|
|
Metody hromadného oceňovaní nemovitostí
Tomec, Václav ; Dvořáček, Lukáš (oponent) ; Ivanička, Koloman (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce je zkoumat možnosti využití metod hromadného oceňování nemovitostí v České republice. Zejména jaké metody jsou pro výpočet ocenění využívány, kým jsou tyto metody využívány a k jakému účelu jsou využívány. Nejprve je v této diplomové práci popsána problematiku oceňování nemovitostí v České republice a v zahraničí. Na základě těchto předpokladů je následně rozebrána problematika hromadného oceňování. Pro ilustraci metod hromadného oceňování je provedeno ocenění dvou souborů nemovitostí pro potřeby daně z převodu nemovitostí a daně z nemovitostí v kontextu legislativy České republiky. Dále pak jsou rozebrány výhody použití takových systémů, využívajících metod hromadného oceňování nemovitostí v praxi.
|
|
|
Využití softwarové podpory pro ekonomické hodnocení investičního projektu
Hortová, Michaela ; Dvořáček, Lukáš (oponent) ; Hromádka, Vít (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá ekonomickým zhodnocením případové studie výstavby Ekofarmy při využití softwarové podpory aplikací Crystal Ball a Pertmaster Project Risk. Práce charakterizuje základní vlastnosti investičního projektu a metody jeho hodnocení. Jsou představeny základní funkce obou aplikací týkající se pravděpodobnostní analýzy rizika za využití simulace metodou Latin Hypercube Sampling. Případová studie výstavby Ekofarmy je podrobně rozebrána včetně systému chovu a způsobu financování. Jsou vypočteny základní ekonomické ukazatele a finanční model peněžního toku projektu. Výstupem hodnocených aplikací je pravděpodobnostní analýza zobrazující rizika projektu.
|
|
| |
|
|
Vliv bytového sektoru na tvorbu emisí skleníkových plynů
Hošková, Tereza ; Dvořáček, Lukáš (oponent) ; Ivanička, Koloman (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá vlivem bytového sektoru na tvorbu emisí skleníkových plynů. V teoretické části jsou doporučeny návrhy na snižování emisí skleníkových plynů v bytovém sektoru a popis environmentálních dopadů stavby v různých etapách životního cyklu z hlediska tvorby skleníkových plynů. Praktická část se zabývá již realizovanými nebo plánovanými projekty pod záštitou celosvětové organizace Ecocity.
|
|
|
Podjednotka delta bakteriální RNA polymerázy a její role v regulaci genové exprese u Bacillus subtilis
Dvořáček, Lukáš ; Krásný, Libor (vedoucí práce) ; Vopálenský, Václav (oponent)
Podjednotka delta bakteriální RNA polymerázy a její role v regulaci genové exprese u Bacillus subtilis. V této práci se zabývám regulací genové exprese u eubakterií. V první cásti shrnuji soucasné poznatky o klícové fázi genové exprese - transkripci, blíže se pak zameruji na regulaci iniciace transkripce pomocí malých efektorových molekul (guanosin tetrafosfát, iniciacní nukleosid trifosfát) u genu pro ribozomální RNA. Ve druhé, experimentální cásti této práce se zabývám rolí relativne málo studované podjednotky RNA polymerázy z gram pozitivních bakterií - proteinu _ - pri iniciaci transkripce a jejího vlivu na regulaci RNA polymerázy pomocí koncentrace iniciacního nukleosid trifosfátu.
|
|
| |
|
|
Extracelulární matrix u kvasinkových populací
Novotná, Pavla ; Kuthan, Martin (vedoucí práce) ; Dvořáček, Lukáš (oponent)
Mikroorganismy se v přírodním prostředí nejčastěji vyskytují v mnohobuněčných formách, nejčastěji v biofilmech. Biofilm je charakterizován jako společenství buněk, žijících na rozhraní prostředí, uzavřených v extracelulární matrix. ECM tvoří významnou složku biofilmů u kvasinkových populací. Extracelulární matrix funguje jako ochranná bariéra a umožňuje buňkám přežívat v nepříznivých podmínkách i lépe kompetovat o prostředí s ostatními mikroorganismy. Tvoří také účinnou bariéru proti antibiotikům či jiným škodlivým látkám, což dělá z biofilmů velký problém ve zdravotnictví a průmyslu. Tvorba matrix může být ovlivněná morfologickými formami kolonií. U některých mikroorganismů dochází ke zvýšené tvorbě ECM při fenotypovém přepínání jako reakce na změnu životních podmínek. Složení ECM je rodově i druhově specifické. Hlavní složku matrix tvoří polysacharidy a proteiny.
|
|
|
Funkce sigma faktorů RNA polymerasy v Corynebacterium glutamicum
Dvořáková, Pavla ; Pátek, Miroslav (vedoucí práce) ; Dvořáček, Lukáš (oponent)
Cílem této práce bylo charakterizovat funkce sigma faktorů bakterie Corynebacterium glutamicum a analyzovat sekvence promotorů rozeznávaných jednotlivými sigma faktory. Faktory sigma (σ) jsou podjednotky RNA polymerasy, které zajišťují rozpoznání sekvence specifické promotorové oblasti genu a umožňují tak zahájit jeho transkripci. Genom C. glutamicum nese geny, které kódují primární sigma faktor σA a šest alternativních sigma faktorů, σB , σC , σD , σE , σH a σM , jejichž exprese se mění v závislosti na růstových podmínkách a v reakci na podněty z okolního prostředí. Regulace exprese genů na úrovni transkripce je jedním z mechanismů adaptace buňky na změny životních podmínek. V závěru práce je sestavena regulační síť sigma faktorů, která je jádrem komplexní regulační sítě řídící všechny děje v buňce C. glutamicum. Klíčová slova: sigma faktor (SF), RNA polymerasa, Corynebacterium glutamicum, transkripce, promotor
|
|
|
Extracelulární matrix u kvasinkových populací
Novotná, Pavla ; Kuthan, Martin (vedoucí práce) ; Dvořáček, Lukáš (oponent)
Mikroorganismy se v přírodním prostředí nejčastěji vyskytují v mnohobuněčných formách, nejčastěji v biofilmech. Biofilm je charakterizován jako společenství buněk, žijících na rozhraní prostředí, uzavřených v extracelulární matrix. ECM tvoří významnou složku biofilmů u kvasinkových populací. Extracelulární matrix funguje jako ochranná bariéra a umožňuje buňkám přežívat v nepříznivých podmínkách i lépe kompetovat o prostředí s ostatními mikroorganismy. Tvoří také účinnou bariéru proti antibiotikům či jiným škodlivým látkám, což dělá z biofilmů velký problém ve zdravotnictví a průmyslu. Tvorba matrix může být ovlivněná morfologickými formami kolonií. U některých mikroorganismů dochází ke zvýšené tvorbě ECM při fenotypovém přepínání jako reakce na změnu životních podmínek. Složení ECM je rodově i druhově specifické. Hlavní složku matrix tvoří polysacharidy a proteiny.
|
|
|
Molekulární mechanismy karcinogeneze indukované HPV z rodu Alfa a Betapapillomaviridae
Pokrývková, Barbora ; Tachezy, Ruth (vedoucí práce) ; Dvořáček, Lukáš (oponent)
Lidské papilomaviry (HPV) jsou malé DNA viry ubikvitérně přítomné v populaci, které mohou vyvolávat benigní i maligní onemocnění. Infikují slizniční a kožní epitely. Výzkum těchto virů se velmi zintenzivnil po roce 1983, kdy byly tyto viry poprvé izolované ze vzorků karcinomu hrdla děložního. V současné době je známo, že vyvolávají i řadu dalších maligních onemocnění a předmětem výzkumu je i jejich možná role při vzniku karcinomu kůže. Tato bakalářská práce nastiňuje mechanismy, kterými HPV z rodu Alfa a Betapapillomaviridae vyvolávají maligní a benigní léze. Mezi hlavní onkoproteiny HPV patří protein E6, který váže a napomáhá degradaci p53, a dále protein E7, který interaguje s retinoblastomovým proteinem pRB a ovlivňuje jeho funkci v regulaci buněčného cyklu. U virů HPV z rodu Alfapapillomaviridae má onkogenní potenciál i protein E5, který se u virů z rodu Beta nevyskytuje. Již to napovídá, že mechanismus kancerogeneze vyvolaný viry z obou rodů bude odlišný. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.