|
Studio Troma a filmová série Toxický mstitel
Beran, Matěj ; FILA, Kamil (vedoucí práce) ; DORUŠKA, Tomáš (oponent)
Společnost Troma Entertainment Inc. je již necelých čtyřicet let fungující nezávislé studio zaměřené na tvorbu a distribuci vědomě špatných filmů, vymezující se tak hollywoodské produkci. V této práci je charakterizováno, co se vlastně pojmem ?špatný film? myslí a společnost Troma je zde přiblížena skrze její představitele, názory a filmy, které vyrobila. Podrobně je provedena analýza série čtyř filmů Toxický mstitel, u kterých se řeší typické prvky, jejich pozitiva a negativa a ideologický význam.
|
|
Směřujeme k utopiiI, bratře!
Bušta, Jan ; Fila, Kamil (vedoucí práce) ; Marek, Petr (oponent)
Filmový režisér je už z podstaty své práce i svého vnitřního založení permanentně konfrontován se ?světy, které nejsou?, s ?utopiemi?, které musí pro své publikum důvěryhodně (?žitelně?) zkonstruovat.
To je ústřední teze, z níž vychází trojce esejů, které se pokoušejí implikovaného ?bratra režiséra? ? pojímaného coby všeobjímajícího autora, jak audio-vizuální, tak myšlenkové koncepce filmového díla ? konfrontovat s nutností vypořádat se se zpracováním tématu ?utopického společenství?, utopie jako takové.
Technokratický snílek, bratr režisér, je v pěti obmýšlených filmech Ztracený obzor (Lost Horizont; Frank Capra), Muž z prvního století (Oldřich Lipský), Avatar (James Cameron), Vesnice (The Village; M. Night Shyamalan) a Pobřeží moskytů (The Mosquito Coast) postaven před úkol ?zobrazit nezobrazitelné?. Zhmotnit pomocí celé škály možností kinematografického vyjadřování ?realizovaný utopický svět?.
Široký rozptyl esejistického stylu pak autorovi práce, který se rovněž považuje za filmového režiséra, umožňuje, aby se nechal volně unášet svým tématem a mohl se skokově zabývat tu ?světlem?, tu ?časem?, tu konstruováním ?prostoru? či ?postavy?... To vše při vědomí možného profesního zobecnění jím nastolených tezí a metafor.
|
|
Death Note - Analýza jednotlivých výstupních médií
Doležálková, Klára ; Pospiszyl, Tomáš (vedoucí práce) ; Fila, Kamil (oponent)
Má bakalárská práce analyzuje jednu z japonských mang, tedy
populárních komiksu? Death Note (od scénáristy Takeshi Obaty a
kreslíre Tsugumi Ohby), a další média, v kterých se objevila.
Jsou to ješte animovaný televizní seriál a dvoudílný hraný film.
Snažila jsem se porovnávat je nejen z hlediska výrazových
prostredku a deje, ale také jsem zohlednila jejich vztah
k japonské soucasné vizuální kulture. Snažila jsem se taktéž
obsáhnout širší kontext Japonska, at už vizualitu reklam nebo
specificky japonský fenomén ?superflat?. Dalšími zkoumanými
jevy byla konkrétní sociální vrstva mladých Japoncu (jejíž
zástupci v Death Note podle me vystupují) ? otaku, fenomén
Prodigy a také to, jak se v Death Note se samozrejmostí
casto objevují a tématizují média. Poté jsem se také zabývala
puvodností obrazu zprostredkovaného divákovi, at už komiksem,
kresleným seriálem nebo hraným filmem, resp. jeho
odvozeností/(ne)puvodností. Cerpala jsem predevším z anglicky
psané literatury, ale zdrojem mi byl v hojné míre i internet
a císlo casopisu Živel venované Japonsku.
|