|
|
Optimalizace vlastností kolagenních pěn z rybího kolagenu pro medicínské a veterinární použití.
Lukáč, Peter ; Grus, Tomáš (vedoucí práce) ; Rohn, Vilém (oponent) ; Matia, Ivan (oponent)
V průběhu projektu byly vyvinuty unikátní kolagenní pěny z kolagenu získaného z kůže sladkovodní ryby (kapr obecný, Cyprinus carpio). Pomocí síťování karbodiimidem byl překonán problém s nestabilitou kolagenní matrix z kolagenu získávaného z chladnokrevných živočichů při tělesné teplotě savců. Následně byly pěny impregnovány antibiotiky (gentamicin a vankomycin) a opětovně lyofilizovány, což je postup, který zajišťuje požadovanou koncentraci antibiotika bez rizika následného vymytí při dalších technologických krocích. Uvedený produkt je, na rozdíl od přípravků z nesíťovanéhokolagenu, stabilní i při sterilizaci gamma zářením. Finální sterilizovaný produkt byl testován in vivo na potkaním modelu infikované rány. Byla prokázána efektivita v léčbě potenciálně letální infekce Pseudomonas aeruginosa a kmene Stafylococcus aureus rezistentní k meticilinu (MRSA). Vzhledem k vysoké potřebě profylaxe a terapie infekcí pooperačních a jiných ran právě výše uvedenými polyrezistentními původci se jedná o slibný prostředek k budoucímu klinickému využití. Zkušenosti, které jsme získali v průběhu uvolnování ATB z kolagenních pěn budou v dalším vyvoji použity pro impregnaci zevní kolagenní vrstvy cévní protézy, čímž bychom mohli eliminovat jednu z největších nevýhod a rizik spojených s použitím umělých materiálu a tím je...
|
|
|
Vliv nového kryokonzervačního protokolu na imunogenicitu a rejekci tepenných aloštěpů u potkanů
Hrubý, Jan ; Matia, Ivan (vedoucí práce) ; Oliverius, Martin (oponent) ; Štádler, Petr (oponent)
SOUHRN Cílem předložené experimentální práce bylo studovat na potkanním modelu akutní buňkami a protilátkami zprostředkovanou imunitní reakci u příjemců štěpů břišní aorty ošetřených novým standardizovaným klinickým kryokonzervačním protokolem s pomalým rozmrazováním používaným v "Programu transplantace cévních štěpů v České republice". Dalším cílem naší práce bylo porovnat vliv dvou základních typů konzervačních protokolů používaných v tomto programu (kryokonzervační protokol s pomalým rozmrazováním a protokol konzervace chladem) na akutní imunitní reakci po transplantaci takto ošetřených štěpů břišní aorty u potkanů. Kryokonzervované štěpy břišní aorty jsme transplantovali syngenně mezi potkany kmene Lewis (skupina CRYO-ISO, doba kryokonzervace 172,6 dnů) a alogenně mezi potkany kmenů Brown - Norway a Lewis (skupina CRYO-ALO, doba kryokonzervace 179,3 dnů). Štěpy jsme explantovali 30. pooperační den a následně vyšetřili histologickými a imunohistochemickými metodami se zaměřením na typické známky akutní rejekce ve třech základních vrstvách aortální stěny. Sledovali jsme přítomnost endotelových buněk, známky intimální hyperplázie, šířku tunica media, přítomnost nekróz a ukládaní protilátek třídy G v této vrstvě, počet CD4+, CD8+ a LEW MHC II+ imunokompetentních buněk v adventiciální vrstvě aortální stěny....
|
|
|
Čerstvý tepenný allograft v cévní chirurgii - ovlivnění rejekce v experimentu
Matia, Ivan ; Adamec, Miloš (vedoucí práce) ; Stingl, Josef (oponent) ; Špatenka, Jaroslav (oponent)
Čerstvé tepenné štěpy jsou v současnosti používané jako materiál k cévní rekonstrukci v léčbě infekcí cévních protéz. Vzhledem k jejich imunogenicitě se zdá být dlouhodobé použití imunosuprese nutné k prevenci rejekce a poškození jejich stěny. Na druhou stranu však není použití imunosuprese u pacienta časně po odstranění infikované cévní protézy, vzhledem k vysokému riziku infekčních komplikací, vhodné. V mé dizertační práci se zabývám možností opožděného podávání nízké dávky imunosuprese pomocí FK506 po transplantaci tepenných štěpů u potkanů a a vlivem tohoto imunosupresívního protokolu na akutní rejekční změny v cévní stěně 30 dní po transplantaci. Reakce imunitního systému příjemce na aloantigeny v tepenné stěně dárce v podmínkách bez imunosuprese se projevila jako proliferace tunica intima s její infiltraci imunokompetentními buňkami příjemce, depozicí imunoglobulinů v tunica media s její následnou nekrózou a masivní infiltraci tunica adventitia buňkami CD4 a CD8. Na druhou stranu byly ale všechny projevy rejekce, popsané výše, inhibované podáváním FK506, a to bez ohledu na to, jestli byl podáván od prvního nebo až od sedmého dne po transplantaci.
|
|
| |
host ::
RSS.