|
|
Česká mládež: Porovnání dvou výzkumů delikvence
Čermáková, Iveta ; Podaná, Zuzana (vedoucí práce) ; Krulichová, Eva (oponent)
Bakalářská práce je zhodnocením změny struktury a vývoje prevalence delikvence mládeže na základě srovnání oficiálních policejních statistik a dvou self-reportových výzkumů ISRD-2 a ISRD-3. Výzkum ISRD-3 se v roce 2013 uskutečnil v České republice již podruhé (ISRD-2 proběhl v letech 2006-7). Oba výzkumy jsou ukotveny v kriminologických teoriích delikvence mládeže, které jsou shrnuty v teoretické části práce. Na úvod jsou dále definovány základní pojmy týkající se delikvence dětí a mladistvých a také jsou zde uvedeny typické rysy delikvence mládeže. Metodologická část práce přibližuje problematiku policejních statistik a self-reportového výzkumu. Dále je tato část věnována metodologii výzkumu ISRD, především co se týká použití tohoto výzkumného nástroje v ČR a také porovnání dotazníku ISRD-2 a ISRD-3. V poslední části práce je zhodnocen vývoj delikvence mládeže a změna struktury této delikvence na základě dat představených v metodologické části práce. Klíčová slova: Delikvence mládeže, self-reportový výzkum delikvence, ISRD-2, ISRD-3, prevalence delikvence
|
|
|
Konzumace alkoholu mládeží: testování Skogovy teorie distribuce alkoholové konzumace
Čermáková, Iveta ; Podaná, Zuzana (vedoucí práce) ; Buriánek, Jiří (oponent)
Tato magisterská práce představuje teorii distribuce alkoholové konzumace norského sociologa Ole-Jørgen Skoga (1985), která měla v zahraničí vliv na mnoho protialkoholových politik. Skog ve své teorii popsal vztah mezi průměrnou konzumací alkoholu v populaci a spotřebou na všech úrovních konzumace (od lehkých konzumentů po těžké). Se změnou průměrné konzumace v populaci dojde vždy ke změně na každé úrovni konzumace - Skog tento vztah popisuje jako log-lineární (násobný) a tvrdí, že k největším změnám dochází u lehkých konzumentů alkoholu. Dalším stěžejním bodem této práce je popis vývoje konzumace alkoholu mladistvými v České republice v porovnání s Finskem, který je předmětem druhé kapitoly. Komparace s Finskem byla zvolena na základě výsledků mezinárodního výzkumu ESPAD, kde se ukázalo, že obě země vykazují odlišné vývojové trendy v konzumaci alkoholu mládeží i v její excesivní podobě (Hibell et al., 2012). Analyzovaná data pocházejí z mezinárodních výzkumů ISRD a ESPAD, které shodně ukázaly, že mezi českou mládeží konzumace alkoholu v čase narůstá, zatímco ve Finsku klesá. Navíc Česká republika vykazuje daleko vyšší prevalence v konzumaci alkoholu. Ve třetí kapitole ověřujeme Skogovu teorii a navazujeme na studii Brunborg et al. (2014), kteří ji testovali na norských datech ESPAD. Z výsledků...
|
host ::
RSS.