|
|
Přednemocniční a intenzivní péče o pacienty po cévní mozkové příhodě
KULHAVÝ, Jakub
Diplomová práce je obsahově rozčleněna na dvě základní části (teoretickou a empirickou) a zabývá se přednemocniční a intenzivní péčí o pacienty po cévní mozkové příhodě. Práce má celkem tři cíle. Prvním cílem bylo zmapovat vybrané aspekty procesu poskytování přednemocniční neodkladné péče u pacientů s podezřením na akutní cévní mozkovou příhodu. Druhým cílem bylo popsat průběh intenzivní ošetřovatelské péče o pacienty po cévní mozkové příhodě a třetím cílem bylo zjistit rozdílnost ošetřovatelské péče o pacienty s ischemickou cévní mozkovou příhodou a hemoragickou cévní mozkovou příhodou. Empirická část byla zaměřena na studium lékařské a především ošetřovatelské dokumentace. Získaná data byla zpracována kvantitativní výzkumnou metodou založenou na retrospektivní analýze dat, která byla následně interpretována. Data byla zaznamenána do záznamových archů vlastní tvorby, které byly zkonstruovány tak, aby odpovídaly předem vytyčeným cílům a hypotézám. Přínosem této diplomové práce je především neobvyklý náhled na danou problematiku, která se na jednom místě zabývá přednemocniční a současně intenzivní péčí o pacienty jak po ischemické, tak po hemoragické cévní mozkové příhodě. Ze zjištěných výsledků vyplývá, že zásadní aspekty v přednemocniční péči tvoří především správná a rychlá diagnostika, zhodnocení vitálních funkcí, konzultace pacientova stavu s iktovým lékařem a rychlý transport do nejbližšího vhodného zdravotnického zařízení. Průběh intenzivní péče je zaměřen především na kontinuální monitoraci vitálních funkcí a jejich případnou stabilizaci spojenou s komplexní ošetřovatelskou péčí, která se odvíjí od stupně soběstačnosti pacientova stavu a zahrnuje veškerou péči o základní lidské potřeby především s cílem navrátit pacientovi veškeré funkce pro zvládání základních denních činností. Souhrnně lze říci, že pacienti s hemoragickou cévní mozkovou příhodou vyžadovali náročnější a komplexnější ošetřovatelskou péči oproti pacientům s ischemickou cévní mozkovou příhodou.
|
|
|
Výzkum dopadů klimatické změny vyvolané zesílením skleníkového efektu na Českou republiku: Výzkum dopadů klimatické změny vyvolané zesílením skleníkového efektu na sektor lesního hospodářství
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně ; Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta lesnická a environmentální, Praha ; Ústav ekologie krajiny AV ČR, Brno ; Národní klimatický program České republiky ; Cudlín, Pavel ; Hadaš, Pavel ; Jankovský, Libor ; Kulhavý, Jiří ; Šišák, Luděk ; Macků, Jaromír ; Janouš, Dalibor
Zpráva za sektor lesního hospodářství obsahuje části: Excerpce podkladů o dopadech klimatické změny týkajících se lesů a lesního hospodářství v zemích EU, Zhodnocení výsledků výzkumu dopadů klimatické změny na lesy dosažených v ČR k 1. 7. 2000 a Metodika odhadu dopadů klimatické změny na lesy ČR s využitím podkladů IPPC a nového scénáře klimatické změny pro ČR.
|
|
|
Hodnocení negativního vlivu degradačních faktorů na půdu a návrh možností jeho omezení - vytvoření podkladů pro plnění požadavků daných návrhem Směrnice na ochranu půdy EU
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Brno ; Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Brno ; Ekotoxa Opava, s.r.o., Opava ; Remeš, Michal ; Menšík, Ladislav ; Dumbrovský, Miroslav ; Kulhavý, Jiří ; Sáňka, Milan
Základním cílem projektu je vytvoření metodických podkladů a návrhů pro podporu udržitelného užívání půdního fondu a zajištění informací z oblasti ochrany půdy. Projekt má ověřovat možnosti pro zlepšení stavu zemědělských, lesních a ostatních půd v ČR s ohledem na negativní působení jednotlivých degradačních faktorů. Celá struktura projektu je sestavena tak, aby byly vytvořeny podklady pro plnění požadavků daných návrhem Směrnice na ochranu půdy EU. Jedná se zejména o tyto požadavky: Zlepšit stav půd s ohledem na vliv jednotlivých degradačních faktorů, přispět k objasnění zákonitostí procesů degradace půd, omezit znečištění půdy, ověřit možnosti pro zlepšení stavu zemědělských, lesních a ostatních půd a navrhnout nápravná opatření. Závěrečná zpráva za první rok řešení (září – listopad) je zaměřena na základní popis problematiky působení degradačních faktorů na půdu. Uvedeny jsou hlavní zásady navrhované Směrnice na ochranu půdy EU a jejich promítnutí do řešení projektu. Jsou definovány hlavní degradační faktory: eroze, ztráty organické hmoty, zhutnění, salinizace, sesuvy, kontaminace, zábory , ztráty na biodiverzitě. U hlavních degradačních faktorů jsou uvedeny metody měření a hodnocení a též podkladové informace pro identifikaci ohrožených oblastí na území ČR.
|
|
|
Zvýšení podílu přírodě blízké porostní složky ekosystému lesa velkoplošných chráněných území
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Brno ; Podrázský, Vilém ; Svoboda, Miroslav ; Remeš, Jiří ; Jankovský, Libor ; Čermák, Petr ; Remeš, M. ; Kulhavý, J. ; Simon, Jaroslav
V rámci řešení projektu byl zpracován souhrn metodik pro řešení - význam tlejícího dřeva pro přirozenou obnovu lesa, problematika managementu dřeva, dekompozice tlejícího dřeva a biomasy obecně pro bilanci a koloběh živin, formulace strategií managementu. Metodiky jsou doplněny literární rešerší. Dále byl vytipován soubor ploch v cíleném stavu pro vzorový bezzásahový režim hospodaření a pro ně byly zpracovány základní popisné charakteristiky. Pro soubor ploch na území NP Šumava bylo realizováno vzorové šetření, stanovení porostních charakteristik vymezené pokusné plochy včetně simulace růstovým simulátorem SILVA 2.2. Obdobné šetření bylo realizováno v oblasti Krkonošského národního parku.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.