|
|
Hmyz jako modelová skupina pro výzkum znalostí o bezobratlých a postojů k bezobratlým
Jelínek, Filip ; Mourek, Jan (vedoucí práce) ; Janšta, Petr (oponent)
Tato práce je literární rešerší, ve které si kladu za cíl zpracovat dostupnou literaturu o postojích ke hmyzu, znalostech o hmyzu a o způsobech jakými lze ovlivnit vnímání hmyzu člověkem. V kapitolách zaměřených na postoje ke hmyzu ukazuji, jak emoce odpor a strach vedou k negativním názorům na hmyz a naopak, jak nám vnímání jeho krásy a důležitosti podporuje pozitivní názory na hmyz. V současné době se hodně pozornosti věnuje také postojům veřejnosti ke konzumaci hmyzu, který může být vhodným doplňkem výživy člověka i hospodářských zvířat. V části zaměřené na znalosti ukazuji, jak děti i dospělí zaměňují pravdivé informace o hmyzu s mýty. Často nepřesně rozlišují, co je hmyz a co není, které druhy hmyzu jsou nebezpečné, a které ne. V závěrečných kapitolách představuji literaturu, která se zabývá, jakými způsoby lze ovlivnit postoje ke hmyzu a znalosti o hmyzu. Věnuji se v nich vlivu urbanizace, zážitkových vzdělávacích programů a obrazem hmyzu v kultuře člověka, především v jazyce, poezii, beletrii a výtvarném umění.
|
|
| |
|
|
Prerogativa a brexit
Jelínek, Filip ; Kindlová, Miluše (oponent)
Diplomová práce se zabývá prerogativou a její rolí při vystupování Spojeného království z Evropské unie. Vysvětluje, co je to prerogativa, ukazuje, jak s ní pracovaly britské soudy v případech Miller I a Miller II, a nastiňuje dopady jejich rozhodnutí. První část práce teoreticky vysvětluje pojem prerogativy. Rozebírá její ústavně teoretické kořeny, různé významové roviny (stopa suverenity, funkce feudálního vlastnictví půdy, manifestace státní raisony), jakož i její vlivné pojetí v díle Johna Locka. Následně představuje proměny jejího chápání v britské ústavní doktríně po Slavné revoluci (v díle Williama Blackstona a Alberta Venn Diceyho) a také její současnou pozici v ústavním systému Spojeného království. Rozlišuje dvě odlišná pojetí prerogativy - politickou (mimoprávní) prerogativu a právní prerogativu - a poté vymezuje vztah britské panovnické prerogativy, práva, Parlamentu a soudů. Druhou část práce tvoří případová studie zaměřená na soudní zásahy do procesu vystupování Spojeného království z Evropské unie: případ Miller I, jehož předmětem byla prerogativa v zahraniční politice a její vztah k notifikaci záměru vystoupení podle čl. 50 Smlouvy o Evropské unii, a Miller II, který se týkal prerogativy ukončení zasedání Parlamentu (prorogace) využité krátce před uplynutím lhůty pro vystoupení z...
|
|
|
Prerogativa a brexit
Jelínek, Filip ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Wintr, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá prerogativou a její rolí při vystupování Spojeného království z Evropské unie. Vysvětluje, co je to prerogativa, ukazuje, jak s ní pracovaly britské soudy v případech Miller I a Miller II, a nastiňuje dopady jejich rozhodnutí. První část práce teoreticky vysvětluje pojem prerogativy. Rozebírá její ústavně teoretické kořeny, různé významové roviny (stopa suverenity, funkce feudálního vlastnictví půdy, manifestace státní raisony), jakož i její vlivné pojetí v díle Johna Locka. Následně představuje proměny jejího chápání v britské ústavní doktríně po Slavné revoluci (v díle Williama Blackstona a Alberta Venn Diceyho) a také její současnou pozici v ústavním systému Spojeného království. Rozlišuje dvě odlišná pojetí prerogativy - politickou (mimoprávní) prerogativu a právní prerogativu - a poté vymezuje vztah britské panovnické prerogativy, práva, Parlamentu a soudů. Druhou část práce tvoří případová studie zaměřená na soudní zásahy do procesu vystupování Spojeného království z Evropské unie: případ Miller I, jehož předmětem byla prerogativa v zahraniční politice a její vztah k notifikaci záměru vystoupení podle čl. 50 Smlouvy o Evropské unii, a Miller II, který se týkal prerogativy ukončení zasedání Parlamentu (prorogace) využité krátce před uplynutím lhůty pro vystoupení z...
|
host ::
RSS.