Jana
Tato diplomová práce se zabývá vlivem odrůdy bramboru na potravní chování Leptinotarsa decemlineata, účinností botanických insekticidů na tohoto škůdce a možnosti využití kombinace nízkých dávek těchto přípravků a odrůdové odolnosti bramboru pro regulaci škůdce v podmínkách ekologického zemědělství. Cílem bylo zjistit, zda dospělci mandelinky bramborové preferují určitou odrůdu a zda tato potravní preference koreluje s obsahem glykoalkaloidů. Dále byl toxikologickými testy hodnocen účinek tří vybraných přípravků o koncentracích 0,1 %, 1 %, 10 % a 100 % doporučené dávky na mortalitu dospělců L. decemlineata a vypočteny hodnoty letálních koncentrací LC50 a LC90. V dalších experimentech byl zkoumán synergický vliv odrůdy na mortalitu mandelinky po ošetření nízkými koncentracemi vybraných insekticidů. Bylo zjištěno, že ze tří testovaných odrůd mandelinka preferovala odrůdu Velur, poté odrůdu Jindra a jako poslední odrůdu Dominika. Nejvíce preferovaná odrůda měla průkazně vyšší obsah solaninu oproti zbývajícím odrůdám. Všechny tři testované přírodní insekticidy působily úhyn ošetřených mandelinek. Střední smrtelná koncentrace (LC50) byla nejvyšší u přípravku NeemAzal, poté Spintor a Rock Effect. Výsleky experimentů kombinace nízkých dávek insekticidů a odrůdy bramboru neprokázaly statisticky významné rozdíly v mortalitě mezi více a méně preferovanou odrůdou.
|
|
|
Návrh koncepce dalšího vzdělávání pro nelékařské zdravotnické pracovníky
Šašková, Jana ; Veteška, Jaroslav (vedoucí práce) ; Tureckiová, Michaela (oponent)
Hlavním cílem této práce je vytvořit návrh vzdělávacího programu pro nelékařské zdravotnické pracovníky ARO, RES a JIP v oblasti interpretace a hodnocení EKG křivek, aby vedl ke zvýšení jejich znalostí v dané problematice. Tento návrh vzdělávacího programu by měl být využitelný jako možnost dalšího vzdělávání zdravotnických pracovníků při zvyšování jejich odborných kompetencí. Teoretická část práce porovnává vzdělávací systém zdravotnických pracovníků mezi Českou republikou a vybranými zahraničními státy a kompetence nelékařských zdravotnických pracovníků pracujících především na intenzivní péči v nemocničních zařízeních. Rovněž seznamuje a vysvětluje základy práce s EKG křivkami, které by kompetentní pracovníci měli být schopni správně hodnotit a interpretovat. Empirická část je založena na kvantitativní metodě dotazování, kdy respondenty jsou nelékařští zdravotníci pracující na ARO, RES a JIP v českých nemocnicích. Dotazníkové šetření je ještě doplněno o rozhovor s vybranou zástupkyní nemocnic. Výzkumné šetření se věnuje nejenom zjišťování znalostí nelékařských zdravotnických pracovníků z JIP, RES a ARO v oblasti popisu a interpretace EKG záznamů, ale také zda je potřebné pro zdravotnické pracovníky vzdělávat se v této oblasti. Výsledky výzkumného šetření ukázaly, že znalosti respondentů nejsou...
|
|
| |
|
|
Burn-out v přednemocniční a nemocniční péči u nelékařských zdravotnických pracovníků
ŠAŠKOVÁ, Jana
Syndrom vyhoření je stav fyzického, emocionálního a psychického vyčerpání. U zdravotnických pracovníků je riziko vzniku syndromu vyhoření poměrně vysoké, a proto by měl být kladen důraz na jeho prevenci. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, zda je větší riziko syndromu vyhoření u pracovníků Zdravotnické záchranné služby než u nemocničních pracovníků. Dalším dílčím cílem bylo zjistit vliv délky praxe a pracovního zařazení na psychickou stránku zdravotníků. Bakalářská práce byla též zaměřena na způsoby prevence stresu a syndromu vyhoření. Ke zjišťování míry vyhoření bylo použito kvantitativní šetření pomocí standardizovaného dotazníku MBI. Ke zjišťování, zda zdravotničtí pracovníci provádějí prevenci syndromu vyhoření, byl vytvořen dotazník, který obsahoval 11 otázek. Standardizovaný dotazník MBI byl vyhodnocen pomocí škály. Prevence vzniku vyhoření byla vyhodnocena v rámci Jihočeského kraje pomocí tabulek a grafů. Bylo zjištěno, že nemocniční pracovníci jsou mnohem náchylnější ke vzniku syndromu vyhoření než pracovníci Zdravotnické záchranné služby. Z výzkumu vyplynulo, že čím je délka praxe delší, tím se zvyšuje riziko vyhoření u zdravotníků. Většina pracovníků se snaží vyhoření předcházet, ale při srovnání s počtem vyhořelých pracovníků, se tato prevence ukazuje jako málo účinná.
|
host ::
RSS.