|
|
Agonistic encounters of fallow deer (Dama dama) males during the rut
Fričová, Barbora ; Bartoš, Luděk (vedoucí práce) ; Kamler, Jiří (oponent) ; Červený, Jaroslav (oponent)
population density, but sex ratio might be the fundamental faotor determining effeotiveness of different mating taotios. l. ÚvoD, CÍLE PRÁCE. HL.\\.Ni \'{.SLEDKY Tři nEe uvedenépublikre se zrblr.ají ruznými speld1.řijného ohovánídaňků.v kátkosti shrnnto' cilem táo prix brlo- l' objxnit pro€s akalace střetnuti dvou samoůdaňka shrniého. podoL'čj* b1l čn c .;m1miautor1.popsán u jelena ertopského.Snažilijsme se sp€cifrko\at.|atrrotlirc falito4 ..rlir'ňu.iici pral.děpodobnost$ziokého soubojemezi dvěma soupeň. 2. zkoumat m|i samic (daněl)u setkánídvou samcůa okolnosti ovlivňujioítendenoe samio zůstatu jednoho čiode.iítk jinému daňkovi' 3- ZabýaI se speciálnístrategiíleku a poro!Írat reprodukěni upěoh danlrů hájíoioh taitorium na leku a hájících (doěasná) samostatnáteritoria neprímoumetodou. Podle dostupné literatury je střetnutí dvou samcůdaňka ov|ivněno z h|ediska samic třemi hlavními proximátními faktory: přítomností samic, ůekvenoí páření a pravděpodobnosti zaWeznuti. Abyohom otestovali týo predikoe, zkoumali jsme jak moc rozhodujíoí je přítomnost samio pro průběh saměích střetnuti' Předpoklridali jsme, že v přfromnosti samio budou samci ve|ni motivovaní hájit svojí pozici Stanovili jsme hypotézu,že přftomnost samio poblíŽ samoůry]ýšíěetnost střetnutí mezi dvěma daňky' ěetnost výskýu soubojů i vokalizace v...
|
|
| |
|
|
GPS telemetrie a měření aktivity se zaměřením na sudokopytníky (Artiodactyla)
Peterka, Tomáš ; Bartoš, Luděk (vedoucí práce) ; Komárková, Martina (oponent)
GPS telemetrie je stále se rozšiřující metodou pro výzkum mnoha druhů živočichů. Poskytuje automatické sledování polohy a přidružených dat na velké vzdálenosti a často i ve velkém časovém měřítku. Během vývoje této metody doznaly i vědecké studie významných změn. Experimenty, které využívají tuto technologii, se zabývají sledováním výskytu, managementem a ochranou druhů, určením aktivity pattern sledovaných zvířat, odhadu chování na různých škálách atd. Často přítomné senzory aktivity slouží k determinaci projevů chování sledovaných druhů. V této práci jsou shrnuty základy VHF a GPS technologie. Na dostupných studiích velkých terestrických savců, sudokopytníků (Artiodactyla) a okrajově zástupců čeledi medvědovití (Ursidae) je poukázáno možné využití GPS technologie pro měření aktivity, postupy, omezení a výsledky studií. Na závěr představujeme experimentální přístup při měření aktivity jelena evropského (Cervus elaphus) a výsledky této pilotní studie.
|
|
| |
|
|
Agonistic encounters of fallow deer (Dama dama) males during the rut
Fričová, Barbora ; Bartoš, Luděk (vedoucí práce) ; Kamler, Jiří (oponent) ; Červený, Jaroslav (oponent)
population density, but sex ratio might be the fundamental faotor determining effeotiveness of different mating taotios. l. ÚvoD, CÍLE PRÁCE. HL.\\.Ni \'{.SLEDKY Tři nEe uvedenépublikre se zrblr.ají ruznými speld1.řijného ohovánídaňků.v kátkosti shrnnto' cilem táo prix brlo- l' objxnit pro€s akalace střetnuti dvou samoůdaňka shrniého. podoL'čj* b1l čn c .;m1miautor1.popsán u jelena ertopského.Snažilijsme se sp€cifrko\at.|atrrotlirc falito4 ..rlir'ňu.iici pral.děpodobnost$ziokého soubojemezi dvěma soupeň. 2. zkoumat m|i samic (daněl)u setkánídvou samcůa okolnosti ovlivňujioítendenoe samio zůstatu jednoho čiode.iítk jinému daňkovi' 3- ZabýaI se speciálnístrategiíleku a poro!Írat reprodukěni upěoh danlrů hájíoioh taitorium na leku a hájících (doěasná) samostatnáteritoria neprímoumetodou. Podle dostupné literatury je střetnutí dvou samcůdaňka ov|ivněno z h|ediska samic třemi hlavními proximátními faktory: přítomností samic, ůekvenoí páření a pravděpodobnosti zaWeznuti. Abyohom otestovali týo predikoe, zkoumali jsme jak moc rozhodujíoí je přítomnost samio pro průběh saměích střetnuti' Předpoklridali jsme, že v přfromnosti samio budou samci ve|ni motivovaní hájit svojí pozici Stanovili jsme hypotézu,že přftomnost samio poblíŽ samoůry]ýšíěetnost střetnutí mezi dvěma daňky' ěetnost výskýu soubojů i vokalizace v...
|
|
| |
|
|
Charakteristika interindividuálního vztahu (přítel vs. konkurent) jelena evropského a její vliv na agonistické chování a endokrinní zpětnou vazbu
Peterka, Tomáš ; Bartoš, Luděk (vedoucí práce) ; Fuchs, Roman (oponent)
Samci jelena evropského se během roku sdružují do mládeneckých skupin. Sociální postavení jedince - rank - je v takové skupině značně nestabilní. Předchozí experimenty prokázaly, že sociální postavení modulované agonistickým chováním ovlivňuje parožní růst jelena a klíčové události parožního cyklu. Paroží je sekundárním pohlavním znakem čeledi jelenovitých a jednou z nejrychleji rostoucích tkání u obratlovců. Jeho vývoj je řízen samčím pohlavním hormonem, testosteronem. V našem experimentu jsme pozorovali agonistické chování skupiny 19 jelenů. Samci byli vybaveni GPS obojky a v pravidelných intervalech manipulováni pro odběr krevních vzorků a telemetrických dat. Po statistické analýze získaných dat se ukázalo, že v rámci mládenecké skupiny udržuje 13 jelenů průměrnou vzdálenost mezi sebou do 22 metrů ("Nejbližší společníci"), zatímco ostatní jeleni jsou od sebe vzdáleni často na mnoho desítek metrů ("Mimoskupinoví"). Na základě počtu agonistických interakcí se dále mládenecká skupina dělí dle vzájemného vztahu na "Přátele" (˂9) a "Konkurenty" (≥9). Zjistili jsme, že počet interakcí byl závislý na průměrné vzdálenosti mezi samci rozdělenými dle párového vztahu ("Přátelé" a "Konkurenti"). "Konkurenti" se zvětšující se vzdáleností zvyšovali počet interakcí, zatímco u "Přátel" se nic podobného...
|
|
|
Charakteristika interindividuálního vztahu (přítel vs. konkurent) jelena evropského a její vliv na agonistické chování a endokrinní zpětnou vazbu
Peterka, Tomáš ; Bartoš, Luděk (vedoucí práce) ; Fuchs, Roman (oponent)
Samci jelena evropského se během roku sdružují do mládeneckých skupin. Sociální postavení jedince - rank - je v takové skupině značně nestabilní. Předchozí experimenty prokázaly, že sociální postavení modulované agonistickým chováním ovlivňuje parožní růst jelena a klíčové události parožního cyklu. Paroží je sekundárním pohlavním znakem čeledi jelenovitých a jednou z nejrychleji rostoucích tkání u obratlovců. Jeho vývoj je řízen samčím pohlavním hormonem, testosteronem. V našem experimentu jsme pozorovali agonistické chování skupiny 19 jelenů. Samci byli vybaveni GPS obojky a pozorování probíhalo po dvě hodiny ráno a večer, jednou až dvakrát týdně od konce května do konce srpna. V pravidelných intervalech byli jeleni manipulováni pro odběr krevních vzorků a telemetrických dat. Po statistické analýze získaných dat se ukázalo, že v rámci mládenecké skupiny udržuje 13 jelenů průměrnou vzdálenosti mezi sebou do 22 metrů. Tito jedinci - nejbližší společníci se liší v počtu agonistických interakcí. Ti, co dosáhli 8 nebo méně označujeme jako Přátele, zatímco podskupinu druhých, dosáhnuvších mnohonásobně více interakcí, klasifikujeme jako Konkurenty. Zjistili jsme, že počet interakcí byl závislý na průměrné vzdálenosti mezi samci uvnitř skupin (Přátelé a Konkurenti). Konkurenti se zvětšující se vzdáleností...
|
|
|
Hormonal Aspects of Antler Growth Regulation
Kužmová, Erika ; Bartoš, Luděk (vedoucí práce) ; Petr, Jaroslav (oponent) ; Kierdorf, Uwe (oponent)
Hormonálne aspekty regulácie parožného rastu Erika Kužmová Abstract Parohy jeleňov sú jediným kompletne sa regenerujúcim orgánom u cicavcov a záujem vedcov o ich využitie ako modelu rastu a vývoja kostí stúpa. V posledných rokoch sa ukázalo, že regenerácia parohov je iniciovaná z kmeňových buniek lokalizovaných v okostici pučnice. Následný rast parohu do dĺžky však prebieha v rastovom vrcholčeku. Len málo sa vie o endokrinnej stimulácii rastu parohu a už dlhé roky existuje nesúlad medzi in vivo a in vitro štúdiami. Ako druhotný sexuálny znak sú parohy úzko späté so sezónnymi hladinami cirkulujúceho testosterónu. Keďže sú jeho hladiny najnižšie práve v čase rastu parohov a mnohé in vitro štúdie poukazujú na stimulačný efekt inzulínu podobného rastového faktoru (IGF-1), viacerí odborníci sa prikláňajú k názoru že IGF-1 je "hormón stimulujúci rast parohov". Tento záver je ale v rozpore s výsledkami in vivo štúdií, ktoré ukazujú nevyhnutnosť testosterónu pre rast parohov aj v jeho nízkych koncentráciách, a taktiež s predchádzajúcim názorom, že testosterón by mal byť "hormón stimulujúci rast parohov". Zamerali sme sa teda na overenie účinkov IGF-1 na parožné bunky. Uskutočnili sme sériu in vitro experimentov na parožných bunkách izolovaných z viacerých štádií rastových vrcholčekov parohov jeleňa európskeho...
|
|
|
GPS telemetrie a měření aktivity se zaměřením na sudokopytníky (Artiodactyla)
Peterka, Tomáš ; Bartoš, Luděk (vedoucí práce) ; Komárková, Martina (oponent)
GPS telemetrie je stále se rozšiřující metodou pro výzkum mnoha druhů živočichů. Poskytuje automatické sledování polohy a přidružených dat na velké vzdálenosti a často i ve velkém časovém měřítku. Během vývoje této metody doznaly i vědecké studie významných změn. Experimenty, které využívají tuto technologii, se zabývají sledováním výskytu, managementem a ochranou druhů, určením aktivity pattern sledovaných zvířat, odhadu chování na různých škálách atd. Často přítomné senzory aktivity slouží k determinaci projevů chování sledovaných druhů. V této práci jsou shrnuty základy VHF a GPS technologie. Na dostupných studiích velkých terestrických savců, sudokopytníků (Artiodactyla) a okrajově zástupců čeledi medvědovití (Ursidae) je poukázáno možné využití GPS technologie pro měření aktivity, postupy, omezení a výsledky studií. Na závěr představujeme experimentální přístup při měření aktivity jelena evropského (Cervus elaphus) a výsledky této pilotní studie.
|
host ::
RSS.