|
|
Analýza chovu holštýnského skotu
Matěnová, Lenka ; Toušová, Renata (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Cílem bakalářské práce bylo provést analýza chovu holštýnského skotu na vybrané farmě. Analýzu jsem provedla v Zemědělské společnosti Svobodné a. s., která hospodaří v Královéhradeckém kraji v okrese Trutnov.
Společnost hospodaří na 925 ha půdy, z toho připadá 529 ha na ornou půdu a 400 ha na trvalé travní porosty. Hlavní náplní rostlinné výroby je produkce krmiv pro živočišnou výrobu. Živočišná výroba je zaměřena na chov červeného holštýnského skotu. Stádo bylo vytvořeno převodním křížením v roce 1996 z českého strakatého skotu. V podniku se nachází 270 dojnic.
V první části jsem se zaměřila na teoretický výklad problematiky chovu dojnic. Zpracovala jsem charakteristiku plemene, užitkovost, reprodukci, technologii dojení a ustájení, výživu a krmení a nejčastější zdravotní problémy dojnic. V praktické části jsem sledovala mléčnou užitkovost a ukazatelé reprodukce. Sledované období bylo za užitkový rok říjen 2014 až září 2015, data jsem čerpala z kontroly užitkovosti. Za sledované období bylo uzavřeno 253 normovaných laktací při užitkovosti 8 677 kg mléka se 4,44 % tuku a 3,51 % bílkovin. Prvotelky nadojily 7 630 kg mléka se 4,81 % tuku a 3,56 % bílkovin. Na druhé a další laktaci byla užitkovost 9 179 kg mléka při tučnosti 4,3 % a bílkovin 3,48 %. Dojírna je koncipována jako rybinová 2 x 8 od firmy Farmtec a dojí se dvakrát denně. Průměrná užitkovost na zapojenou dojnici byla 24,4 kg, na kontrolovanou 26,5 kg mléka. Mléko je dodáváno do mlékárny Pragolaktos a. s.
Problémem je vysoká hodnota somatických buněk, s kterými jsou spjaty problémy s paznehty. Ve stádě je více než 10 % dojnic, u kterých se hranice přehoupla přes milion somatických buněk. Vysoké somatické buňky se vyskytují i u otelených jalovic, které by měly být naopak nízké. Od února začala spolupráce s firmou Eurofarm, kdy se zlepšila příprava dojnic a hygiena před dojením. Jednou ročně se provádí rezistence na antibiotika a bakteriologické vyšetření
Reprodukční výsledky jsou dalším problémem. Úspěšnost zabřezávání byla 29,7 %. Inseminační interval byl 73 dní, mezidobí 402 dní a servis perioda 122 dní. Délku mezidobí bych zhodnotila jako vyhovující. Je potřeba si uvědomit, že se jedná o vysokoužitkové dojnice, u kterých hrozí v prvních týdnech riziko NEB (negativní energetická bilance) a proto se poprvé zapouští od 60. dne. Na konci laktace dojí přes 25 kg, proto se vyplatí i delší mezidobí. Jalovice se poprvé zapouští ve 14 měsících.
Zdravotní stav ve stádě je na vysoké úrovni. Úhyn telat se dlouhodobě drží pod hranicí 2 %. U dojnic je dlouhodobě špatný zdravotní stav paznehtů, nejčastějším onemocněním jsou vředy a dermatitidy. Onemocnění působí kravám bolesti, které negativně ovlivňují užitkovost a příznaky říje.
|
host ::
RSS.