|
|
Lexikální a sémantická specifika právního jazyka
Čížkovská, Anna Marie ; Janovec, Ladislav (vedoucí práce) ; Palkosková, Olga (oponent)
Resumé Cílem diplomové práce je popsat právní jazyk, jeho základní jednotky a vztahy, do nichž vstupují. V úvodní kapitole je vymezen právní jazyk obecně, jako disciplína na pomezí lingvistiky a teorie práva. Vedle základních lexikálních jednotek a jejich vztahu k obecnému spisovnému jazyku jsou popsány i základní jednotky právního jazyka - právní normy - z jejichž struktury vyplývají některé základní požadavky kladené na právní jazyk. Vzájemný vztah obecného a právního jazyka je znázorněn pomocí Eulerových kruhů. Závěr kapitoly vymezuje právní jazyk z hlediska funkčních stylů a uvádí jeho stylistické zvláštnosti. První dvě části druhé kapitoly se zaměřují na význam lexikální jednotky, jež jsou posuzovány nejen podle míry autonomie jako autosémantika a synsémantika, nebo motivovanosti slova, ale také podle vzniku, nebo podle toho, zda je tvoří lexikální jednotky jednoslovné nebo víceslovné. Dodržování základních požadavků na právní text, které stanoví Legislativní pravidla vlády, je dokládáno příklady z konkrétních právních předpisů. V dalších podkapitolách je posuzováno dodržování požadavků určitosti, srozumitelnosti a jednoznačnosti v právní terminologii a při užívání cizích slov. Současně jsou uvedeny výjimky, u nichž je naopak žádoucí, aby užité pojmy byly neurčité nebo nejednoznačné. Podkapitola...
|
|
|
Význam jazykového výkladu v interpretaci práva
Čížkovská, Anna Marie ; Gerloch, Aleš (vedoucí práce) ; Tryzna, Jan (oponent)
Shrnutí Tato práce popisuje jazykový výklad v kontextu interpretace práva, kterou vymezuje nejen jako disciplínu právní, ale současně jako disciplínu společenskou, z níž má pro účely jazykového výkladu význam zejména vymezení pojetí interpretace lingvistické, oproti interpretaci právní. V následující kapitole zařazuje autorka jazykový výklad mezi ostatní výkladové metody, a přestože přijímá Ústavním soudem potvrzený názor, že jazykový výklad představuje pouze prvotní přiblížení k textu, hledá argumenty, které by toto tvrzení vyvrátily. Jeden z takových možných argumentů nachází při relativizaci výčtu lingvistických disciplín užívaných při jazykovém výkladu a poukázáním na fakt, že pokud by byla mezi tyto disciplíny řazena i pragmatika, došlo by k posunu od dosud formálního vnímání jazykového výkladu, neboť by jazykový výklad obsahoval i prvky výkladu teleologického, jehož obsah tvoří smysl a kontext, podobně jako u pragmatiky. Ve čtvrté kapitole věnuje autorka pozornost právnímu jazyku, který popisuje nejen jako předmět jazykového výkladu, ale také jako nástroj zákonodárce, protože právě nerespektování základním pravidel, která by měl zákonodárce při tvorbě právních předpisů dodržovat, dle jejího názoru vzniká nezbytnost aplikace jazykového výkladu. Další z příčin pak shledává v konfrontaci obecného a...
|
|
|
Lexikální a sémantická specifika právního jazyka
Čížkovská, Anna Marie ; Janovec, Ladislav (vedoucí práce) ; Palkosková, Olga (oponent)
Resumé Cílem diplomové práce je popsat právní jazyk, jeho základní jednotky a vztahy, do nichž vstupují. V úvodní kapitole je vymezen právní jazyk obecně, jako disciplína na pomezí lingvistiky a teorie práva. Vedle základních lexikálních jednotek a jejich vztahu k obecnému spisovnému jazyku jsou popsány i základní jednotky právního jazyka - právní normy - z jejichž struktury vyplývají některé základní požadavky kladené na právní jazyk. Vzájemný vztah obecného a právního jazyka je znázorněn pomocí Eulerových kruhů. Závěr kapitoly vymezuje právní jazyk z hlediska funkčních stylů a uvádí jeho stylistické zvláštnosti. První dvě části druhé kapitoly se zaměřují na význam lexikální jednotky, jež jsou posuzovány nejen podle míry autonomie jako autosémantika a synsémantika, nebo motivovanosti slova, ale také podle vzniku, nebo podle toho, zda je tvoří lexikální jednotky jednoslovné nebo víceslovné. Dodržování základních požadavků na právní text, které stanoví Legislativní pravidla vlády, je dokládáno příklady z konkrétních právních předpisů. V dalších podkapitolách je posuzováno dodržování požadavků určitosti, srozumitelnosti a jednoznačnosti v právní terminologii a při užívání cizích slov. Současně jsou uvedeny výjimky, u nichž je naopak žádoucí, aby užité pojmy byly neurčité nebo nejednoznačné. Podkapitola...
|
host ::
RSS.