|
|
Pedagogické aspekty filosofie Jana Patočky
Vanžurová, Markéta ; Strouhal, Martin (vedoucí práce) ; Koťa, Jaroslav (oponent)
Všeobecně známá definice pedagogiky, jakožto vědy o výchově, která je procesem záměrného působení na jednotlivce, přesně nevystihuje pravou podstatu toho, co si pod pojmy výchova a pedagogika představoval jeden z nejvýznamnějších českých filosofů Jan Patočka. Ten si klade základní otázky po podstatě výchovy, vzdělání a jejich cílech. Výchova je pro něj základem lidskosti jako takové a je bytostně spojena s filosofií. Výchova je pro Patočku především výchovou člověka k lidskosti. Jde zde o výchovu, kterou Patočka pojímá jako péči o duši, o duši otevřenou okolnímu světu. Měla by vést k uvědomění, být určená jakousi mravní ideou a činit člověka člověkem. Patočka kritizuje ryze vědecké a teoretické vzdělání plné pozitivistického utilitarismu a POLYMATHIE. Naopak zasazuje vzdělání a výchovu do oblasti tzv. přirozeného světa, světa lidské zkušenosti, ve kterém má člověk uskutečňovat svoje možnosti a rozvrhovat svůj život. K orientaci v přirozeném světě napomáhá člověku filosofie. Výchova má vést k filosofickému přístupu ke světu, k problematizaci samozřejmostí a samostatnému myšlení. Práce se zabývá pedagogicko-výchovnými aspekty, jež lze vyčíst z Patočkovy fenomenologické filosofie a rozborem pramenů, ze kterých tyto své myšlenky čerpal: antika, především pak Platón a Sókratés, a J. A. Komenský. Část...
|
host ::
RSS.