|
|
Význam osobní asistence u osob s tělesným postižením při podpoře samostatného bydlení
Černá, Kateřina ; Hájková, Vanda (vedoucí práce) ; Zakouřilová, Hana (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na význam osobní asistence u osob s tělesným postižením při podpoře samostatného bydlení. V prvních dvou kapitolách se autorka zaměřuje nejprve na teoretické vymezení míšního poranění v oblasti krční páteře ze zdravotního hlediska, následně z pohledu sociálního, kdy je přiblíženo sebepojetí osoby a opětovné získání nezávislosti po poranění míchy. Ve třetí kapitole se zaměřuje na realizaci samostatného bydlení osob po poranění míchy a blíže definuje význam osobní asistence jako prostředek samostatného života. Cílem bakalářské práce je popsat zkušenost osoby s tetraplegií využívající osobní asistenci k samostatnému způsobu bydlení. Výběrem kvalitativního metodologického postupu a metody polostrukturovaného rozhovoru byly získány autentické výpovědi čtyř respondentů s poraněním míchy. Získaná data byla následně zpracována fenomenologickou interpretativní analýzou. Z výzkumného šetření byly získán závěr o celkovém rozsahu a charakteru osobní asistence potřebné k realizaci samostatného bydlení, dále o způsobu a současných možnostech využívání osobní asistence. Součástí výzkumu je také popsání faktorů osobní asistence podporující či naopak komplikující nezávislost v samostatném bydlení. Závěrem autorka uvádí očekávání ilustrující ideální představu o využívání osobní asistence...
|
|
|
Podpora osob s tělesným postižením v přechodu ze školy na trh práce
Wodere, Veronika ; Hájková, Vanda (vedoucí práce) ; Zakouřilová, Hana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem přechodu osob s tělesným postižením ze školního prostředí do pracovního života. Práce se dělí na teoretickou a praktickou část. Teoretická část představuje klíčová témata související s přechodem osob s tělesným postižením ze školy na trh práce, jako je podpora v oblasti vzdělávání, pracovního uplatnění a samostatného života, tranzitní programy, volba zaměstnání a možnosti pracovního uplatnění. Pro praktickou část byl zvolen kvalitativní výzkum, který zkoumá za pomoci nestrukturovaného narativního rozhovoru průběh přechodu mezi školou a pracovním uplatněním u osob s těžším tělesným postižením, které již mají pracovní zkušenosti. Zjištěno bylo, že sociální opora od přátel hraje klíčovou roli při hledání zaměstnání. Respondenti měli omezený výběr středních škol, často volili obory maturitní, aby mohli pokračovat ve studiu na vysoké škole, ale zároveň vybírali obor podle školy, od které požadovali, aby byla bezbariérová a měla zkušenosti s výukou žáků s tělesným postižením. Motivací k hledání zaměstnání byly převážně finanční důvody a touha být prospěšný pro trh práce, zároveň respondenti nechtěli trávit všechen čas neproduktivně doma. Žádný z respondentů nevyužil tranzitní program ani jiné služby, které se primárně věnují přípravě na přechod na trh práce, avšak...
|
|
| |
|
|
Kvalita života osob se svalovou dystrofií v různých etapách jejich života
Krčilová, Radka ; Hájková, Vanda (vedoucí práce) ; Zakouřilová, Hana (oponent)
Svalová dystrofie je vážné vrozené onemocnění, které není v současné době léčitelné. Je mnoho typů tohoto onemocnění a jedna z jeho forem je Duchennova svalová dystrofie, která postihuje hlavně chlapce a život jim zkracuje na několik málo desítek let. Absence dystrofinu ve svalech se projevuje ochabováním svalstva a jeho postupnou ztrátou. Chlapci brzy ztrácí schopnost chůze i další hybnost. Zároveň dochází k ohrožení funkce srdce, dýchání, kvality kostí. Takový život pro chlapce není snadný. Dostavuje se únava, ochablost, frustrace spolu s dospíváním. Musí si zvyknout na častá lékařská vyšetření a kontroly, protahovací cvičení, různé rehabilitace a pobyty v lázních. Potřebují si začít říkat o pomoc a postupně o ni žádat častěji a v mnoha ohledech, časem téměř ve všech. Psychickou podporu potřebuje nejen on, ale i pečující rodina. Tato práce hledá odpověď na otázku, jaká může být kvalita života s tímto onemocněním, jak ji prožívá samotný mladý člověk, a jak ji vidí někdo, kdo se podílí na péči. Popisuje tuto kvalitu života v různých časových obdobích postupně. Byly hledány i odpovědi na otázku, zda lze udělat pro kvalitu života těchto chlapců více, např. větší informovaností o této problematice, větším porozuměním. Šetření bylo prováděno formou polostrukturovaných hloubkových rozhovorů s mladými...
|
|
| |
host ::
RSS.