|
| |
|
|
Rostlinné steroly v prevenci a terapii
Bradáčová, Petra ; Opletal, Lubomír (vedoucí práce) ; Siatka, Tomáš (oponent)
SOUHRN Oleje a tuky jsou směsi lipidů rostlinného nebo živočišného původu. Z 95-98 % jsou tvořeny glyceridy (acylglyceroly), zbytek jsou průvodní látky - vosky, steroly, lecitin, fosfatidy, uhlovodíky a vitamíny. Tyto látky nejsou hydrolyzovatelné a označují se jako nezmýdelnitelný podíl. Steroly jsou steroidní alkoholy, patří do velké skupiny izoprenoidů, vzájemně se liší strukturou postranních řetězců a umístěním dvojných vazeb na steroidní jádro. Celkem bylo identifikováno asi 40 fytosterolů, mezi nejčastější patří sitosterol, stigmasterol a kampesterol, méně časté jsou brassikasterol a avenasterol. Přirozeně se vyskytují hlavně v rostlinných olejích, v semenech, méně v plodech, ovoci a zelenině. Pro kvasinky a houby je typický ergosterol (provitamín D2), pro řasy fukosterol. Saturací dvojné vazby na steroidním jádru v poloze 5-6 vzniká analogická řada stanolů, které se v přírodě vyskytují méně často než steroly. Společně s fosfolipidy jsou steroly základní součástí plazmatických membrán eukaryotických buněk a mají významný vliv na fyzikálně-chemické vlastnosti fosfolipidové dvojvrstvy. Již v roce 1950 bylo zjištěno, že fytosteroly mají schopnost snižovat koncentraci plazmatického cholesterolu tím, že redukují absorpci cholesterolu ze střeva kompeticí s cholesterolem o vazbu ve smíšených micelách...
|
|
|
Rostlinné steroly v prevenci a terapii
Bradáčová, Petra ; Opletal, Lubomír (vedoucí práce) ; Siatka, Tomáš (oponent)
SOUHRN Oleje a tuky jsou směsi lipidů rostlinného nebo živočišného původu. Z 95-98 % jsou tvořeny glyceridy (acylglyceroly), zbytek jsou průvodní látky - vosky, steroly, lecitin, fosfatidy, uhlovodíky a vitamíny. Tyto látky nejsou hydrolyzovatelné a označují se jako nezmýdelnitelný podíl. Steroly jsou steroidní alkoholy, patří do velké skupiny izoprenoidů, vzájemně se liší strukturou postranních řetězců a umístěním dvojných vazeb na steroidní jádro. Celkem bylo identifikováno asi 40 fytosterolů, mezi nejčastější patří sitosterol, stigmasterol a kampesterol, méně časté jsou brassikasterol a avenasterol. Přirozeně se vyskytují hlavně v rostlinných olejích, v semenech, méně v plodech, ovoci a zelenině. Pro kvasinky a houby je typický ergosterol (provitamín D2), pro řasy fukosterol. Saturací dvojné vazby na steroidním jádru v poloze 5-6 vzniká analogická řada stanolů, které se v přírodě vyskytují méně často než steroly. Společně s fosfolipidy jsou steroly základní součástí plazmatických membrán eukaryotických buněk a mají významný vliv na fyzikálně-chemické vlastnosti fosfolipidové dvojvrstvy. Již v roce 1950 bylo zjištěno, že fytosteroly mají schopnost snižovat koncentraci plazmatického cholesterolu tím, že redukují absorpci cholesterolu ze střeva kompeticí s cholesterolem o vazbu ve smíšených micelách...
|
|
| |
|
|
Pokrytí sektorových zadavatelů institutem veřejných zakázek
Bradáčová, Petra ; Pavel, Jan (vedoucí práce) ; Vítek, Leoš (oponent)
Hlavním cílem diplomové práce je kvantifikovat objem nákladů, které sektoroví zadavatelé vynaložili na zakázky zadané podle metod uvedených v zákoně o veřejných zakázkách. V teoretické části jsem použila obsahovou analýzu především právních předpisů, v praktické části poté komparaci dat -- objemy veřejných zakázek získané z Informačního systému -- Uveřejňovacího subsystému a položky účetních výkazů z databáze Creditinfo -- Albertina a Report dostupné z lokální sítě VŠE. Komentovaný závěr analýzy -- zjištěné poměry jsou nízké a ve většině případů nedosahují ani 50 %. Současně z výstupů analýzy nelze stanovit pravidlo, které by bylo plošně aplikovatelné na jednotlivé typy veřejných zakázek.
|
|
|
Nemocenské pojištění jako součást mandatorních výdajů v ČR
Bradáčová, Petra ; Urbánek, Václav (vedoucí práce) ; Urbánek, Václav (oponent)
Název mé práce se skládá ze dvou velmi důležitých pojmů -- mandatorní výdaje a nemocenské pojištění. Obě tato témata spolu velmi úzce souvisí -- dávky nemocenského pojištění jako jedna ze složek mandatorních výdajů. Cílem této práce je seznámit čtenáře se strukturou a vývojem mandatorních výdajů, přiblížit a lépe pochopit problematiku nemocenského pojištění, a to zejména v období po reformě nemocenského pojištění, a kvantifikovat míru závislosti mezi mírou pracovní neschopnosti a výší hrubé mzdy. Pro kvantifikaci této závislosti využívám korelační analýzu, provedenou z dat z MPSV v letech 2003 -- 2007. Postup a výsledky korelační analýzy -- korelační koeficienty -- jsou uvedeny v poslední kapitole práce.
|
host ::
RSS.