|
| |
|
|
Připravenost absolventů vzdělávacích kurzů na hlavního vedoucího zotavovacích akcí pro děti a mládež k výkonu funkce
Krejčí, Zuzana ; Šťastný, Vít (vedoucí práce) ; Urbanová, Eva (oponent)
Hlavním cílem práce je zjistit subjektivní vnímání kvality vzdělávacího kurzu hlavního vedoucího a jeho praktického přínosu pro absolventy a také zanalyzovat obsahovou stránku samotného kurzu. Na základě těchto zjištění jsou v práci formulovány návrhy možných změn kvalifikačního standardu vydaného Národní soustavou kvalifikací s platností od prosince 2015, který je východiskem pro akreditování kurzu a jeho projektování. Teoretická část závěrečné práce rozebírá důležitost profesionalizace ve vzdělávání dospělých, její vliv na kvalitu vzdělávání a význam ve výkonu povolání. Neopomíjí ani legislativní náležitosti upravující další vzdělávání dospělých. Dále zahrnuje podrobný popis kvalifikačního standardu hlavního vedoucího v ČR a jeho porovnání s případnými zahraničními koncepcemi, příklady dalších vybraných profesních kvalifikací v oblasti neformálního a zájmového vzdělávání dětí a mládeže. Čtenáře rovněž seznamuje s pevně danými kritérii k pořádání samotných zotavovacích akcí či s požadavky na osobnost hlavního vedoucího po formální i neformální stránce. Empirická část je založena na metodě dotazníkového šetření, jehož stěžejními respondenty jsou hlavní vedoucí, kteří absolvovali kurz podle zmíněného kvalifikačního standardu u organizace s udělenou akreditací k poskytování tohoto dalšího profesního...
|
|
| |
|
|
Řízení o omezení svéprávnosti
Krejčí, Zuzana ; Kubešová, Silvia (vedoucí práce) ; Frintová, Dita (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá především procesní úpravou řízení o omezení svéprávnosti obsažené v zákoně č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, účinném od 1. 1. 2014. Za tímto účelem práce charakterizuje související hmotněprávní instituty zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, především svéprávnost jako způsobilost právně jednat a její omezení. Práce se zabývá zejména průběhem řízení, jehož výsledkem je přijetí rozhodnutí o omezení svéprávnosti nebo o jiném vhodném opatření, přičemž se autorka více zabývá dvěma aspekty řízení, kterými je úkon zhlédnutí posuzovaného a problematika formulace výroku, kterým se svéprávnost omezuje. Cílem práce je charakteristika právní úpravy řízení o omezení svéprávnosti, dřívější a především nové judikatury s tímto řízením související a snaha o hodnocení jejich dopadu na adresáty rozhodnutí přijatých v řízení o omezení svéprávnosti. Autorka se rovněž snaží o nastínění možných řešení problematických aspektů řízení o omezení svéprávnosti. Diplomová práce je členěna na 4 hlavní kapitoly. První kapitola je věnována hmotněprávní úpravě omezení svéprávnosti a souvisejících institutů. Druhá kapitola shrnuje historický vývoj hmotněprávní i procesní úpravy omezení svéprávnosti a řízení o ní, když...
|
|
|
Obsah vybraných fenolických látek v léčivých rostlinách
KREJČÍ, Zuzana
Práce se zabývá problematikou stanovení obsahu fenolických látek v léčivých rostlinách tradičně využívaných v České republice. Fenolické látky jsou skupinou přírodních sloučenin výhradně rostlinného charakteru. Malou část této rozsáhlé skupiny sloučenin tvoří flavonoidy. Z flavonoidů je nejvíce pozornosti věnováno především kvercetinu a rutinu. Je to dáno jejich snadnou dostupností a velmi významnou biologickou aktivitou. Tyto látky vykazují mnohé příznivé biologické účinky. Mají výrazné antioxidační vlastnosti, zabraňují peroxidaci lipidů, likvidují volné kyslíkové radikály a vazbou do chelátů inaktivují některé prooxidační kovové ionty. Poslední výzkumy ukazují, že přírodní flavonidy mohou díky těmto vlastnostem předcházet vzniku chronických onemocnění, jako jsou ateroskleróza, kardiovaskulární a nádorová onemocnění. Flavonoidy jsou využívány v tradičním i moderním lékařství. Studie dokazují, že cenným zdrojem takto biologicky účinných látek jsou tradičně používané léčivé rostliny. Obsah fenolických látek byl stanoven metodou micelární elektrokinetické kapilární chromatogafie (MECC) a metodou kapalinové chromatografie (HPLC) v souboru 8 léčivek běžně používaných v České republice. Pro analýzu byl použit lyofilizovaný a volně sušený materiál. V lyofilizovaném materiálu byl nalezen nejvyšší obsah celkového kvercetinu v tužebníku jilmovém (14200 mg/kg sušiny) a v bříze bělokoré (11800 mg/kg sušiny) Nejvyšší obsah rutinu obsahoval bez černý (17700 mg/kg sušiny). Podobné hodnoty byly naměřeny ve volně sušeném materiálu. Obsah celkového kvercetinu a rutinu se během sušení nezměnil.
|
host ::
RSS.