|
|
Římská armáda a její proměny v pozdní antice
Lavický, Jeroným ; Kepartová, Jana (vedoucí práce) ; Zdichynec, Jan (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zaměřuje na roli armády v pozdně římském impériu a její proměny oproti dřívějším etapám. Práce sleduje období od třetího století, kdy začínají důležité vojenské změny, až do pádu Západořímské říše, přičemž ovšem věnuje pozornost jak situaci na Západě, tak i na Východě impéria. V úvodu je stručně popsán vývoj římské armády od jejích počátků v době královské až po období raného principátu, tato kapitola tvoří základní kontext pro pochopení zkoumaných změn v éře pozdního císařství. Analyzovány jsou reformy a proměny organizační stránky vojska, struktury velení, taktiky a strategie i změny ve výstroji a výzbroji jednotek. Značný prostor je ponechán pro objasnění interakce Římské říše s barbarskými kmeny a zejména pro zhodnocení problematiky procesu barbarizace, kde jsou rozebírány způsoby verbování barbarů do římské armády, důvody k tomuto počínání i důsledky, které s sebou barbarizace přinesla. Dalším důležitým aspektem, na který se práce zaměřuje, je analýza vztahu císaře a armády, potažmo jeho změn v pozdním období oproti ranému císařství a případných důsledků těchto změn. Práce vychází z literárních pramenů, z nichž jsou nejdůležitější kroniky Ammiana Marcellina a Zósima, a také z epigrafických materiálů, například rozborů mincí. V sekundární literatuře se práce kvůli...
|
|
|
Zahraniční politika Anglie za Cromwellova protektorátu.
Lavický, Jeroným ; Skřivan, Aleš (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se soustřeďuje na průběh a vývoj anglické zahraniční politiky v období protektorátu Olivera Cromwella v letech 1653-1658, přičemž stručně analyzuje i období od ustanovení Commonwealthu po jmenování lorda protektora. Hlavní důraz je kladen na průběh diplomatických jednání, prostor je ponechán i pro vylíčení válečných operací. Zkoumán je vliv ekonomických a náboženských aspektů na utváření zahraniční politiky. Největší část práce se zaobírá vztahem Anglie ke katolickým mocnostem, tedy k Francii a Španělsku, další kapitoly se věnují politice vůči Spojeným provinciím, Švédsku, Dánsku, Rusku a Portugalsku. Anglická diplomacie je v této práci pojímána v kontextu vývoje anglické domácí politiky a s přihlédnutím k dění v ostatních evropských zemích. V omezené míře je nastíněn také hospodářský, konfesní a mezinárodněprávní rámec, ve kterém se anglická diplomacie zmíněných let pohybovala.
|
host ::
RSS.