|
|
Bezdrátová nabíječka podle standardu NFC Forum WLC 2.0
Rada, Vojtěch ; Junasová, Veronika (oponent) ; Šteffan, Pavel (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na technologii bezdrátového nabíjení podle standardu Wireless Charging 2.0 od standardizační organizace NFC Forum a na návrh obvodu ASIC pro zařízení ve funkci přijímače, kdy je největší důraz kladen na návrh digitální části daného obvodu. V úvodu se práce zabývá obecnou teorií, kde jsou postupně probrány všechny normy od společnosti NFC Forum potřebné pro návrh řízení kontrolního protokolu podle standardu Wireless Charging 2.0. Následně je provedena analýza reálné komunikace vývojové sady určené pro tento standard, na jejímž základě je proveden systémový návrh digitálního obvodu. Navržený obvod je poté popsán pomocí jazyka VHDL a následně je simulacemi ověřena základní funkčnost jednotlivých bloků. V závěru práce je zhotoven prototypový modul s navrženým systémem, který je implementován do obvodu FPGA s připojeným nabíjecím obvodem a jehož funkcionalita je poté otestována v praxi.
|
|
|
Tenkovrstvé systémy
Rada, Vojtěch ; Sedlaříková, Marie (oponent) ; Zatloukal, Miroslav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na problematiku technologie vytváření tenkých vrstev. V úvodu se zabývá obecnou teorií této problematiky, rozebírá různé metody a způsoby nanášení tenkých vrstev, kdy je kladen větší důraz na metodu magnetronového naprašování, která je využita v experimentální části práce, a popisuje procedury, které jsou prováděny před a po samotném nanesením tenké vrstvy. V praktické části práce je popsáno magnetronové naprašovací zařízení NP-12 a jeho ovládání. Následně je proveden výběr a úprava vhodných substrátů, depozice tenkovrstvého systému pomocí magnetronového naprašování a analýza vlastností deponovaných tenkovrstvých vzorků.
|
|
|
Tenkovrstvé systémy
Rada, Vojtěch ; Sedlaříková, Marie (oponent) ; Zatloukal, Miroslav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na problematiku technologie vytváření tenkých vrstev. V úvodu se zabývá obecnou teorií této problematiky, rozebírá různé metody a způsoby nanášení tenkých vrstev, kdy je kladen větší důraz na metodu magnetronového naprašování, která je využita v experimentální části práce, a popisuje procedury, které jsou prováděny před a po samotném nanesením tenké vrstvy. V praktické části práce je popsáno magnetronové naprašovací zařízení NP-12 a jeho ovládání. Následně je proveden výběr a úprava vhodných substrátů, depozice tenkovrstvého systému pomocí magnetronového naprašování a analýza vlastností deponovaných tenkovrstvých vzorků.
|
|
| |
|
|
Možnosti snížení obsahu dusíkatých látek v krmných směsích pro brojlerová kuřata
Rada, Vojtěch
Cílem disertační práce bylo zjistit vliv přídavku exogenní proteázy (EP) v krmných směsích (KS) pro brojlerová kuřata se sníženým obsahem dusíkatých látek (NL) o 4 a o 8 % na růstové parametry, kvalitu JUT, zdánlivou ileální stravitelnost aminokyselin a aktivitu proteáz v jejunu u brojlerových kuřat. Současně byl zkoumán vliv EP na dané parametry při zvýšené hladině řepkového extrahovaného šrotu (ŘEŠ) v KS. Přídavek EP do KS s 4% snížením NL neměl statisticky průkazný (P>0,05) vliv na růst, konverzi a příjem krmiva, kvalitu JUT, ani na zdánlivou ileální stravitelnost aminokyselin a aktivitu proteáz v jejunu brojlerových kuřat. Vyšší obsah ŘEŠ v KS se 4% snížením NL negativně (P<0,05) ovlivnil aktivitu proteáz v jejunu. Přídavek EP do KS s 8% snížením NL statisticky průkazně (P<0,05) zvýšil průměrnou živou hmotnost kuřat v 17. a 24. dnu věku kuřat. Ve vyšším věku již EP neovlivnila živou hmotnost kuřat a celkovou konverzi krmiva. Slepičky s příjmem KS s 8% snížením NL měli průkazně (P<0,05) nižší hmotnost prsní svaloviny a jatečná hodnota. Přídavek proteázy do KS s 8% snížením NL statisticky významně (P<0,001) snížil stravitelnost Pro a stravitelnost Tyr (P<0,05). Proteáza neměla průkazný (P>0,05) vliv na aktivitu proteáz v jejunu u kuřat s příjmem KS se 8 % snížením NL. Vyšší obsah ŘEŠ v KS se 8 % snížením NL průkazně snížil (P<0,05) zdánlivou ileální stravitelnost Pro a prokazatelně (P<0,05) zvýšil aktivitu proteáz v jejunu brojlerových kuřat.
|
|
| |
|
|
The effects of bacterial lysates on the gut barrier function and microbiota composition
Zákostelská, Zuzana ; Tlaskalová - Hogenová, Helena (vedoucí práce) ; Prokešová, Ludmila (oponent) ; Rada, Vojtěch (oponent)
Dynamické molekulární interakce, které neustále probíhají mezi střevní sliznicí a mikroflórou hrají důležitou roli ve vytvoření a následném udržení sližniční homeostázy. Aberantní odpovědi slizničního imunitního systému na jinak neškodné složky střevní mikroflóry mohou vést ke vzniku mnoha onemocnění jako například nespecifických střevních zánětů. Cílem této práce bylo popsat vliv a schopnost komensálních a probiotických bakterií na vznik patologické nebo naopak zdraví prospěšné reakce hostitele. Jedním z nejdůležitějších faktorů pro vývoj imunitního systému je kontakt s mikrobiálními komponentami. V této práci ukazujeme, ževe vývoji imunitního systému jedince existuje takzvané časové okno (u myší do tří týdnu), které umožnuje artificiální kolonizaci bezmikrobních myší perorálním podánímjedné dávky střevního obsahu. Kolonizace v pozdějším věku zbůsobí nevratné změny v reaktivitě imunitního systému. V této práci jsme popsali, že části mrtvých komensálních a probiotických bakterií na jako je například Parabacteroides distasonis (mPd) a L. casei DN-114 001 (Lc) mají protizánětlivý účinek v experimentálním modelu střevního zánětu. Mechanismus působení bakteriálního lyzátu L. casei DN-114 001 je následující a) zlepšuje bariérovou funkci střeva b) upravuje dysbiosu ve střevě a za c) moduluje slizniční imunitní...
|
|
|
Vliv pesticidů na střevní mikrobiotu zvířat
Stehlík, Michal ; Rada, Vojtěch (vedoucí práce) ; Salmonová, Hana (oponent)
Pesticidy jsou látky, používané k hubení rostlinných a živočišných škůdců v zemědělství. Jsou velice významným a důležitým faktorem jak v produkci, tak ve výnosech. V dnešní době je pro zemědělce téměř nemožné se bez takových látek obejít, avšak jejich působnost v půdě nepřináší vždy jen užitek. O pesticidech je všeobecně známo, že mohou působit nepříznivě jak na ekosystém, ve kterém se vyskytují, tak na lidský či zvířecí organismus. V důsledku toho bylo již mnoho takových látek během své působnosti zakázáno a vyřazeno z trhu. Pesticidy a jejich rezidua podléhají mnoha kontrolám a laboratorním rozborům ve snaze předejít jejich negativnímu působení.
Cílem bakalářské práce bylo testovat vliv pesticidu (Roundup) na střevní mikroorganismy. Experiment zahrnoval jednoduchý pokus na čerstvém výkalu skotu a dále pak komplexní posouzení vlivu Roundupu na kultury, izolované z výkalů různých hospodářských zvířat. U čistých kultur bakterií byly stanoveny specifické růstové rychlosti ve třech různých koncentracích Roundupu. U kravských výkalů byly stanoveny počty laktobacilů, enterokoků, E. coli a koliformních bakterií po kultivaci v šesti různých koncentracích Roundupu.
V prvním pokusu nebyla prokázána žádná korelace koncentrace Roundupu a počtu kravských střevních bakterií. U druhého pokusu byl vliv Roundupu na růst střevních bakterií zjevný u nejvyšší koncentrace. Při koncentraci účinné látky glyfosátu ve vzorku 17 g/L dosahovaly specifické růstové rychlosti značně nižších hodnot než u nižších koncentrací. Kontrolní vzorek a vzorky o koncentraci glyfosátu 1,7 g/L a 0,17 g/L narostly ve většině případů podobně. Z toho vyplývá, že v těchto koncentracích nebyl růst bakterií glyfosátem příliš inhibován. Nejméně citlivé byly na přítomnost glyfosátu byly celkově laktobacily. U zvířat byla zjištěna nejvyšší citlivost na glyfosát u střevních bakterií skotu a nejnižší u střevních bakterií kura.
|
|
|
Charakterizace laktobacilů a bifidobakterií izolovaných z trávicího traktu divokých a domácích prasat
Šimurka, Julius ; Rada, Vojtěch (vedoucí práce) ; Švejstil, Roman (oponent)
Mikrobiota trávicího traktu je považována za "získaný orgán" umístěný v hostitelském organizmu. Plní zde mnoho specifických funkcí. Složení mikrobioty se mění v průběhu života jedince v závislosti na jeho životním prostředí a výživě. Proces identifikace a charakterizace bakterií střevní mikrobioty je významnou podmínkou pro pochopení funkce tohoto "získaného orgánu".
Tato práce se zabývá anatomií a fyziologií trávicího traktu (TT) prasat a evolučními a stravovacími odlišnostmi prasete divokého a domácího, pro pochopení přirozeného prostředí výskytu bakterií TT, které následně ovlivňuje diverzitu bakterií střevní mikrobioty. Zmíněn je i proces domestikace, který ovlivnil dnešní podobu prasete domácího. V práci je rozebírána charakteristika laktobacilů a bifidobakterií, která obsahuje jejich popis, taxonomii, metabolismus a prostředí jejich výskytu. Dále práce zmiňuje izolační média, užívána v praxi pro izolaci bifidobakterií a laktobacilů z TT prasat, metody jejich identifikace a charakterizace.
Dostupná literatura potvrzuje rozdíly ve složení mikrobioty TT prasete divokého a domácího, s tím korelují i další studie, které studují různorodost mikrobioty dalších domestikovaných a divokých zvířat. Studium diverzity mikrobioty člověka např. ukazuje na širší druhové spektrum bakterií u primitivních kmenů člověka v porovnání s urbanizovaným člověkem.
|
|
|
Mikrobiologie nefiltrovaných piv z minipivovarů a malých pivovarů a možnosti prodloužení trvanlivosti
Janíková, Jolana ; Rada, Vojtěch (vedoucí práce) ; Chládek, Ladislav (oponent)
V posledních deseti letech se v České republice mnohonásobně zvýšil počet minipivovarů, jinak nazývaných craft pivovarů. Je to dáno poptávkou po pivech vyznačujících se jednak různými pivními styly, ale také proto, že nejsou nijak upravovaná
a zachovávají si svou přirozenou chuť a vůni. Problém neupravovaných (nefiltrovaných
a nepasterovaných) piv nastává při kontaminaci v průběhu výroby, která může způsobit jejich poměrně rychlé zkažení. Udávaná trvanlivost těchto piv je proto jen v řádech několika týdnů. Dobu minimální trvanlivosti ovlivňuje řada faktorů, mezi něž lze řadit obsah alkoholu, zbytkový cukr i zmíněný stupeň kontaminace. Malé i velké pivovary, tzv. pivovary průmyslové nebo komerční, pivo ošetřují pasterací či filtrací, která zajistí buď inaktivaci
nebo usmrcení mikroorganismů, nebo jejich odstranění. Takto ošetřená piva jsou mikrobiologicky stabilní, nepodléhají rychlé zkáze a lze u nich zaručit delší trvanlivost. Pasterovaná i filtrovaná piva však vykazují nepatřičné změny v jeho senzorických vlastnostech.
Cílem této diplomové práce bylo stanovit podmínky průtokové pasterace
pro nefiltrované pivo a to tak, aby bylo mikrobiologicky dostatečně stabilní, ale zároveň nevykazovalo změny v senzorickém profilu. Samotný experiment spočíval v ošetření nefiltrovaného piva různými pasteračními dávkami a následném mikrobiologickém stanovení vybraných ukazatelů, která by prokázala stabilizační účinek. Rozbory byly prováděny
u nefiltrovaného a nepasterovaného piva, a u piva nefiltrovaného, ošetřeného pasteračními dávkami 20 PJ, 30 PJ, 40 PJ, 60 PJ, 80 PJ a 100 PJ. Jednotlivé parametry byly sledovány v časovém horizontu 4 měsíců. Součástí testů byl i mikrobiologický rozbor výplachové vody.
Dalším úkolem bylo zajistit data z mikrobiologických kontrol piva v různých částech výroby ve vybraných malých pivovarech, které využívají pro zvýšení mikrobiologické stability různé druhy filtrace, ověřit její účinnost a posoudit vhodnost pro použití v minipivovarech.
Pokus prokázal účinnost pasterace u nefiltrovaného piva pasteračními dávkami minimálně 40 PJ. U vyšších pasteračních dávek však s postupem času byly zjevné senzorické změny. Pasterace nefiltrovaného piva je pro craft pivovary vhodná pouze v případech vyšší produkce lahvového piva či piva exportního, protože finanční náklady spojené s pořízením průtokového pastéru by byly značně vysoké a pro minipivovary většinou omezující. Křemelinová filtrace a ultrafiltrace je pro minipivovary zcela nevhodná a to proto,
že by nebyly schopny zajistit takové podmínky, které podmiňují její správnou účinnost.
|
host ::
RSS.