|
|
Sekundární předložky (v rusko-česko-ukrajinském kontextu)
Řezníčková, Veronika ; Lendělová, Věra (vedoucí práce)
Předložka jako slovní druh není jednoznačně vymezená. Někteří lingvisté předložku považují za zvláštní morfém, jiní za pomocný, neplnovýznamový slovní druh, další předložku považují za samostatný slovní druh a existují lingvisté, jež předložku vůbec nepovažují za slovo. Předložky můžeme rozdělit po formální stránce na primární a sekundární a podle počtu jejich komponentů na jednoslovné a víceslovné. Sekundární předložku většina lingvistů dělí na adnominální, adverbální a adverbiální, ale jsou lingvisté, jež místo adverbiálních uvádí předložky adadjektivní. O problematice lexikálního významu předložky existují různé teorie, přičemž my se přikláníme k tomu, že předložka má lexikální význam. Tuto skutečnost již dokázal ve své stati I. K. Kučerenko (10) a my jsme si jeho teorii ověřili v praktické části naší práce. Zabývali jsme se sémantickými odstíny vybraných kauzálních sekundárních předložek, kolokáty, jež se v blízkosti předložek vyskytují nejčastěji a také frekvencí kauzálníchpředložek. Předložky mohou v závislosti na určitém kontextu měnit svůj lexikální význam a mohou být zaměňovány synonymními ekvivalenty. Na příkladech z ruského a českého národního korpusu, ruského, českého a okrajově ukrajinského tisku jsme dokázali, že i předložky, jež se prvoplánově nejeví jako kauzální, nebo jež lingvisté mezi...
|
|
| |
|
|
Sekundární předložky (v rusko-česko-ukrajinském kontextu)
Řezníčková, Veronika ; Archanhelska, Alla (oponent) ; Lendělová, Věra (vedoucí práce)
Předložka jako slovní druh není jednoznačně vymezená. Někteří lingvisté předložku považují za zvláštní morfém, jiní za pomocný, neplnovýznamový slovní druh, další předložku považují za samostatný slovní druh a existují lingvisté, jež předložku vůbec nepovažují za slovo. Předložky můžeme rozdělit po formální stránce na primární a sekundární a podle počtu jejich komponentů na jednoslovné a víceslovné. Sekundární předložku většina lingvistů dělí na adnominální, adverbální a adverbiální, ale jsou lingvisté, jež místo adverbiálních uvádí předložky adadjektivní. O problematice lexikálního významu předložky existují různé teorie, přičemž my se přikláníme k tomu, že předložka má lexikální význam. Tuto skutečnost již dokázal ve své stati I. K. Kučerenko (10) a my jsme si jeho teorii ověřili v praktické části naší práce. Zabývali jsme se sémantickými odstíny vybraných kauzálních sekundárních předložek, kolokáty, jež se v blízkosti předložek vyskytují nejčastěji a také frekvencí kauzálníchpředložek. Předložky mohou v závislosti na určitém kontextu měnit svůj lexikální význam a mohou být zaměňovány synonymními ekvivalenty. Na příkladech z ruského a českého národního korpusu, ruského, českého a okrajově ukrajinského tisku jsme dokázali, že i předložky, jež se prvoplánově nejeví jako kauzální, nebo jež lingvisté mezi...
|
|
|
Sekundární předložky (v rusko-česko-ukrajinském kontextu)
Řezníčková, Veronika ; Lendělová, Věra (vedoucí práce)
Předložka jako slovní druh není jednoznačně vymezená. Někteří lingvisté předložku považují za zvláštní morfém, jiní za pomocný, neplnovýznamový slovní druh, další předložku považují za samostatný slovní druh a existují lingvisté, jež předložku vůbec nepovažují za slovo. Předložky můžeme rozdělit po formální stránce na primární a sekundární a podle počtu jejich komponentů na jednoslovné a víceslovné. Sekundární předložku většina lingvistů dělí na adnominální, adverbální a adverbiální, ale jsou lingvisté, jež místo adverbiálních uvádí předložky adadjektivní. O problematice lexikálního významu předložky existují různé teorie, přičemž my se přikláníme k tomu, že předložka má lexikální význam. Tuto skutečnost již dokázal ve své stati I. K. Kučerenko (10) a my jsme si jeho teorii ověřili v praktické části naší práce. Zabývali jsme se sémantickými odstíny vybraných kauzálních sekundárních předložek, kolokáty, jež se v blízkosti předložek vyskytují nejčastěji a také frekvencí kauzálníchpředložek. Předložky mohou v závislosti na určitém kontextu měnit svůj lexikální význam a mohou být zaměňovány synonymními ekvivalenty. Na příkladech z ruského a českého národního korpusu, ruského, českého a okrajově ukrajinského tisku jsme dokázali, že i předložky, jež se prvoplánově nejeví jako kauzální, nebo jež lingvisté mezi...
|
|
|
Vliv daňové judikatury na průběh daňové kontroly v ČR
Řezníčková, Veronika ; Vančurová, Alena (vedoucí práce) ; Finardi, Savina (oponent)
Diplomová práce byla zaměřena na vliv daňové judikatury na průběh daňové kontroly v České republice. Cílem bylo zhodnocení vlivu daňové judikatury na průběh daňové kontroly včetně navazujících úkonů. Zároveň by práce měla ucelit pohled na problematiku správy daní na průběh daňové kontroly z hlediska změn a judikatury, která by svým výkladem měla napomáhat k objasnění jednotlivých fází daňové kontroly a zaručit přiměřenou právní jistotu daňovým subjektům a správcům daně při procesu daňové kontroly. Ve druhé kapitole bylo na problematiku daňové kontroly nahlíženo v určitých fázích i z pohledu daňového řádu, který vstoupí v platnost 1. 1. 2011. Během analýzy se prokázalo, že zákon o správě daní a poplatků je nedostačující procesní daňovou normou, která obsahuje mnoho nedostatků z hlediska jednotlivých ustanovení upravující proces daňové kontroly. Daňová judikatura sice tento nedostatek ve velké míře napravila a napomohla k objasnění výkladu jednotlivých ustanovení zákona o správě daní a poplatků, ale z pohledu určitých sporů mezi Nejvyšším správním soudem a Ústavním soudem nelze zaručit absolutní právní jistotu v rámci průběhu daňové kontroly a z těchto poznatků jsem vyvodila, že funkce daňového řádu je v současné době nezbytná a to i z důvodů, že je velmi náročné sledovat aktuální vývoj judikatury.
|
|
|
Ekologické daně v České republice a Německu
Řezníčková, Veronika ; Láchová, Lenka (vedoucí práce)
Práce se zabývá připravovanou ekologickou reformou v České republice. Využívá metody komparace a dedukce. Hlavním cílem práce je posoudit, zda ekologická daňová reforma v České republice bude mít obdobné efekty jako v Německu. V teoretické části jsou vysvětleny základní pojmy týkající se daňové reformy. Práce analyzuje navrhované změny v daňové soustavě České republiky a popisuje etapy ekologické daňové reformy v Německu.
|
host ::
RSS.