|
|
Ludmila Benigna ze Šternberka. Duchovní svět i všední starosti barokní šlechtičny
Křečková, Kamila Marie ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Oulíková, Petra (oponent)
Diplomová práce se na příkladu Ludmily Benigny ze Šternberka (okolo 1612-1672), jejíž osobnost je místy komparována s osobnostmi jejích současnic, věnuje některým aspektům duchovního světa aristokratky doby raného baroka v prostředí zemí Koruny české. Zejména na základě příručky Duchovní cvičení sv. Ignáce a pozdějších řádových předpisů se autorka pokouší nastínit roli soukromého jezuitského zpovědníka urozené ženy; podle dopisů zpovědníků ze šternberského archivu popisuje, jak vypadala konkrétní duchovní formace ovdovělé Ludmily Benigny. Dotýká se též jazykového vzdělání šlechtičen té doby a jimi čtené literatury. S duchovním životem souvisí také představa tzv. dobré smrti, příprava na ni a druhý život podporovatelek Tovaryšstva v jezuitských textech. Dále práce představuje dobový ideál vdovského života a na konkrétních příkladech porovnává ideální a skutečné i právní a společenské postavení vdovy ve společnosti. Ukazuje, že Ludmila Benigna, známá v uměleckohistorické literatuře jako mecenáška, stavitelka a dobrodinka několika řádů, v mnohém následovala záměry zemřelého manžela a jeho rodu. Klíčová slova Ludmila Benigna ze Šternberka, roz. Kavková z Říčan; (barokní) zbožnost; jezuitský řád; zpověď a její význam; duchovní formace aristokratky; vdovský stav; patronace; rekatolizace; 17. století
|
|
|
Šternberkové, františkáni a jejich Bechyně jako barokní město zázraků
Křečková, Kamila Marie ; Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Mikulec, Jiří (oponent)
Bakalářská práce se věnuje městu Bechyni v barokní době a jeho klášteru, svého času významnému jihočeskému poutnímu místu. Popisuje vztah františkánských řeholníků a zámeckých pánů, kdy šlechtici vystupovali jako donátoři kláštera, bez kterých by konvent nemohl fungovat. Františkáni jim však tuto péči vděčně opláceli. Konvent byl místem reprezentace, zejména při náboženských slavnostech, ale i místem paměti a tichého odpočinku svých dobrodinců. Práce rekonstruuje vznik místního kultu tří zázračných obrazů a všímá si role bechyňských měšťanů u jeho zrodu. Popisuje spolupráci Šternberků a františkánů při šíření mariánské slávy i věhlasu Bechyně (která byla jak kultovním místem, tak rodovým sídlem zdejší šternberské větve). Také se zaměřuje na jejich společný postup v procesu rekatolizace. Klíčová slova Bechyně, bechyňský klášter, františkánský řád, Šternberkové, Paarové, mecenášství, trojice milostných obrazů, barokní zbožnost, mariánský kult, poutě, Jindřich Labe
|
host ::
RSS.