| |
|
Falšování medu
Pavlíková, Hana
Tato diplomová práce se zabývá stanovením nedeklarovaného či nedovoleného přídavku cukru pomocí metody HPLC (High-Performace liquid chromatography) s refraktometrickou detekcí. V této práci bylo provedeno i orientační stanovení důkazu porušení medu škrobovým sirupem, škrobovým cukrem a sladovými výtažky pomocí Fieheho reakce II. Zároveň bylo zhodnoceno i označování vzorků v souladu s legislativou. Vzorky medu pocházely z běžné tržní sítě, zdravé výživy i přímo od včelaře a byly zakoupeny na podzim roku 2013. Vzorky přímo od včelaře pocházely z brněnských vánočních trhů 2013. Celkem bylo analyzováno 21 vzorků. 13 vzorků bylo zakoupeno v běžné tržní síti, 6 pocházelo přímo od včelaře a 2 ze zdravé výživy. Bylo sledováno, zda vzorky vyhovují legislativním požadavkům na obsah fruktózy, glukózy a sacharózy. Dále bylo posuzováno, zda dané vzorky splňují legislativní požadavky na označování medu povinnými údaji. Legislativním požadavkům vyhověly 4 vzorky z 21 vzorků.
|
| |
| |
|
Firemní kultura - teorie a praxe sociálního auditu
Pavlíková, Hana Anna ; Štěpánek, Zdeněk (oponent) ; Mužík, Jaroslav (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se pokouší zmapovat oblast firemní kultury. Pokouší se definovat firemní kulturu a přináší její typologii. Uvádí charakteristiku učící se organizace, v dnešní době jedné z nejdiskutovanější typologie firemní kultury. Zároveň se také ve druhé části věnuje teorii a praxi sociálního auditu, který byl realizován ve Střední odborné škole a Středním odborném učilišti v Kralupech na Vltavou. V souvislosti s tímto auditem se tato práce věnuje firemní kultuře školy a její autoevaluaci jako jednomu z možných nástrojů zjišťování úrovně firemní kultury školy.
|
| |
| |
|
Dlouhodobá péče o seniory z perspektivy ošetřovatelství
PAVLÍKOVÁ, Hana
Dlouhodobá péče o seniory je v posledních letech velmi diskutovaným tématem nejen v kruhu zdravotníků, ale i v rámci široké veřejnosti. A nebude tomu v budoucnu jinak. Dle údajů Českého statistického úřadu (2012) se v roce 2050 počet obyvatel starších 65 let zdvojnásobí, a počet obyvatel starších 85 let dokonce zpětinásobí. Tato práce se zabývá dlouhodobou péčí o seniory z perspektivy ošetřovatelství, jelikož současný demografický vývoj jej ovlivňuje velmi významně. S dlouhodobou hospitalizací seniora ve zdravotnických zařízeních je spojen výskyt mnoha komplikací, a to nejen fyziologických, ale i psychických, sociálních a spirituálních. Cílem diplomové práce na téma ?Dlouhodobá péče o seniory z perspektivy ošetřovatelství? bylo zjistit, co považují sestry při poskytování dlouhodobé péče seniorům za největší problémy, zda by uvítaly změny v kompetencích v oblasti dlouhodobé péče o seniory, a rovněž bylo cílem zjistit názor na dlouhodobou ústavní péči a dlouhodobou domácí péči. Byly porovnány jednotlivé názory sester z různých oddělení a bylo zjišťováno, v čem ony samotné vidí řešení současné problematiky dlouhodobé péče o seniory. Cíl 1. Zjistit, co sestry shledávají jako nejvýznamnější problém v poskytování dlouhodobé péče seniorům. Cíl 2. Zjistit, zda sestry vnímají nutnost změny v ošetřovatelských kompetencích v oblasti péče o dlouhodobě nemocného seniora. Cíl 3. Zjistit, jaký je názor sester na dlouhodobou ústavní péči o seniora oproti dlouhodobé komunitní péči v domácím prostředí. Základní výzkumná otázka vycházející z výzkumného problému a jeho cílů výzkumu byla definována následovně: Jaká je perspektiva dlouhodobé péče o seniory z pohledu ošetřovatelství? Byl zvolen explorativní přístup a k obecné výzkumné otázce byly hledány další souvislosti, které byly zkoumány hloubkově. Poměrně široké téma zahrnuté do výzkumné otázky bylo nadále dekomponováno do několika specifických otázek: 1. Bude nutné provést další změny ve financování péče o dlouhodobě nemocné z důvodu stále se navyšujícího demografického věku obyvatelstva? 2. Mohly by sestry v oblasti dlouhodobé péče o seniora přebrat některé kompetence doposud náležející lékařům? 3. Vzroste význam poskytování ošetřovatelské péče dlouhodobě nemocným seniorům v domácím prostředí? 4. Měla by být dlouhodobá péče o seniora přesunuta mimo nemocnice do specializovaných zařízení? 5. Bude nutné navýšit počet zdravotnických zařízení se zaměřením na dlouhodobou péči z důvodu vzrůstajícího počtu seniorů? 6. V souvislosti s rostoucím počtem hospitalizovaných seniorů budou zdravotnická zařízení disponovat dostatečným množstvím pomůcek? Pro výzkumné šetření byla zvolena kvalitativní metoda rozhovoru. Se sestrami z různých oddělení byly vedeny rozhovory, které byly následně zpracovány metodou obsahové analýzy. Sestry jako perspektivu poskytování ošetřovatelské péče dlouhodobě nemocnému seniorovi vidí v: užším propojení zdravotních a sociálních služeb, zvýšení kvality poskytované péče, posílení autonomie seniora, důstojné péči o seniora, častějším využívání domácí péče a informování široké veřejnosti o ní, zefektivnění komunikace se seniorem a jeho rodinou, zvýšení bezpečnosti prostředí a zvýšení motivace sester k poskytování co nejkvalitnější ošetřovatelské péče.
|
|
Psychicky nemocní pacienti/klienti na standardních odděleních
PAVLÍKOVÁ, Hana
Bakalářská práce Psychicky nemocní pacienti/klienti na standardních odděleních je založena na kvantitativním šetření formou dotazníků určených sestrám standardních oddělení. Práce je rozdělena na dvě části teoretickou a praktickou. Teoretická část se vztahuje na pohled na psychicky nemocné v průběhu dějin, definici psychické nemoci, zásady komunikace s psychicky nemocnými pacienty/klienty. V praktické části je popsáno výzkumné šetření vedoucí k ověření stanovených hypotéz. Byly určeny dva cíle. Prvním cílem bylo zjistit překážky v komunikaci sester s psychicky nemocnými pacienty/klienty. Druhým cílem bylo zjistit, co sestry postrádají pro poskytování péče psychicky nemocným pacientům/klientům na standardních odděleních. Hypotézy byly stanoveny tři. Hypotéza 1: Starší sestry pracující na standardních odděleních mají větší zkušenosti s komunikací s psychicky nemocnými pacienty/klienty. Hypotéza se potvrdila. Hypotéza 2: Organizační podmínky práce nebrání sestře pracující na standardním oddělení v komunikaci s psychicky nemocným pacientem/klientem. Tato hypotéza byla vyvrácena. Hypotéza 3: Sestry pracující na standardním oddělení mají zájem o problematiku komunikace s psychicky nemocným pacientem/klientem. Tato hypotéza se potvrdila. Na základě zpracovaných výsledků lez konstatovat, že kvalitu komunikace s psychicky nemocnými ovlivňují zkušenosti, dostatek času a zájem o danou problematiku.
|
| |