|
|
Využívání RFID v logistice
Skála, Michal ; Pour, Jan (vedoucí práce) ; Basl, Josef (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na dvě nejznámější technologie automatické identifikace, a to čárových kódů a identifikace pomocí radiové frekvence (RFID). Cílem práce je seznámit čtenáře s těmito technologiemi a popsat možný postup implementace RFID do logistického skladu. Na začátku práce jsou uvedeny teoretické informace, které jsou důležité k pochopení těchto technologií. Pomocí praktických zkušeností se pokouším nastínit postup zavedení RFID do logistického skladu. Mezi hlavní přínosy této práce patří pohled na problematiku implementace automatické identifikace z jiného úhlu, seznámení s technologií RFID, kterou čeká slibná budoucnost a podrobná analýza ceny RFID tagu. Druhá kapitola popisuje, v dnešní době nerozšířenější, technologii čárových kódu od jejího vytvoření až po současnost. Jsou zde uvedeny nejpoužívanější čárové kódy a druhy zařízení, která se pro snímání čárových kódů používají. Třetí kapitola se zaměřuje na technologii RFID, kde jsou popsány jednotlivé druhy RFID systémů z hlediska jejich funkčnosti a rozdílů mezi nimi. Dále jsou zde uvedeny i zařízení, která jsou potřebná k chodu celého systému. Čtvrtá kapitola se zabývá bezpečností RFID technologie z pohledu hrozeb a pochopení důvodů útoku na tuto technologii. Pátá kapitola se zaměřuje na analýzu ceny konkrétního RFID tagu. Zkoumá, proč jsou ceny tak vysoké a jak se cena bude pohybovat v budoucnu. V šesté kapitole je uveden možný postup implementace RFID do konkrétního logistického skladu. Nachází se zde SWOT analýza, která poukazuje na silné a slabé stránky této technologie. Sedmá kapitola předpovídá možný vývoj a aplikace RFID v budoucnu.
|
|
|
Etický aspekt v éře globálního pohybu
Skala, Michal ; Laláková, Eva (vedoucí práce) ; Chlumský, Jiří (oponent)
Práce se zabývá fenoménem globalizace. Hledá odpověď na otázky: Kdo je beneficientem tohoto procesu a za jakých okolností? Kdo na něj doplácí a dotuje ho? Východiskem je zejména sociologicko-ekonomický kontext, který poukazuje na rozporuplnost tohoto procesu, během kterého nadnárodní koncerny získaly značný vliv, kterým ovlivňují světovou ekonomiku a nutí státy přizpůsobovat se jejich požadavkům. Pozornost věnuje dopadu symbiotického působení firem globálního významu a institucí jako Světová obchodní organizace, Mezinárodní měnový fond či Světová banka na své okolí v nejširším smyslu slova. Dále se zabývá nástroji, kterými lze chování globálních hráčů usměrňovat.
|
host ::
RSS.