|
|
Musical Iconography within the Architecture of Renaissance Prague. On the example of the Royal Garden of Prague Castle
Bíro, Adrián ; Baťa, Jan (vedoucí práce) ; Šárovcová, Martina (oponent)
Témou práce je hudobná ikonografia, jej premeny a aplikácie vo výskume dejín hudobnej kultúry. Autor sa v práci zameriava na definíciu a oprávnenosť odboru hudobná ikonografia, ktorú stavia na základe kunsthistorickej praxe, a na základe excerpcie odbornej literatúry vymedzuje jej bádateľské okruhy. Práca ďalej túto literatúru zhodnocuje a na jej základe autor načrtáva bádateľské postupy a smer, akým by sa mal ďalší výskum posúvať; rovnako menuje úskalia ktorým by sa mal výskumník vyhnúť. Toto potom aplikuje v poslednej kapitole, ktorá je venovaná hudobným ikonogramom v Kráľovskej záhrade Pražského hradu, ktorej ikonografický program - obsiahnutý na Belvedéri, Spievajúcej fontáne a Veľkej míčovne - spojí do kompaktného celku. Kľúčové slová Ikonografia; Ikonológia; Hudobná ikonografia; Renesančná architektúra; Praha; Pražský hrad; Kráľovská záhrada Pražského hradu; Kráľovský letohrádok; Belvedér; Spievajúca fontána, Veľká míčovna
|
|
|
Ikonografie česky psaných utrakvistických graduálů
Šárovcová, Martina ; Homolka, Jaromír (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent) ; Holeton, David Ralph (oponent)
Mgr. Martina Šárovcová Ikonografie česky psaných utrakvistických graduálů Abstrakt: Disertace je věnována problematice ikonografie malířské výzdoby specifického typu liturgického rukopisu. Předmětem disertační práce jsou iluminované chorální knihy (graduály) s českými texty gregoriánského chorálu, které vznikaly v 16. století pro potřeby utrakvistických literátských bratrstev. Ikonografie iluminací je interpretována s ohledem na jejich liturgický a kodikologický kontext v rámci jednotlivých oddílů graduálu. V textu jsou výběrově akcentovány zejména ty náměty a motivy z celého komplexu témat, kterým je nutno věnovat pozornost a které se objevují ve struktuře malířské výzdoby nově či je možné je interpretovat v souvislosti se specifičností (utrakvistické) ikonografie a konfesijní identity. Heuristické shromáždění iluminovaných utrakvistických chorálních knih, které je součástí strukturovaného katalogu, a interpretace jejich ikonografie, představuje první takové zpracování, které je nezbytné pro navazující studium zabývající se ikonografií jednotlivých námětů, vyobrazením konkrétních světců či zemských patronů a specifičností utrakvistické a katolické ikonografie v předbělohorském období v Čechách. Práce má s ohledem na rozsah excerpovaných rukopisů a mnohovrstevnatost ikonografie charakter jakési prolegomeny...
|
|
|
John Wyclif, Jan Hus a Martin Luther jako apokalyptičtí proroci
Šárovcová, Martina
Iluminované hudební rukopisy, které vznikaly v Čechách a na Moravě v 16. století pro utrakvistická literátská bratrstva, představují početný soubor dochovaných předbělohorských artefaktů. K pravidelně iluminovaným incipitům těchto rukopisů patřil i introitus ke svátku českých mučedníků Jana Husa a Jeronýma Pražského. Několik iluminací ze třetí čtvrtiny 16. století reprezentuje unikátně doloženou ikonografii Jana Husa. Uspořádáním a výběrem námětů se k těmto rukopisům řadí i první díl Malostranského graduálu z let 1569 až 1572 (Praha, Národní knihovna, sign. XVII A 3), kde byly v borduře kompozičně propojeny postavy Jana Viklefa křesajícího jiskru, Jana Husa zapalujícího snítkou svíčku a Martina Luthera s pozvednutou planoucí pochodní. S ohledem na jiné méně známé literární a vizuální varianty motivu rozžíhání světla je námět interpretován ve shodě s výkladem biblických veršů 11. kapitoly novozákonní Apokalypsy o povolání dvou svědků a proroků na počátku konce světa (Zj 11, 3–4). Postavy Jana Viklefa, Jana Husa a Martina Luthera lze interpretovat v eschatologických souvislostech očekávání druhého příchodu Krista jako apokalyptické proroky povolané Bohem a svědky (evangelické) pravdy, kteří přinášejí světlo do temnoty posledního času.
|
host ::
RSS.